Zaslaná pošta

Hodnocení po první části. Zasl(r)anou poštu jsem na rozdíl od předchozích filmových adaptací Pratchetta ještě nečetl. Přestože se to v první půlhodince nezdá, Going Postal je zajímavým filmem, který chytí. Zbožňuji hrátky se střihem, které tu tvůrci provozují (krocení koně! "Boris was a naughty boy!") - není divu, že postprodukce trvala tak dlouho. A Adora, celá v černém, s přísným pohledem... wow, se Zuzanou Smrťovou si můžou podat ruce. Rozhodně lepší než The Colour of Magic, na srovnání s The Hogfather ještě počkám. Srovnání lordů Vetinariů: víc se mi líbil ten v podání Ironse než Charles Dance. Druhá polovina už v sobě bohužel nemá tolik kouzelných momentů jako první, ale stále je se na co dívat. Hodnocení zůstává beze změny. (01.06.2010)

Kdo zná a miluje předlohu, ten zákonitě hledá na filmovém zpracování mouchy. Pár bych jich našla: nepovedená podoba golemů, slečna Srdénková přestávající kouřit (?!!!), nebo ve filmu zcela nepotřebná existence Zelené příšery. _____ Zásadně víc mi ale vadily proměny charakterů. Vlahoš ztratil hodně ze svého fanfarónství a tudíž i zábavnosti. Slečna Srdénková byla spíš protivná než tvrdošíjně zaťatá. Golemové překypovali emocemi a empatií, což je u tvorů z hlíny, jejichž cílem je sloužit, nesmyslný posun. Ve tmě promlouvající dopisy působily strašidelně, ale Vlahošovy vize, kdy mu černé svědomí předhazovalo důsledky činů, které dřív spáchal, vypadaly legračně přímočaře jako z nějaké náboženské příručky o polepšeném hříšníkovi. ____ Přes tyhle výhrady je ale Zaslaná pošta dobře natočený Pratchett, který se nedrží striktně knihy, což mu občas nevyjde (viz. výše), ale jindy to zrychlí a zúderní děj (jízda na Borisovi se slečnou Srdénkovou, vypuštění třídicího stroje nebo Drakodecha). ____ Akorát Richard Coyle mi v roli Vlahoše von Rosreta připadal nějaký unavený a utahaný. (31.12.2013)

Ztebeplacka je více, než kult. Je souhrnem niterných a těžko sdělitelných představ každého z nás. Tedy v každém z nás. Nebo co... Na počátku stála páně Prathcettova olbřímí fantasie, to nelze popřít, ovšem již po několika řádcích započaly fungovat imaginace naše. Hýčkáme si své vlastní představy Mrakoplašů, Barbarů Cohenů, Odkrágliů či Smrťů, sekáčů z nejnekompromisnějších. A právě proto jsem se dlouho vzpěčoval natočeným dílům z krajů, balancujících na hřbetech čtyř chobotnatých. Nedávno mi však bylo naznačeno, abych nebyl takový přiteplený srábek a dělal konečně něco se svým životem. Tak jsem si tedy pustil Zasranou Poštu, ha! A vypadá to dobře, knihy mám načtené pět - i vícekrát, představy jsou patrně dostatečně hluboko v limbickém systému. Arcikancléře Výsměška stále vidím jako bodrého, dvousetkilového raptora, nikolivěk jako toho připokáleného strejdu, co se zde mihnul jen tak mimoděk. Až si ověřím, že skutečně nebylo napácháno škod v mém světě za zrcadlem, pustím si rád další zfilmovaný příběh. Tedy za pár let. (24.02.2015)

Kdyby byla každému snímku určenému pro televizní obrazovky věnována taková péče, jako právě příběhu poštmistra Vlahoše von Rosreta, žili bychom zřejmě v dokonalém světě :-) Výprava, kostýmy, hudební doprovod… Profesionální zpracování filmových kvalit - snímku by bez ostychu více slušelo velké plátno… Jedná se o milé, vtipné a hravé fantasy, svým způsobem o příjemnou alternativu k mnoha temným fantasy opusům. Nemohu nepochválit herecké osazenstvo - Richard Coyle si Vlahošovu roli viditelně užívá, David Suchet opět dokazuje, že by bylo chybou si jej zaškatulkovat „pouze“ jako představitele belgického detektiva s buřinkou a knírkem a slečna Srdénková by dokázala rozehřát i srdce samotného golema :-) (10.07.2011)

Další Terry Pratchett od televize Sky ničím nepřekvapilo. Zpracování bylo stejně dobré jako předchozí - masky i triky mi tam dobře seděly, jen do příběhu jsem se nedokázal pořádně zakousnout. Možná je to i tím, že jsou všechny filmy sobě hodně podobné a dělané rutinně jako na posuvném pásu a bez jiskry. Přesto je to slušný průměr a docela příjemné dílko na jedno odpoledne. (06.06.2011)