Agora

I kdyby byly postavy ještě více schématické a historické nepřesnosti ještě víc do očí bijící (jak o tom píše ve svém komentáři třeba Petr alias Subjektiv), nedá se téhle historické fresce Alejandro Amenábara upřít jedna věc - ve všeobecně aplikované mainstreamově umělecké adoraci křesťanství a jeho kořenů (docílené tisíciletou cílenou snahou zahrnující široké spektrum aktivit od inkvizicí praktikovaného práva útrpného až po současnou šikovnou PR politiku) je to jeden z mála filmů, který se dovolil podívat se na církevní apriorní pravdy jinak. Křesťanství jistě přineslo mnoho dobrého a jeho podstata je čistě pozitivní, stejně jako je tomu i u jiných (nejenom) monoteistických náboženství, jeho dějiny jsou ale (stejně jako třeba u islámu) krvavé. Nelze před tím zavírat oči, nelze tento fakt ignorovat, nelze ho vytěsnit z kolektivního vědomí, už je pryč doba hranic a obviňování z hereze, moderní doba otevřela hranice zažitým zvyklostem a přeje relativizaci dogmat a narovnávání tolikrát přepisované a upravované historie. A i když je Amenábarova Agora zase jen novým mýtem (ne nepodobný Gibsonovu Apocalyptu), jelikož věrná rekonstrukce faktů náleží jen vědecké disciplíně klasifikovaných věd historických a jejich badatelské a publikační činnosti (a stejně je věrná rekonstrukce minulého jen nedosažitelnou metou), Alejandro Amenábar pootevřel vrátka... A to rozhodně není málo... Podobné filmy a seriály: Řím (23.06.2010)

No musi se uznat, ze si Amenabar vybral pro svuj film zajimavy tema, ktery jsem ve filmu asi jeste nevidel. 4. stoleti, boje mezi krestanama, zidama a pohanama a na pozadi pribeh filozofky zkoumajici hvezdy a zniceni Alexandrijske knihovny. Takze tema docela slibny, bohuzel film uz tak zajimavej neni. Problem je, ze to je tak nejak furt stejny a nic se nedeje, takze jesli prijdete o deset minut filmu, nic vam neutece, krestani budou furt vyvadet, filozofka furt premejslet. A i kdyz to je natoceny docela dobre a kulisy vypadaj fajnove a realisticky, proste to neni zabava. Necekal jsem zadnou 300, ale stejne jsem dostal jen ukecanou historickou nudu, kterou bohuzel nevytrhnou ani herecky vykony, jelikoz jsou vsichni tak nejak mdly a nevyrazny. Navic, ackoliv podle skutecnejch udalosti, tak nejak se nemuzu prenest pres fakt, ze by vsichni ve ctvrtym stoleti uznavali zenskou ucitelku. (17.02.2010)

Z tohto filmu by Vatikán a celá cirkev na čele s pápežom nadšení určite neboli. Naopak divák si užije nádherný historický film. Keď tak spomínam, nič podobné okrem Gibsonovho Umučenia krista som nevidel. Treba ukázať kresťanov aj z tohto pohľadu a či sa im to páči alebo nie, minulosť jednoducho taká bola. Davové a bojové scény i malé náboženské konflikty či hádky sú výborné a divák zistí, že byť ukameňované tiež nie je najpríjemnejšia smrť. Nádherné exteriéry a interiéry Alexandrie, výprava, hudba, obsadenie, bombastická réžia, či nájazdy a pohľady kamery z božských výšin to všetko je nadčasové. R. Waiszvá u mňa po prvý krát zabodovala naplno a treba povedať, že toto jej dokonale sadlo. Rovnako zaujal aj O. Isaac, ale mňa dosť zaskočilo aj príjemne prekvapilo meno Max Minghella. Netušil som, že je to syn slávneho režiséra a svoju úlohu vo filme, no najmä v závere zvládol skvele a tak on ako aj režisér dokázal, koľko sa dá zahrať očami, či sústredeným pohľadom. Tak silný a dojímavý záver som už dávno nevidel. Zvlášť silné a dobre umiestnené boli retrospektívne zábery nenaplnenej lásky a priznávam, že záver mi trhal srdce. Dávam plný počet a teším sa na reprízu. 90%. (17.06.2011)

Geniální dílo s etickým, morálním i historickým přesahem, který nemá obdoby. Vrhá nás do neuvěřitelně zajímavé doby okolo roku 400 našeho letopočtu, kde se v Alexandrii setkávají tři náboženství. Pohané, židé a čerstvě "zlegalizovaní" křesťané, kteří jsou hladoví po moci. Postupně pozorujeme vzestup křesťanů, kteří velmi chytře využívají písma svatého k dalšímu a dalšímu získávání moci. Nastolují svá dogmata a jakékoli renesanční myšlenky označují za čarodějnictví. Ano, právě v této době se odehrál totální konec veliké antické civilizace a nastala doba temna - středověk. Film používá skutečné historické postavy velmi chytře a kombinuje je s (asi) fiktivními např. postava mladého otroka, co se přidal k řádu Parabolánů. Jestli jste koukali na seriál Řím tak přesně takhle se tu nakládá s historickými postavami, tudíž podle mne nejlépe jak je to v kinematografii možné. Samotná Hypatia je tu skvěle zahraná Rachel Weisz a člověk má chuť se díky ní pustit do googlení historie, co že to bylo za vskutku renesanční postavu. Ovšem nejuhrančivější herecký výkon podává Ashraf Barhom. Ten chlap má megacharisma. Film varovně zvedá prst proti náboženstvím. Zde jsou nejzáporněji podaní křesťané, ale jen protože byli v tu dobu zrovna u koryta. Dnes podobné chování můžeme vidět u spousty muslimů. Skvělá je právě postava otroka, který si je vědom učení nového zákona a když vidí co jeho druzi činí za bestiality a zpochybňuje jejich chování oni mu odpoví klasickým překrucováním alá: "Odpouštět může jen bůh a nerouhej se" a podobný sračky. Prostě jakékoli náboženství je dle mého názoru strašně nebezpečné a je to nejúčinnější nástroj jak zmanipulovat davy. (13.04.2010)

Agora je sám o sobě dost důležitý film, který vypráví příběh o křesťanství. Jak začalo, co způsobilo, a hlavně kdo dal ten první podnět v Římě, aby vůbec mělo nějakou šanci se trošičku rozvést. Film sám o sobě je to parádní. Kdybych se u něj v jistých chvílích nenudil, možná bych mu dal i plný počet. Je totiž naprosto parádně natočenej a pojednává o jednom z nejdůležitějším náboženství nejlíp jak může...třeba ty kulisy. Ty bych v Hollywoodu nejradši nechal jako muzeum a multikulturní zážitek pro Američana. Škoda jen, že jsou z 99ti procent digitální. (14.08.2010)