Můj báječný rozvod

Zázrak asi nejtěžšího hereckého umění - divadla jednoho herce. Téměř dvě hodiny souvisle hraného textu jsou samy o sobě mimořádnou zátěží paměti; blízkost hlediště a jeviště prozrazuje sebemenší nedořek a odskok od tíživých nároků či absenci také potřebné hercovy radosti z takto komplikované úlohy. Eliška Balzerová je paní herečkou a ví se to o ní ještě dříve, než na sebe upozornila v dietlovských dílech NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. Střídání různých hlasových poloh hlavní postavy, reprodukce hlasů postav dalších, četné a ne právě snadné pohybové akce, dívčí hbitost zavedené sedmdesátky, ostře a dobře pointovaný text, jemuž není cizí něžný a hravý humor, jemuž není nic lidského cizí včetně sebekriticky zabarveného odstupu, to všechno není jen příležitost, ale i hra, kterou s herečkou sdílí i její publikum. Bezpochyby jde o jedno z nejvýznamnějších představení tohoto roku silně nadnárodní úrovně. (15.10.2023)

Eliška Balzerová předvedla excelentní výkon. To, že vážné pasáže většinou mezi všemi těmi komediálními prvky nevynikají tak, jak by měly, s tím by se mělo tak trochu počítat. Vážné téma nebude ve stínu komedie nikdy působit tak vážně, jak by působilo normálně. To ale na kvalitě celé hry neubírá a já jsem se upřímně bavil. (12.05.2013)

Výkon paní Elišky je obdivuhodný a málokterá dáma českého herectví by dokázala téměř dvě hodiny tak bravurně bavit publikum. Ale jako televizní divák jsem se nějak nevcítil do toho příběhu a do těch ostatních postav, o kterých se vyprávělo... Takové skákání z jednoho do druhého.... ale i tak nadprůměrné představení... (31.08.2011)

"Lidé si tolik přejí uvěřit, že našli lásku, že před spoustou věcí zavírají oči." Elišku Balzerovou jsem měla jako herečku vždycky hodně ráda. Je pro mě představitelkou velmi přirozeného herectví bez velkých gest. Co však předvedla v této one-woman show, kde téměř dvě hodiny neslezla z jeviště, to bylo zcela fenomenální. Širokou paletu hereckých poloh a v každé z nich byla zcela přirozená. A navíc v příběhu, který byl velmi moudrý a velmi pravdivý. Velmi smutný, ale ve veškerém tom smutku stále probleskovala určitá naděje … (27.02.2015)

Je mi jasné, že záznam nedokáže přenést tu energii a atmosféru v plné šíři. Nicméně téma je skutečně banálně fádní, zpracování také a jediné, o co tu jde, je ten živý výkon Elišky Balzerové a to se zřejmě musí vidět nejlépe z první řady, aby to člověk plně docenil. Co mě vede k jistotě, že námět není nic moc? Například srovnání s filmovým přepisem téže hry Brillantissime. (16.10.2023)