Můj báječný rozvod

Je mi jasné, že záznam nedokáže přenést tu energii a atmosféru v plné šíři. Nicméně téma je skutečně banálně fádní, zpracování také a jediné, o co tu jde, je ten živý výkon Elišky Balzerové a to se zřejmě musí vidět nejlépe z první řady, aby to člověk plně docenil. Co mě vede k jistotě, že námět není nic moc? Například srovnání s filmovým přepisem téže hry Brillantissime. (16.10.2023)

Nadprůměrná one woman show, které asi nikdy nebudu moci zcela podlehnout, nejsouce od přírody adekvátně anatomicky a emocionálně vybaven. Záchvaty smíchu se u mě také nekonaly, ale celé příhody paní Angely jsem si vyslechl se stabilním zájmem a pobavením, a ocenil multipolohový (nikoliv zcela všestranný, ovšem přesně podle scénáře) výkon Elišky Balzerové. Přisprostlými etudami si sice budovala post "tety Samanthy" pro Ženy V Pokušení, a klidně bych se bez toho obešel, ale úspěšná moderní tvorba pro ženy si zjevně nevyhnutelně žádá exponovat nitro a sebe sama společně a nerozdílně se sexuální stránkou života (říkal tu někdo "od Bridget Jones až po Eat, Pray, Love"?). Ale co, kdyby se mě někdo zeptal, jaké nenáročné a povedené malé "divadlo" bych mu doporučil, určitě bych báječně rozvedenou Elišku Balzerovou vzpomněl. A to je známka určité kvality, ne? Váhám mezi sedmdesáti a osmdesáti, ale jelikož těch aktuálních celkových devadesát mi přijde už nadsazených, uchýlím se k nižší hodnotě a vystavím tři hvězdy. (24.05.2011)

Výkon paní Elišky je obdivuhodný a málokterá dáma českého herectví by dokázala téměř dvě hodiny tak bravurně bavit publikum. Ale jako televizní divák jsem se nějak nevcítil do toho příběhu a do těch ostatních postav, o kterých se vyprávělo... Takové skákání z jednoho do druhého.... ale i tak nadprůměrné představení... (31.08.2011)

Zázrak asi nejtěžšího hereckého umění - divadla jednoho herce. Téměř dvě hodiny souvisle hraného textu jsou samy o sobě mimořádnou zátěží paměti; blízkost hlediště a jeviště prozrazuje sebemenší nedořek a odskok od tíživých nároků či absenci také potřebné hercovy radosti z takto komplikované úlohy. Eliška Balzerová je paní herečkou a ví se to o ní ještě dříve, než na sebe upozornila v dietlovských dílech NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. Střídání různých hlasových poloh hlavní postavy, reprodukce hlasů postav dalších, četné a ne právě snadné pohybové akce, dívčí hbitost zavedené sedmdesátky, ostře a dobře pointovaný text, jemuž není cizí něžný a hravý humor, jemuž není nic lidského cizí včetně sebekriticky zabarveného odstupu, to všechno není jen příležitost, ale i hra, kterou s herečkou sdílí i její publikum. Bezpochyby jde o jedno z nejvýznamnějších představení tohoto roku silně nadnárodní úrovně. (15.10.2023)

Naprosto nezapomenutelná hra úchvatné herečky mi dala letmý polibek a zase odešla. Rozhodně se na to budu muset podívat znovu, abych pochytil všechny narážky a myšlenky, už tak jsem se ale stihl zamilovat do Angely a vytvořit si mimořádně kladný pohled na inscenaci. Obdivuji Elišku Balzerovou za její sloní paměť, dokonalý herecký výkon a nenahraditelné charisma. Klobouk dolu a 95%. (22.05.2016)