Réžia:
Anna ProcházkováScenár:
Anna JuráskováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří BažantHrajú:
František Staněk, Veronika Žilková, Barbora Hrzánová, Jaroslava Obermaierová, Marta Malá, Ilona Svobodová, Jiří Ornest, Robert Vrchota, Vladimír Ráž, Vítězslav Bouchner, Jaroslav Pešice (viac)Obsahy(1)
V této pohádce se prolínají osudy princezen s kouzelným světem víl. Hodná víla Bibiána má svěřenku, krásnou a milou princeznu Karolínku, zatímco zlá víla Sidónie má ve své péči protivnou princeznu Leokádii. A pak je tu ještě kouzelník Balduin, jehož svěřencem je princ Leon. Sidonie se postará o to, aby princ, omámen růžovými brýlemi, slíbil svatbu Leokádii, ale ten, když prozří, zamiluje se do něžné Karolínky. A od té chvíle osudy lidské i pohádkové vzájemně proplétá dobré i zlé kouzlo. Ale opravdová láska nakonec zvítězí, jak to má být. (Česká televize)
(viac)Recenzie (15)
Pohádka mého dětství! Jak já obdivovala zázračný svět kouzelníků a vil a jak jsem fandila Ilonce Svobodové coby trochu nešikovné víle Bibiáně! Samozřejmě, dokonalé to není a František Staněk je v roli prince naprosto nemožný (a taky strašně zpívá). Pravda, novější verze této pohádky, Modrý pták, je lepší, ale Blankytná pohádka má také něco do sebe. A mimoto - vynikající Bára Hrzánová hraje v obou :-) ()
"No tak, mámo, jak to vlastně je ?? Vdávám se nebo ne ??" ;) Příšerně afektovaná Bára Hrzánová si nevzala prince Leona, protože ten ji nechtěl, ona si zas nechtěla vzít téhož v podobě prý blankytného ptáka, a tak nakonec skončila s Holubem..;) A mě místy tuhla krev v Žilkách.. Příšerná šmíra z šílené mysli Anny Juráskové, která se nejspíš ani se svou jmenovkyní Procházkovou příliš nepochopila.. ()
Ta jedna hvězdička je pouze za to, že ty dvě víly byly docela hezké. Vše ostatní nestálo za nic, pohádka působila nechutně a vulgárně, Žilková byla ukňučená a Hrzánová se chovala jako nějaká hokyně a ne jako princezna. Nelíbí se mi, že se hradní panstvo chová stejně jako to, které teď sedí na Pražském hradě. ()
Nebýt Báry Hrzánové, opět skvělé v hraní ošklivosti, protivnosti a hlouposti, musel bych hodnotit ještě hůř. Nemám rád takové ty studiové doslova barevně a různými jinými dekoracemi vyumělkovaně prošpikované pohádky. Sídlo víl vypadá jako divadelní pódium s přehršle barevnými závoji. Pták nepůsobí ani za mák reálně. Ještě Jaroslava Obermaierová snese výraznější měřítko. Příšerně nudná a nezáživná pohádka, ale víc než příběhem samotným hlavně vší tou omáčkou a patosem okolo. ()
Pohádka, co má poměrně neobvyklou strukturu vyprávění. A hlavně nedisponuje úplně typickými pohádkovými atributy. Princezna je na vdávání, jen má drobný estetický nedostatek - není sličná (Barbora Hrzánová). Postačí jedny kouzelné růžové brýle a princ ze sousedního království, který už netoužil dál být panicem, vyslyšel její hárání a dostavil se v plné zamilovanosti. Nikdo z pověstných představitelů pohádkových princů zřejmě neměl čas, a tak role připadla nepříliš známému Františkovi Staňkovi. Velkou úlohu sehrály dvě víly, které měly pod palcem dvě místní princezny. Jedna hodná a pihovatá (Ilona Svobodová) a jedná zlá a namyšlená. Doplnil je kouzelník (Jiří Ornest), který měl na starost prince. V téhle linii nad ostatními převažovala Marta Malá, která docela originálně pojala svoji zápornou roli. Jak už to tak bývá, princ sejme růžové brýle a do postelových hrátek mu více zapadne ta hodná princezna Veroniky Žilkové. Samozřejmě se vše zkomplikuje, princ na chvíli skončí proměněn do ptačí podoby. Největší předností je zajímavé a málo vídané prolínání světa urozených princezen s kouzelným světem víl. Dekorace jsou však velice tristní a opravdu vyhlíží mimořádně lacině. Kouzelný svět víl se smrskl do studia o rozměrech několika málo metrů. Ani zámecké dekorace na tom nejsou o moc lépe. I tak se dá tahle pohádka sledovat kvůli porci svých neotřelých nápadů, k dobru se dá přičíst i herecké obsazení, kontroverzně obsazené Staňkem a Žilkovou, a zvolený ráz vyprávění se snahou se vymykat obvyklým pohádkovým stereotypům má také něco do sebe. 6/10 ()
Reklama