Návrh

Stopercentne naplnené ambície šablónovitej hollywoodskej romantiky s neodolateľne sympatickými hercami a psom na záhrade. Ukážkový príklad dokonalého komerčného produktu / radikálne obmedzených možností akejkoľvek autorskej kreativity. Sandru Bullock aj Ryana Reynoldsa mám rád, ale toto už trochu bolelo. Prečo sa v novom storočí nekopíruje radšej šablóna Lásky nebeskej? (11.09.2009)

Dlouho jsem neviděl žádný nový film se Sandrou Bullock, a tak mě zajímalo, jak dopadl tenhle, ale musím přiznat, že jsem tuhle slátaninu doslova přetrpěl. Předně Sandřina role ve scénáři působí jako by byla psána pro výrazně mladší herečku a odpovídal by tomu i výběr jejího hereckého kolegy Ryana Reynoldse. Oba se navíc k sobě ani moc nehodí a většinu času spíš hrají vedle sebe, než spolu, nenápadně soupeří o to, kdo si ve filmu urve větší prostor. Scénář je vůbec hrozný. Naše hlavní hrdiny dost často vrhá do velmi nepravděpodobných situací. Nejdříve je Sandra coby Margaret Tate ambiciozní, nesympatickou a namyšlenou šéfkou nakladatelství, která si jde nekompromisně za svým a je to prostě mrcha, která nemá úctu ke svým kolegům, ale už o hodinu později je ve filmu jakoby mávnutím kouzelného proutku milou, hodnou a sympatickou ženou, která všech svých činů lituje, ale důvod k této změně znají jen scenáristé. A to že se tihle dva do sebe zamilovali, ačkoliv se před tím nemuseli, tak to jsem jim nežral ani omylem. Že je to trefa vedle, hovoří i jasná scenáristická křeč v podobě velmi zoufalých rádoby vtipných scén. Scény s orlem unášejícího malého pejska v drápech a nebohá Sandra se tomu snaží zabránit nebo lesní obřad babičky s příšerně tančící Sandrou jako by vypadly z úplně jiného filmu. Zoufalý byl pohled i na Sandřino ( téměř) nahé tělo poté, co vylezla ze sprchy. Přece jen už má po sezoně a ve filmu jí to celkově moc neslušelo. Přiznávám, že i klady se tu najdou. Třeba úvodní dvacetiminutovka nemá chybu nebo herci ve vedlejších rolích působili přirozenějším dojmem než hlavní hvězdný pár, ale po příjezdu na Aljašku, kam veze své rodině Andrew představit svou překvapivou snoubenku, to jde s celým filmem z kopce. Prostě tady milá Sandra Bullock šlápla hodně vedle a tenhle nevtipný film je parádní slátanina. (16.10.2009)

Devil wears Prada meets Zelená karta. Romantický cukrovar, v němž je vzorec ňoumovitý podpantoflák a údernická kanadská ochechule doplněn netradiční aljašskou scenérií a komikou, která staví na šílené rodině, šíleném psisku (American pie revival?) a patálii s úřady. Celá ta trapnost je předvídatelně umírněná, až na několik narážek striktně celibátní, Sandra Buldok nicméně vypadá díky přesčasům v maskérně půvabně a roli nesnesitelné šéfky na rozdíl od dýchavičného Reynoldse nikterak nekazí, takže ta jedna vtipná scéna (orel a pejsek rulez) , jeden o-bozi-vidíme-téměř-romantický moment, snesitelný soundtrack a okouzlující lokace k průměru postačí. As for me: proposal rejected. Možná mi prostě koncept woman on top nesedí:) (29.08.2009)

Aj, tyhle filmy, ve kterých ze zapšklé ženštiny pod tíhou lásky vyhřezává při sledu pokusů o vtip její lepší já, to není nic pro Subjektiva. Za 5 minut zná člověk konec a pak již jen útrpně čeká, až přijde. Co chvíli pak přichází všeliká další poznání, jako třebas: a ejhle, ta žena říká: "...neumím plavat!" Tak to ona asi někdy spadne do vody. A taky že jo. A takové filmy že ne. (30.11.2009)

Zvláštní… od tohohle filmu jsem nic nečekal, dlouho jsem se mu vyhýbal (jen jméno režisérky, která má na svědomí dva opravdu slabé filmy, bylo pro mě dostatečná výstraha) protože dnešní (americké) komedie jsou prakticky na jedno brdo, jen si vždy dosaďte jiné herce. A právě proto jsem si sehnal a nakonec teda i pustil tuto komedii - mám rád jak Sandru, tak Ryana a poslední dobou začínám hodně mít rád i Betty (kdo by nechtěl takovou čupr babičku). A musím říct, že tento film mě hodně příjemně překvapil. Zpočátku mi to připomnělo snímek Ďábel nosí Pradu, pak to přejde spíše do snímku Zelená karta, ale kupodivu ani jednou mi to nepřišlo jako nějaká hloupá vykrádačka, protože film pak jede ve svých kolejích. Neříkám, že to jsou koleje nové, které bychom v rámci romantických komedií posledních let neviděli asi milionkrát, ale nesnaží se kopírovat ani jeden z výše zmíněných filmů, což je plus. Vtípky tu jsou vcelku vtipné, trapných momentů je zde opravdu minimum a jak už jsem předznamenal, casting se povedl - Sandra i Ryan mají mezi sebou tu správnou chemii, Malin je kočka a jak už jsem psal, chci mít babičku jako je Betty White. Jestli to bylo kombinací těchto faktorů, co jsem právě vyjmenoval, nevím. Ale co vím je, že jsem tomuto filmu křivdil ještě předtím, než jsem ho zhlédl a teď vím, že jsem udělal chybu. Jedna z mála amerických komedií poslední doby, kterou si určitě nechám a někdy ji zhlédnu zase… 80 %. (26.07.2012)