Skrytá identita

Neskutečný hororový mišmaš, už tu jedině chyběli úpíři a vlkodlaci. Ze začátku to vypadalo na zajímavý schizofrení thriller, ale pak to začalo míchat páté přes deváté a konec ve mě akorát vyvolal úsměv a reakci typu: "Hm a co?" A to nemluvě o náboženské agitce, která se tam nějakým nedopatřením dostala. Tak samo nechápu, jak se k takovému filmu připletl herec jako Meyers, ale jedině za něj a za slušnou atmosféru přidávám 3*. (29.07.2010)

Pokud se někomu nelíbí vaše osobnost, měl by mít alespoň tolik slušnosti, aby vám řekl která! Podivná "švédská dvojka?" absolutně bez kreditů, co patrně udělala kvalitní "sandwich" nějakému americkému producentovi, jehož jachta ztroskotala u Stockholmu, servíruje žánrový Eintopf, do kterého sice namíchala všechny své oblíbené ingredience, ale ve výsledku máte stejně to gastronomické Deja-vu, že už jste to někdy někde jedli. (17.08.2010)

Originální, mysteriozní horor. Na slovo "mysteriozní" je kladen důraz zejména v druhé polovině filmu a celkově musím upozornit, že se budete skvěle bavit jen v tom případě, že nebudete čekat nic "reálného". Pokud byste tento film, a jeho kvality hodlali ignorovat, byla by to škoda, protože byste přišli o dokonalý herecký výkon Jonathana Rhyse Meyerse, dokonale propracovanou hutnou hororovou atmosféru a o zajímavou zápletku, která se zpočátku jeví jako těžká schyzofrenie, protože pacient Meyers si přisvojuje identity, již dávno mrtvých lidí a ostřílená psycholožka Julianne Moore se mu snaží pomoci a s takovými vyšinutými jedinci má evidentně bohaté zkušenosti z jiných filmů. V první polovině film pracuje spíše v rovině tajemna a je opravdu velmi spletitý, a v druhé polovině se pozvolna to šílené klubko rozmotová do ještě většího a šílenějšího rozuzlení. A mě to bavilo. Něco takového tady dlouho nebylo, anebo spíše něco takového jsem dlouho neviděl. Nebylo to odhadnutelné a tvůrci si dali práci jít inovativní cestou a směs satanských, okultních a náboženských motivů na mě zafungovala tou správnou měrou. (11.08.2010)

Původně to vypadalo jako další z řady thrillerů, kde bude potřeba odhlait, jestli má vrah opravdu rozdvojenou osobnost a nebo to jen hraje, sice to teda není zrovna originální, ale pobavit se u toho dá skoro vždycky, ale tohle se bohužel po slušným rozjezdu zvrtne v takový trochu sci-fi a jde to do hnoje i s Julianne Moore a Jonathanem Rhys Meyersem (08.08.2010)

"Dvé duší mně, ach, v hrudi přebývá"... Tak tenhle citát mi hned zkraje filmu vytanul na mysli. Ale nebojte, Shelter není žádná intelektuální nebo dušezpytná variace na faustovské téma, nýbrž oddechový hustoatmosférický mozkovýplach, který má spoustu toho, co má správný oddechový hustoatmosférický mozkovýplach mít - třeba mnohočetnou poruchu osobnosti, čarodějnictví, stěhování duší, tajemné znaky, nevyzpytatelné pohanské burany v hlubokých lesích, k tomu pěknou Juliánu, dějem nadupaný (i trochu chaotický) scénář, nervy(i uši)drásající hudbu... Nebýt časté ruční kamery a přitroublého konce, ve kterém bezmála padesátiletá Juliána dojemně zachraňuje svou ca šestiletou dcerku, dal bych klidně čtyři, béčková relaxačka podle mého gusta. (07.06.2015)