Líbáš jako Bůh

Děti se straší polednicí....diváci Poledňákovou. Tenhle zločin proti příčetnému publiku je kombinací mnoha skutkových podstat v rámci úderných hesel "Nebát se a nAkrást", "Zatloukat, zatloukat, zatloukat" a "Nokia, connecting people. " Vznikla specificky česká spatlanina, do které MP přihodila zahraniční suroviny v podobě hudby z Love Actually (ubohá Norah Jones), motivů a neobratných vykrádaček z Lepší pozdě nežli později, výkvět českých celibřitek a svému husákovským reálným socialismem odkojenému publiku dopřála simultánní orgasmus pokaždé, když některé z postav přišla smska. Trpícímu divákovi budiž útěchou, že jeho martyrium se nestupňuje, ale pouze opakuje, což vede k několikanásobnému zacyklení děje, kdy se tatáž kolize a tatáž krize opakuje, takže si i velmi retardovaný divák přijde na své. Zásadním tématem je tu opět, jak jinak, nevěra, která kvete v každém věku. Jediný pokrok oproti předchozím tematizacím nevěry coby českého národního sportu je tu aspekt technologických vymožeností a pokroku s nimi spojených. Poučením zřejmě je, že nevěra za pomocí internetu a mobilu je sice ohromně "free, cool, in", nicméně důkazní materiál a googlizace potenciální sokyně je směšně jednoduchá, tudíž je lépe a pohodlněji provozovat systém grupáčový. Líbáš jako Bůh je totiž zvláštním bačkorovitým způsobem cynické, zkažené a podivně zkorumpované. Jakýsi ostrůvek pozitivní deviace představuje minimálně herecky Jiří Bartoška, který ze svého mimoprostoru s nadhledem glosuje oceán imbecility kolem. Glosátorskou pozici lázeňského šviháka oslabuje fakt, že žádná postava a žádná linie nedává smysl, a chaos se ve smrtící stopáži komentuje těžko. Velká rána na závěr: jsou filmy, které jsou tak špatné, až z nich hýkáte smíchy. Tenhle k nim nepatří. 1/10. P.S. Na rozdíl od Tetsua chápu normalizaci se všemi příznaky jako období cca 1969-75, podle mě film nese dědictví spíš husákovského socialismu života v tzv. šedé zóně, kdy se údajně nedalo než zanášet u sousedů a chalupařit na vlastním... (18.02.2009)

Líbí se mi, jak takhle divácky úspěšněj film tady má tak málo procent. Přitom zase tak sám o sobě strašnej není. Nejviditelnější je to na samotných hodnoceních předních uživatelů. Odpadů jak nasráno. No jasný no, není to žádný složitější film, kde byste museli hledat myšlenku, co? Takový filmy totiž myšlenku nemají, jejím hlavním cílem je pobavit. To slovo Vám zřejmě nic neřiká? Že ne? Ale tomu filmu je to stejně u prdele. Vydělal si na sebe alespoň na desetkrát a to mu jako odpověď stačí. Tady alespoň můžete vidět, že odborník rád sráží pohodové filmy, o to více dostanou na prdel, když ten film je od nás. Já jsem na tom filmu třeba neviděl nic špatnýho. Viděl jsem už daleko horší český filmy, který nedávaly smysl a nedokázaly pobavit. Tenhle to dokázal, i když byl natočenej tak nějak bláznivě. Já jsem ale proti němu vůbec nic neměl a vidět po dlouhé době Oldřicha Kaisera mi také vůbec nevadilo. On je fajnový herec a přidává do filmu onu neskutečnou pohodu, kterou oplývá po celé dvě hodiny. Je fajn vědět, že alespoň u tohodle filmu nedali diváci na odborníky. Mrzí mě pak, že se s někym bavím například na téma Kájínek a on mi řekne...no ale odborníkům se to nelíbilo. Bodejť by se to líbilo, dyť ty z českejch filmů snesou film, kde by nic nedávalo smysl, ale bylo by to jiný a umělecky natočený. Proč jako bych měl opěvovat takový filmy? Já se u filmu vždycky chtěl jenom pobavit a tenhle to dokázal naprosto s přehledem. Nechci tvrdit, že je to nějaká bomba, ale upřímně to zahrál tak, jak jsem chtěl. A to mně, narozdíl od samozvanejch odborníků, kteří kvůli tomu beztak šli na předpremiérovou projekci, aby to co nejdřív sundali, vcelku potěšilo. Na závěr snad jenom dodám, že komentář se neváže na lidi, kteří dali nízký hodnocení kvůli Holubový. Taky ji nemám rád, ale pokusil jsem se přes ní přenýst, když jsem viděl, jak nízký hodnocení tenhle film má. (06.08.2010)

Tak jo, Marie, dala jsem Ti šanci, přestože Tvá tvorba bez okovů totality nestojí ani za klokaní pšouk. Celých 20 minut jsem vejrala, v ksichtu se mi nepohnul ani sval, rty zachovávaly neutrální přímku... maximálně se občas podrážděně pokřivily. A potom jsem se položila na otázky: proč tady dřepím, co mi ten film dává? Odpověď se dostavila okamžitě: dává mi nudu, otrávenost a chvilkové momenty nasrání (vždyť která vymaštěná lulina skočí prakticky bezdůvodně před rozjetou houkající a blikající sanitku?, proč tuhle rychlou záchranku ostatní auta předjíždějí? atd.). Nevím, proč ses po plyšové revoluci na 17 let odmlčela, Marie, je však náramná škoda, že jsi ticho přerušila infantilními, neartikulovanými skřeky ve stylu "Jak se krotí krokodýli" nebo "Líbáš jako bůh". A to si kuř, že "Líbáš jako ďábel" důsledně vynechám - i filmový sadomasochismus má své meze. (03.06.2013)

Hlavní zážitek - téměř dvě hodiny v kině s dalšími 300 návštěvníky? V našem malém městském kině! Celkem šok, když jindy nás je sotva 15 a někdy se vůbec ani nepromítá. Ale proč zmiňuju kolik nás v tom kině bylo. Protože kdybych se na ten film dívala sama, tak hodnocení je určitě nižší, zklamání větší a rozhodně se tolik nenasměju. Když na plátně herec něco zahlásí a všichni kolem vás se smějou z plných plic, strhne to i vás chtě nechtě se smějete taky a nepřemýšlíte celou nad tím, jak je to trapný nebo uplně blbý, ale snáž se uvolníte a užijete si film. Takže ačkoli bylo ve filmu několik věcí, které se mi nelíbily nebo dokonce štvaly (předčítání SMSek, samotná replika: Líbáš jako bůh, milovník Kaiser atp. hodinový konec atp.) vzpomínám teď s odstupem času spíše na to lepší ze snímku (a to nejlepší: Eva Holubová!!!!) (29.03.2009)

Průměr a hlavně je to film natočený pro jinou generaci, než jsem já. Režisérka kdysi zvučného jména hledá stále formu a když obsadí Kaisera s Magálovou jako zamilovaný pár, tak možná není při smyslech a každý viděl, že se ti dva k sobě nehodili. Ostatní herci hráli tak, jak hráli, ale příště bych scénáristům poradil, aby necpali do filmu za každou cenu zastaralé hlášky, a pokud možno, vyvarovali se přeexponovanému scénáři bez vtipných gagů a nasolili tam něco zajímavějšího, když už chtějí točit filmy jakoby ze života. (06.12.2010)