Městečko Peacock

Nebýt to taková strašná sračka, tak by člověk skoro řekl, že si Murphy mohl jít pro Oscara. To by ovšem musel scénář stát za něco jiného než za hovno. Jestli v tom byl nějaký odkaz na Psycho, nevím, ale pokud ano, tak se to hodně nepovedlo. Popisek je silně zavádějící, spíš tam mohlo stát jenom píčovina. 30% (13.02.2017)

Odhlédneme-li od jediného negativa, tedy faktu, že v momentě, kdy se hlavní hrdina převleče za ženu, nikdo z městečka ho nepozná a všichni v něm vidí úplně jinou osobu (je ale třeba říci, že pro tento efekt byl vždy zvláštní Cillian Murphy velmi vhodnou volbou), získáme z psychologického hlediska naprosto šílený příběh schizofrenního Johna, který je jistou část dne svou vlastní ženou Emmou. Z hlediska příběhu, postav a hlavní zápletky dvou navzájem bojujících osobností jednoho člověka, až bezchybný scénář, který je zfilmován velmi citlivě s výbornými hereckými výkony již zmíněného Murphyho, Susan Sarandon a Ellen Page. Ten okamžit, kdy Emma zjistí, že má John dítě... Chybělo málo a normálně jsem pustil slzu. (14.02.2014)

Zvláštní, napjaté, psychologické, strašidelné, tajemné. Zvláštní psychologický schozofrenní film o pánovi, který měl komplex již z dětství. Vše je obestřeno tajemstvím a neustálým strachem z přítomnosti již zemřelé matky. Do toho nervozní hudba s vysokými cvrlikavými tóny a jste celou hodinu a půl ve střehu a napnutí. Herecké výkony dobré, zejména dvojrole (jednorole) hlavní postavy . Konec gradující. Film pro někoho, kdo chce být chvilku napnutý. ..trochu jako od Hitchcocka.. (27.07.2010)

Film Peacock by se v jistém ohledu dal považovat za nežánrovou variaci na Hitchcockovo Psycho, či spíše jeho prolog. I zde dochází k démonizaci role matky, přičemž její výchovou zaviněná retardace potomka vede k silné schizofrenii. Psycho bylo více thrillerem, Peacock je spíše pomalým psychologickým dramatem, kde je místo tematizace hrozby schizofrenika pro okolní svět naopak vyprávění semknuto s onou narušenu osobou a jako hrozba zde vystupuje právě okolí ohrožující hrdinovou „harmonické“ soužití se svým druhým já. Celý film stojí na vskutku famózním výkonu Cilliana Murphyho, který dokáže na ploše půldruhé hodiny rozpracovat dvě rozdílné stránky jednoho charakteru do potřebné šíře, aby toto nezvyklé paranoidní drama působilo věrohodně. Na Murphyho charakteru je postavené prakticky celé vyprávění, čímž na něj padla obrovská zodpovědnost, se kterou se ale popral jako ostřílený profesionál. ____ Po výtečné expozici doprovázené líbivou hudbou film sice značně ubere na tempu a trvá asi do padesáté minuty, než celé vyprávění trochu nabere na obrátkách, poté se však napětí a paranoidní atmosféra stupňují s každou další minutou a film „konečně“ naplňuje jistá žánrová pravidla (sice se nejedná o horor, ale jeden vskutku hororový moment se zde nachází). Pro některé diváky v tuto chvíli ale už může být pozdě a Peacocku onu utahanější polovinu navzdory výše řečenému a celkově i velmi působivému závěru nejspíš stejně neodpustí. (08.10.2010)

Peacock je rozhodně film hodný pozornosti a jde o velice podařený start začínajícího režiséra, kterému přeji hodně zdaru v další práci. Solidně vybudovaná atmosféra a hlavně výkon hlavního hrdiny/ky patří k tomu nejlepšímu co je zde k vidění. Nesmím však opomenout pochválit ani kameru či hudební doprovod, kteří se rovněž slušně podíleli na celkové lehce nadprůměrné podívané. Je jen škoda, že si tvůrci více nepohráli se samotným závěrem filmu. Čekal jsem přece jenom nějaké pořádné vyvrcholení. 60% (11.05.2011)