Prekliaty

Bryan má důvod k radosti, umřela mu tetička a nechala mu parádní barák. Teda aspoň si to myslí, nechala ho někomu jinýmu, ale to je scénářistům docela putna. Zdědit barák v době manželský krize je vážně k nezaplacení a tak Bryan balí kufry a stěhuje se. Že v domě umřela jeho teta a strýc ho nebere, je totiž právník, je naprosto racionální, věří jen důkazům a je ateista. I divák s IQ 80 již tuší, že mu to vydrží maximálně přes noc. Pak už jen s údivem sleduje, jak se z racionálního člověka stává paranoidní a afektovaný psychouš, kterému okolí dává okázale najevo, že by měl vyhledat profesionální pomoc, víc chrápat a míň chlastat. Obrácení zarytě nevěřícího Tomáše na víru asi mělo vyvolat u diváků podobnou reakci, žel jedna ponožka na schodech není ani děsivá ani nadpřirozená (kdo žije s chlapem, případně je chlap, tak ví o čem mluvím). A protože v tento moment ztrácí soudnější diváci o snímek zájem, přichází na scénu exotická Zoe a sugestivními pohyby prováděnými v domě se snaží naznačit, že tady fakt něco není v pořádku a že tu umřel ještě někdo. Což ovšem není žádné tajemství, kromě Bryana to ví i jeho žena, jeho psychiatr, kněz a vlastně všichni. Nebohý Bryan to neví proto, že než se stal puntičkářem, bejval stejnej bordelář jako všechny dětičky a za trest nesměl na piknik... Naštěstí má snímek happy end, takže piknik přece jen bude. (23.10.2012)

Když protřelý právník Bryan Beckett (Tim Daly) zdědí rodinný dům, který po desítky let obývala postarší teta se kterou se neměl moc rád, úplně se tetelí blahem. Sice mu trochu zkazí radost to, že teta vlastně dům odkázala podivné společnosti zabývající se paranormálním výzkumem, ale jako právník doufá, že z toho tuto společnost vyšachuje. Zvěstem, že v prastarém domě straší vůbec nepřikládá váhu, až do okamžiku, kdy sám v domě začne slyšet podivné hlasy, pak mu přijde ona společnost docela vhod ... Z počátku má film sice slibně našlápnuto, ale ve chvílích, kdy se místo strašení začne řešit jen povídání (s knězem, s vědcem - pořád kolem dokola) a pátrání po vlastní minulosti, jsem se začal docela nudit. A z toho mne nevytrhlo ani těch pár (asi dvě) lekaček, zvlášť když povětšinou byly docela očekávané. Tim Daly se sice snaží seč může, ale nějak jsem mu nemohl jeho Bryana uvěřit (a to ani v roli mazaného právníka tak ani v roli vyděšeného obyvatele starého domu). Ale už jsem viděl i horší filmy... (16.03.2010)

Nic světoborného to vlastně ani není - jen další sebejistý skeptik, velký dům a něco, co v něm straší. Není to ale ani nic sračkoidního. V rámci daných možností v tom film šlape docela dobře. Líbila se mi a zaujala mě jeho nejednoznačnost - je to duchařina o skeptikovi, který se dostane do domu, v němž straší, nebo to je psychologické drama o muži, který se nedokáže vyrovnat se vzpomínkami na mládí a traumatem z dětství? Kdo ví. V každém případě je to docela milý a příjemný film na jedno (i více) zkouknutí, který se nesnaží být něčím více, než ve skutečnosti je a nekazí tím celkový konečný dojem. Tim Daly je docela v pohodě, můj oblíbený Tom Arnold mohl toho prostoru dostat více, dům je skvělý. Možná bych měl pár výtek k trošku suchému závěru. I když i ten nakonec vlastně má něco do sebe. (26.03.2013)

Většina hororů se v poslední době zaměřuje na krví zalité nebo baf! baf! scény a kvalita příběhu je dost upozadněna. Tady to tak nebylo, zápletka je zajímavá a skvěle postavená (strašící dům vidím jako metaforu strašení ve věži a přízraky v něm jako přízraky minulosti a ano, páni, tohle mi přišlo nové!). Ke kvalitě příběhu se pak přidá napjatá atmosféra, která Prokletému rozhodně nechybí, pro mě zde významnou roli hráli také sympatičtí a na pohled ne nepříjemní herci (přiznávám, že některé postavy a rovněž jejich repliky byly chvílemi silně mimo, ale mně osobně celkový dojem výrazně nekazily) - a máme z toho slušné dílko. (20.05.2011)

Prokletý starý dům nebo právník? Bryan řeší manželskou krizi. Nastěhuje se do domu své zemřelé tety. Od té doby se začnou dít podivné věci. Vidí přízraky, nespí, moc pracuje. Věci, které se mu dějí se snaží logicky odvodit. Všechno by to bylo fajn, kdyby jsme tohle už stokrát neviděli jinde. Pak na scénu příjde Zoe Saldana a věci začnou pozvolna nabírat grády. Jestli to ovšem nebylo tím, že se film přesunul do své druhé poloviny. Postava Zoe se zabývá paranormálními jevy a snaží se celé záležitosti přijít na kloub. (18.02.2010)