Večerné slnko

Krásný název sliboval zážitek a hned zpočátku bylo jasné, že se schyluje buď k tragédii nebo k velkým gestům, chvíle, kdy se Nigel změnil v exponát, směřovala k druhé možnosti, přesto mě dění nedokázalo uchvátit, moje účast by se dala přirovnat k pozorování dvou vlastních sousedů, bez hlubší zainteresovanosti, a obávám se, že na vině je právě obsazení - nějak jsem nedokázala věřit, že starý Meecham měl někdy jinou tvář, než tu zahořklou a nerudnou, úsměvy ke své ženě ve vzpomínkových sekvencích působily násilně a neupřímně (jako kdyby se na vás chtěl hřejivě usmát třeba Hitler) a vztahy se synem můj dojem jen potvrzovaly. Ne právě lichotivé zobrazení stáří, které bývá smutnou záležitostí, a tak není divu, že se v něm vyskytuje stejný vzdor jako u malých dětí, který žádá pochopení a toleranci, v tomto případě mně však palce silou držení nezbělely, je mi líto... (01.03.2013)

Ten umanutej dědek mě bavil. Stáří patří k životu a každý má rozhodně právo vybrat si, jak ho chce strávit. Starobinec určitě není nejveselejší místo, kde prožít poslední dny svého života. Logicky se vrací tam, kde prožil většinu svého života a má to tam rád. Syn se zachoval sobeckyl, chtěl mít snadný život a nemmyslel na to, jak se cítí táta. Lonzo Choat nebyl zrovna milý týpek, těžko říct, jestli by skutečně usadil, začal pracovat a byl slušný ke své rodině. Žádný velký přerod se nekonal, spíš jen odkrývání starých jizev, což dávalo pochopit chování ostatních. Vztah se starcem a dcerou vypadal zajímavě, skoro to vypadalo, že by mohlo dojít ke sblížení. Závěr nebyl příliš optimistický, ale spíš odpovídá reálnému životu. . . . . . . . . . . Hollis: Anthony Reynolds, šerif Roller: Bruce McKinnon, scénář: Scott Teems, kamera: Rodney Taylor . . . . . . . . . . . . . . . Zajímavý komentář: MA.KI (08.07.2014)

Psychologické drama, které poněkud doplácí na to, že je natočeno podle povídky, což je na filmu znát, a že pan režisér poněkud přepálil zdlouhavými záběry stopáž. Přitom samotný námět, příběh, herecké výkony, kamera (i když ta občas sklouzne ke kýčovitému záběru nebo zabere, co nemá, případně něco zabere naprosto v podivném úhlu), vše je na velmi solidní úrovni. Skrývané tajemství poodhalí důvody chování starce, a dokonce ani ten opilec nakonec ukáže i nějaké pozitivní vlastnosti. V tom je síla příběhu - postavy jsou životné, mají nějaké své charaktery, minulost, chápeme jejich motivace, jednání, nic není nahodilé. a přesně jako v životě, nikdo není ani rovnou kladný, ani záporný. Dobré je, že režisér netlačí na dojemnou strunu, i když by mohl, nedojí slzy, ale přece jen občas trošičku někde přitlačí. Celkový dojem z filmu je však spíše depresivní, poněkud chybí nějaká udička naděje (že dcera odjede, to je takové nejasné). Jistě, stáří a nutnost vyrovnat se se svou minulostí, to není moc veselé téma, ale přece jen si myslím, že v životě se dějí sem tam i nějaké pozitivní věci. (26.09.2013)

Dojemný film o stáří a vztazích k lidem. Scott Teems si s tímto tématem poradil na výbornou a prostředí amerického jihu zafungovalo opět přímo kouzelně. Hal Holbrook byl jako zlomený starý muž vynikající. Jeden z těch malých velkých filmů, které dokáží svým osobním přístupem opravdu chytit za srdce. (17.07.2010)

Večerní slunce je emocemi nabitý film o osamělosti ve stáří, o vzpomínkách, které se nejenže nevrátí, ale nelze je ani žádným způsobem změnit. Jak zoufalá situace může vyplynout z neporozumění, ale hlavně je tenhle příběh o síle ducha. Hal Holbrook ať řekl cokoli, věřila jsem mu. Kdybych rozdávala Oskary, on by ho určitě za tuhle roli dostal. Škoda, že je tenhle snímek téměř neznámý, určitě by zasloužil větší pozornost. (21.12.2014)