Annie Leibovitz: Život objektivem
Annie Leibovitz: Life Through A Lens
Réžia:
Barbara LeibovitzKamera:
Nicholas BlairObsahy(1)
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair či Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala ochránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií – všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Dokumentarne je to zvladnute celkem dobre, ale nakonec stejne prestanete poslouchat ty reci okolo a zamerite se pouze na vsechnu tu stylizaci, samotne foceni a rozmachla gesta Annie. Je to osobnost, jeji fotografie jsou nadherne, dokument sam o sobe nicim nevynika. Nic jineho jsme ale prece necekali, ne? ;) ()
Obyčejný dokument o neobyčejné fotografce. Největší hodnotou tohoto snímku jsou bezpochyby fotografie Annie Liebovitz, jinak dokument působí jako narychlo spíchnutá záležitost. Na druhou stranu jsou zde zmíněny všechny její slavné portréty a také jsou k vidění i reportážní fotografie, které se mi osobně líbí ještě více. Také je patrné, že Annie ty nejsilnější díla už nafotila. Fotky Kirsten Dunst či Kiery Knightley už nedosahují takové silné autenticity ani výpovědi jako skvělé fotky například Rolling Stones, Meryl Streep či Raye Charelse. ()
Nixon sa po afére Watergate prace z bieleho domu. Nežná harmónia zdobená láskou-(nahý) Lennon/(odetá) Ono. Objemná muskulatúra ostrých rysov "lyžiara" Schwarzeneggera. Moore a jej zaguľatené bruško. Clooney (už zase) pri Robertsovej nohách, koncertná (kokainová) šnúra po boku tria Jagger, Richards, Wood. Časopisy Rolling Stones, Vanity Fair aj Vogue. X svetadielov, Y kulís. Ten, tá, to._______"Sightseeing" jedného tých najhlbších fotografických umení aké sa kedy vyštveralo na samotný vrchol verejnej mienky. Historické aj aktuálne, Poľahčujúce i experimentálne. Také je orientovanie tohto svetoznámo žijúceho objektívu. Annie Leibovitz a jej expresívna reč tucta žargónov. Pod kožu a do srdca sa vrýva, z pamäti či duše neuniká. Médium osobného príbehu-FOTKA, nahliadnete a neoľutujete. ()
Zase tak fascinující, jak říká distributor, to nebylo, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že mě dokument o vyhlášené fotografce nudil. Je dobře, že Annie Leibovitz zařazuje své fotografie do souvislostí s historií, ale velká škoda, že něco podobného nedělá dokument s hlavní aktérkou. Výjimkou je fotografování z natáčení filmu Marie Antoinetta, který pojednává o pocitech osamělé ženy. Obě dvě (Annie a Marie) jimi svým způsobem byly. ()
Dokument ze série AMERICAN MASTERS, který nezapře svůj televizní původ, je přesně takový, jak o něm píšou domácí i zahraniční kritiky: neuvěřitelně rychlý, že se nestihneme ani na chvíli zastavit a pokochat se, jako život hlavní hrdinky, a že se o soukromí Annie toho moc nedozvíme, i když jsou zajímavá témata (odvykačka, dlouholetý vztah se spisovatelkou...) nakousnuta. Spousta hvězd vypovídá o tom, nakolik světoznámá fotografka zachycuje jejich nitro, zatímco dokument poukazuje na to, že se z ní stala stejná celebrita jako ty, které fotografuje; barokně rozkošatělé vyprávění po vzoru inscenací fotografií se pak snaží pojmout i proměnu doby a s ní i osobnosti, ale samotné fotografie jsou více vypovídající než dokument o nich a jeho autorce. Nevyžaduji kritický odstup, protože chápu, že ŽIVOT OBJEKTIVEM točila sestra Annie (a kritička fotografií se také dostane ke slovu). Při vší té kritice ale oceňuji rámování dokumentu session pro MARII ANTOINETTU, protože oba filmy vypovídají o pocitech svým způsobem osamělé ženy (takže se přece jenom nezůstane na povrchu, ale jde se pod něj). ()
Reklama