Pod paľbou

Když to srovnám s American Sniperem a Lone Survivorem, tak Green zone výjde celkem mdle. Matta mám rád, ale zde .v mých očích film nedokázal zachránit. Akce je poměrně málo a je nezajímavá, finále odehrávající se ve tmě mne spíše naštvalo a celkově se spíše řeší politické a pro mne nezajímavé věci. Bohužel příliš jsem se nebavil, ale technická stránka obstojná. 60% (17.06.2015)

Hodně střihu, kamera těkající všemi směry, blíž a dál, nahoru a dalů, vlevo a vpravo. Obrovské množství vjemů vcházejících a mizejících bez varování evokuje válečnou vřavu, ale i zmatek v informacích, které se k hledačům zbraní hormadného ničení dostávají. Smůla ale je, že Greengrass takto točí skoro všechny scény, jen s minimálním ohledem na situaci (boj či klidný týl) a pokrok v odhalování pravdy. Na druhou stranu není bez zajímavosti, že střetnutí s ozbrojeným nepřítelem, vymlouvajícími se šéfy či dotěrnými novináři obsahují mnoho stylistických podobností. Jinak je však Zelená zóna dosti standardním snímkem s jednoduchým, srozumitelným, pro určitou skupinu lidí příjemným (prostě jim dělá dobře, když nejvyšší americká administrativa vypadá blbě), ale především až příliš dobře známým politickým sdělením. Silné ***. (08.11.2010)

Už je to trochu nuda, ale Greengrass zřejmě neumí řemeslně klopýtat. Zelená zóna je neuvěřitelně dynamický film, který se nezastaví ani na vteřinu (i třetí Bourne proti němu občas přešlapuje na místě) a drží diváka v permanentní pozornosti. Od první do poslední sekundy je o co se opírat – ať už jde o dokonale přehlednou akci (obrovský skok právě od třetího Bournea), či vztahy mezi jasně definovanými postavami a naprosto pochopitelné dialogy, které i běžného civila okamžitě vtáhnou do centra dění. Greengrass navíc na půdorys „velkého problému“ roubuje motiv souboje dvou mužů, který je pod taktovkou burácejícího Powellova hudebního aparátu přesně tak cool, jak tomu bylo v předchozích režisérových filmech (a jak – doufejme! – bude ve všech dalších. Tenhle trademark mám ze všeho nejraději). Tím, čím je Scorcese + De Niro (především) pro sedmdesátá a osmdesátá léta, tím je Greengrass + Damon pro současnou generaci. Dobově – ale i nadčasově - poplatnými a reflektujícími umělci pro diváky, kteří se potřebují personifikovat s hrdinou a prožívat příběh jeho očima. Greengrasův tým poskytuje úchvatné řemeslné prostředky (kamera!) a svět, kterým už Damon proplouvá naprosto přirozeně a bez sebemenších zádrhelů. Jedinou vadu vidím paradoxně právě ve scénáři, který je tak neuvěřitelně přehledný a pochopitelný, že ve světle Bourneova světa (nelze nesrovnávat) lehce ztrácí na té jemné přitažlivé vrstevnatosti a chuťovém ocasu (a místy zkrátka a dobře připomíná obyčejnou adventuru ve smyslu „půjdeme z bodu A do bodu B a tam najdeme C, které nás dovede k D“). (11.03.2010)

"Váš úkol je provést akci a víc se nestarat!" Jenže poručík Miller je tak trochu šťoural a proto s nadšením novopečenýho skauta odhaluje bushovskou motivaci, která byla každému jasná již před americkou invazí. Nebo snad tehdy někdo věřil pohádkám o kamionech skrývajících pro svět nebezpečný zbraně či americkým nezájmu o políčka s ropou? V těch předválečnejch časech jsem se moc smál moudrou hlavou moudře kývajícím politikům, kteří starostlivě varovali před nebezpečím z Iráku. A tady to zkrátka máme zelený na bílým, což není příliš zřetelně vidět kvůli epileptický kameře, nahání se přitom křížovej kluk a na mě je jasně patrný zklamání, protože jsem pevně věřil tomu, že si to v Zelený zóně pořádně užiju. (15.04.2016)

Kdysi dávno v zemi Zla zvané Mordor temný pán Sauron kutil cosi nekalého s magickými prsteny. Byl by jistě ovládl celou Středozemi, ale naštěstí se mu postavilo devět statečných v čele s dobrým mágem Gandalfem a jeho Pytlíkem Frodem, kteří nalezli Jeden prsten a - ehm, těsně vedle. Jiná pohádka. Kdysi dávno v zemi Zla zvané Irák temný pán Saddám kutil cosi nekalého se Zbraněmi Hromadného Ničení. Byl by jistě ovládl celé Středomoří, ale naštěstí se mu postavila Koalice ochotných v čele s dobrým prezidentem Bushem G. W. a jeho Pytlíkem Blairem, kteří nalezli prd. V té válce vůbec nešlo o zištné zájmy, kdepak, neboť "část" ropných polí patří Iráckému lidu, jak nám vtipně vysvětlí Bird a Fortune. A tady začíná náš příběh, příběh o hledání ZHN. Zbraně ovšem byly tak dobře ulity, že nikdo neví kam. Nebo že by to bylo jinak? Upřímně kdo má všech pět pohromadě a každý ráno nevzdává čest vlajce s hvězdami a pruhy musel o důvodech důvodně pochybovat už před válkou. Ke cti filmu nutno přiznat, že k neexistujícím ZHN (či spíše dávno zrušeným - paradoxně po první válce v Zálivu američtí představitelé jakékoli zmínky o iráckých ZHN popírali, aby nemuseli vlastním vojákům hradit nákladnou léčbu a čelit otázkám, kde se ty ZHN vzaly) zaujímá jednoznačný postoj. Na druhou stranu trochu zamrzí, že když už se tvůrci rozhodli šlápnout do vosího hnízda, mohli poukázat přímo na nejvyšší představitele a ne jen obvinit "anonymní" nomenklaturu okolo, která se nechala přesvědčit vlastní propagandou. Film samotnej je samozřejmě výborně natočen, akce je dynamická a přitom realistická, tak jak to kromě Greengasse předvádí třeba Michael Mann. Jen škoda vzpomenutého klouzání po povrchu, takže si občas divák klade otázku jestli je to inteligentní film s akčním dějem nebo prostě jen akční film s inteligentním dějem. Na závěr ovšem chci poznamenat, že na demokracii přecejen něco je, když je něco takového možno natočit, byť to určitě není jednoduché. (07.06.2010)