Malé oslavy

Ve filmu se střídají pozoruhodně přesvědčivé momenty s nepravděpodobnými až přehnanými. Těch je bohužel dvakrát tolik než přesvědčivých, nejednou jsem se tak hlouposti Malých oslav musel nahlas zasmát a zároveň litovat jejich potenciálu. Nejvíce tím trpí pozoruhodný výkon Terezy Nvotové, jejíž postava se stejně jako všechny ostatní chová jak jí scénář předepisuje. Výkony ostatních pak netřeba ani zmiňovat. (07.11.2008)

Mám rád filmy, kde v prvních třech záběrech se nám vyjeví o psychologii postav víc, než v leckterých filmech na konci. Tempo tohoto filmu je nenásilné, to je pravda, ale kvůli tomu to není odpad. Je potřeba hledat v jemné hmotě, a nečekat, až z nás někdo něco vydojí. Btw nechápu, proč všechny československé filmy z poslední doby, které za něco stojí, tady na csfd strhají. Asi je to průvodním znakem umění, že lůza háže shnilá rajčata, takže nic, co by bylo v nepořádku. (10.04.2012)

To byl zas jednou príma nápad, zařídit pro celou školu výlet do kina. Tak co, alespoň jsme se nemuseli učit. Spustí se film a hned mám výhrady. Úvodní titulky, (pro mě z nepochopitelného důvodu), byly přeloženy i do angličtiny (jako by zrovna s tímto filmem chtěli jet někam do zámoří… :-)) Příběh je sice reálný, i ta Šišková se snaží, ale co je to platné, když tam jsou naprosto rušivé elementy (nevím, kde přišli na Nvotovou, protože ta holka je dřevo)!! A co na tom, že se na ni dá koukat (i když kámoš vedle mě ji okomentoval slovy "OMG, ta vypadá, pal už!" Kdo to ale opravdu zachraňoval, je Bolek, který vypadal, jako by jediný tušil, oč tam běží. Vždy, když byl na scéně on, tak se mi na ten film lépe koukalo. Takže za mě jsou Malé oslavy velmi… málo hodnoceny. Když totiž film stojí jen na dvou charakterech a zbylých šest je tam navíc, tak rozhodně není co slavit. (22.04.2009)

Filmy o lúzeroch sú obľúbené, človek s ľuďmi na dne môže buď súcitiť alebo sa im vysmiať, že mne sa nič také nemôže stať. V tomto prípade sa obávam, že sa nestalo ani jedno ani druhé, príbeh aj jeho podanie bolo slabé. Dobrý dojem som mal len z Bolka Polívku, ktorý bol ale na scéne iba krátko a z Terezy. Tá sa úlohy zhostila s mladým zanietením, a nielen že dobre vyzerala, ale bola aj prirodzená. Ničotný príbeh sa jej však zachrániť nepodarilo. (01.10.2016)

NOC PLNÁ FILMŮ. Ve zkratce: MALÉ OSLAVY jsou lepší než UŽ, ale horší než SMRADI. Pokud bych to měl rozvést, s posledně jmenovaným je pojí zájem o sociální problematiku lidí žijících na okraji a sázka na civilní herecké výkony (překvapivě umírněný Bolek Polívka!) s uvěřitelnými dialogy i zachycení genia loci konkrétního místa (v tomto případě Bratislavy); bohužel ale také celková televiznost obrazu, uchylování se k žánrovým postupům, aby byl film patřičně dramatický, a zkratkovitost jednání postav a s tím spojená psychologická nevěrohodnost v určitých momentech. Zdeněk Tyc ale není Ken Loach, i když by také chtěl točit sociální dramata, a svým filmem nijak neburcuje a problémy neukazuje, spíše od nich utíká. Nedosahuje bulvarizace a banalizace, jaké se dopouštějí Hřebejk s Jarchovským, ale ideologie jejich filmů je totožná: vysvobození ze svrabu a naději pro lepší budoucnost umožní i/emigrant. Abych to shrnul: MALÉ OSLAVY nejsou ničím víc než morálně pochybným mravním imperativem slovenského vtipu končícího pointou "odjebat sa odsud, odjebat sa do piči". (25.10.2008)