Okamžik vzkříšení

Když nemáte mír v duši, bezpodmínečnou kapitulací pro vás válka těžko skončí.. Neobvyklý, divácky nepříliš přístupný příběh o mučivé síle pocitu viny. Smutný klaun, psí syn se na klasické téma židovského utrpení snaží dívat z docela netradičních úhlů, škoda jen, že se občas brání účinnější emoční trefě svou zmateností či nepříliš funkčním šibeničním humorem. Normálně na lep sedá moucha, tady jsem já sedl na lep Mouše. Výkon Jeffa Goldbluma je mimořádný.. (10.07.2017)

Konečne sa už aj do bežnej distribúcie začínajú dostávať ťažšie strávitelné kúsky,ktoré niesu naozaj pre každého.A Okamžik Vzkriesenia je jedným z nich.Výkon Jeffa Goldbluma ako Adama Steina ma natolko uchvátil,že ho beriem ako tú najlepšie zahranú postavu za posledných pár mesiacov.Šialenosti 2.svetovej vojny a hlavne holokaustu sa dajú zobraziť aj komornejším štýlom beztoho aby tomu ubralo na sile.O tom ma presvedčil tento pribeh.A Willem Dafoe ako esesák nielen že Goldblumovi skvele sekundoval ale do svojej už aj tak pestrej zbierky postáv si može započítať dalšiu zaujímavú!Jednoznačná chuťovka pre náročnejšieho diváka! (04.08.2009)

Film ma zaujal, o tom niet pochýb, ale chýbalo mi v ňom niečo ako "iskra - náboj". Jednoducho nič ma neupútalo natoľko, aby som si z filmu niečo odniesol. Všetko je tu len povrchne načrtnuté a je len na divákovi, čo všetko si dokáže domyslieť, ale pre mňa dosť sklamanie. A pritom je tu tak vynikajúci nápad, ktorý sa nedokázal pretaviť v hlbšiu myšlienku. Škoda....... .......... ....... ... Akcia: ** Vtiahnutie do deja: ** Realita: ** Dramatickosť: ** (07.08.2009)

"Zdravý rozum je příjemný a klidný. Ale není tu žádná velikost, žádná opravdová radost, ani děsivý smutek, který se zařezává do srdce" – říká hlavní hrdina příběhu, kterého zachránil německý velitel koncentračního tábora tím, že z něj udělal psa pro svou potěchu. Člověk je nejen stavěn na prožití různých emocí, ale dokonce si na ně zvyká, takže se mu pak život bez emocí zdá být fádní. To znamená, že silnější emoce a větší rozpětí mezi pozitivními a negativními emocemi posouvají práh citlivosti, takže se člověk pak stává více netečným nebo naopak více neurotikem. Rozum a racionalita nejen působí jako filtr, tlumič a usměrňovač emocí, čímž zvyšují necitlivost, ba dokonce bezcitnost, ale dokonce napomáhají člověku odůvodnit a ospravedlnit cokoliv. Zcela jak napsal neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík o lidském intelektu: "Zcela obecný výskyt stupidity, oné vlastnosti, která není nevědomostí, omylem ani klinickou hloupostí - čím vyšší IQ a podíl na moci, tím je stupidita efektivnější, - a která umožňuje jedincům i skupinám více než dvaceti dosud objevenými způsoby, třeba sebeklamem, zkreslováním, propagandou a poslušností zastírat nepříjemné skutečnosti, dokonale se odříznout od reality a stavět virtuální světy." Přesně tato vlastnost zachránila život hrdiny tohoto filmu, i když nezachránila jeho duševní zdraví – to zas navrátila obyčejná lidská emoce, a to sympatie ze spřízněnosti muže-psa s dítětem-psem. ___ Příliš inteligentní film na to, aby zapůsobil na úrovni hollywoodských filmů na stejné téma. Dějiny židovského národa ho dovedly ke schopnosti přežit to, co nepřežijí méně pokorní. Nevím, jestli to je skutečně dobrá schopnost. (20.09.2013)

Silný film, ve kterém najdu jen málo scén, které by nemusely být. Mezi ně patří milostný poměr mezi Adamem a ošetřovatelkou....Naopak, za nejsilnější považuju scénu obvinění Adama jeho zetěm. Ten pocit bezmoci a sebeobviňování, které vyvrcholí do toho, že se neobhajuje. Film, který nepotřebuje dramatickou hudbu, dramatické scény a kruté záběry z koncentráku....a přesto každý divák musí chápat. Film, který vlastně nekončí závěrečnými titulky, ale určitě bude pokračovat v mysli diváka. Kde je hranice pudu sebezáchovy sebe a blízkých, kde je hranice důstojnosti, ..... ale, může vlastně pochopit, kdo neprožil? (09.11.2014)