When the Woman Butts In
Réžia:
Zdeněk Podskalský st.Kamera:
Jiří ŠafářHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miroslav Horníček, Jana Hlaváčová, Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Jarmila Smejkalová, František Miška, Bohumil Bezouška, Nina Popelíková (viac)Obsahy(1)
Vo Faustovom dome, súčasnom sídle nemocnice, má pracovňu doktor František Průcha (Miroslav Horníček), ktorého jeho priatelia prezývajú aj Faust. Práve dokončuje svoju vedeckú prácu a je fyzicky i psychicky natoľko vyčerpaný, že si ani neuvedomuje záujem, ktorý o neho ženy v jeho okolí prejavujú. Jedna z nich sa objaví na jeho prednáške víťazstve vedy nad stredovekou vierou v diabla. V červených šatách vyzerá ako Mefistofeles v sukniach a Faust si ju v duchu pomenuje Mefistofela (Jana Hlaváčová). Po návrate domov ju za záhadných okolností nájde vo svojej izbe a myslí si, že trpí halucináciami. So svojimi obavami sa zverí aj psychiatrovi Vágnerovi (Rudolf Hrušínský), ktorý ho prišiel navštíviť. Vágner mu dá lieky a odporučí oddychový pobyt na vidieku. Po jeho odchode mladá žena opustí svoj úkryt a znovu sa Faustovi zjaví. Faust je rozjarený po požití liekov a bez námietok s ňou odíde na vidiek. Tam pre neho kráska usporiada súkromnú nočnú prehliadku hradu. Faust pred ňou ujde a rád by sa vrátil domov, ale nemá peniaze na cestu. Preto hľadá pomoc v kancelárii JZD, ale jeho svojrázne správanie budí obavy. Zamestnanci ho zatvoria do pivnice a predseda družstvo Pepa Hátl (Jiří Sovák) doktora Vágnera. Po jeho príjazde nájdu však pivnicu prázdnu, iba na stene je nápis Fausta vzal čert. Faust s Mefistofelou mieria do Prahy. Záhada sa čoskoro objasní – Mefistofela je dcérou kastelána hradu Františka Borovičku (Vlastimil Brodský) a sprievodkyňou Čedoku a chcela originálnym spôsobom Faustovi dokázať, že život nie je iba veda. A za to všetko nechce nič, iba ísť s ňou na radnicu a tam sa upísať... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (125)
Napadita a podarena komedia, aj ked to zo zaciatku vypadalo skor na horor ;-)! Vzdy zasnem, jak dokazal reziser s kameramanom vytrieskat hodnotu z nicoho; teda aj ke Hornicek a Hlavacova celkom "z nicoho" nie je :o), ale aj tak, po prevrate sa uz netocili zdaleka taketo skvosty, napriek tym par prezivsim hercom-umelcov. 4* ()
"Kam čert nemôže", tam pošle ženu. Myšlienka, či ak chcete námet, tejto českej čiernej komédie je celkom zaujímavá. Tak trocha mystická. Mierne temná. Technické spracovanie mi tiež v podstate vyhovuje. Je primerané dobe vzniku tohto snímku. Ale nedokážem prísť na chuť ústrednej hereckej dvojici Miroslav Horníček a Jana Hlaváčová. Najmä pán Horníček je neznesiteľný. Možno to bol výborný rozprávač, pohotový komik, improvizátor a bavič, ale ako herec sa nikdy neuplatnil. Aj v tomto filme je jeho herecký výkon len ďalší veľký, bolestivý kŕč. ** ()
Já ten film mám prostě rád, myslím, že Zdeněk Podskalský tady a v Bílé paní dosáhl svých vrcholů, jinak jeho spíše kabaretní TV tvorbu moc nemiluji. Nicméně tyto dvě řekl bych hradní a mírně strašidelné příběhy vyhovují jeho stylu a režijně zvládl dobře vybrané herce výborně. Miroslav Horníček tady i v Smrti za oponou, kde hrál asi taky hlavní postavu, je sice pořád více Miroslavem Horníčkem než lékařem, stejně tak tam je to více MH než detektiv. Sovák s Brodským jsou v obou vynikající, Rudolf Hrušínský je v Bílé paní ještě lepší, ale dá se. A debutující Jana Hlaváčová je pro mne tím, co převažuje poslední hvězdičku, protože Ireny Kačírkové je tam málo a Jiřiny Bohdalové - pro mne osobně je tam příliš. Kdežto mladá dvacítka JH je k nakousnutí. Tohle je prostě čistá situační komedie s hezkými hláškami - vždycky jsi říkal, že si mne nikdo normální nevezme, společenská kritika se nekoná, ale jako romkom mi to vyhovuje. A Pernštejn je krásný hrad. Zajímavé je, že o dva roky později natočená Spadla z měsíce je daleko budovatelštější, než tohle, opět jsou tam skvělí Brodský se Sovákem, ale ač je to natočeno v šedesátých letech, tak jsou to vyprávěním léta padesátá. Čím to je? ()
Provokace tehdejších socialistických pohlavárů, nebo jen naivní dílko své doby, symbolizující novou vlnu odlehčených komedií s prvky mystična? V každém případě se od obou možností skýtá určitá porce. Už obsazením Horníčka, herce, který svým intelektuálním vzezřením rozhodně nepředstavoval typického muže z lidu, se nejednomu socialistickému cenzorovi udělala před očima tma. Debutující Jana Hlaváčová si teprve svůj hvězdný chodníček slávy poměrně směle vyšlapovala, když ve své roli "pekelnice" do puntíku splnila požadavky scénáře. Zvláštní rozkol mezi ní a Horníčkem je na filmu tím nejdůležitějším aspektem. Hlaváčová postupně sráží Horníčkův nežádoucí antisocialistický postoj. Závěrečná scéna útěku ze sklepa, kdy Hlaváčová stojí Horníčkovi na ramenou a ten je po krk ponořený do vody, je přímým symbolem vítězství vládnoucí strany nad všemi, kteří by se jí chtěli postavit. A to Horníček ještě dopadl dobře. Představte si, že by po něm "jezédáci" přejeli traktorem. Naštěstí se většina vedlejších postav chovala natvrdle a tím vzniklo nejedno roztomilé nedorozumění. Hororové prvky zde slouží jen jako jakýsi prostředek ke groteskně-absurdním situacím. Je s nimi nakládáno dost naivně. Tvůrci vycházejí z toho, že divák tehdy neměl úplně plnohodnotný přísun informací o záležitosti Faust. Náramně se jim tedy hodí vyvolat mrazení záběry na strop, kterým údajně byl do pekla odnesen Faust, a v podstatě tak přiživí tezi o existenci pekla. Film však důkladně dbá na to, aby nedošlo k rozvíjení otázek souvisejících s možným demoralizováním socialisticky naladěného diváka a v podstatě za celý film nedovolí rozvinout divákovu fantazii, jak by to v takové instituci pekla mohlo případně vypadat. Vyvolání divákových obav zde dochází dost primitivní formou. K tomu všemu je Hlaváčová namaskována tak, aby divák skutečně byl mystifikován tím, že má pletky s nadpřirozenými mocnostmi. Nápad sice ucházející, ale vystavět na něm v podstatě celý film, mně nepřijde dvakrát nápadité. Však také vlivem své scenáristické jednostrunnosti film často dějově stagnuje. Až se děj přehoupne z města na venkov, plně se projeví důrazně zdvižený rudý prst cenzora nenechat film v intencích filosofického bloumání, ale právě naopak, vyzrát nad všemi nečistými silami socialistickou uvědomělostí a pokrokovým smýšlením, i když geniálně zahrané postavy pánů Brodského a Sováka mají fištrón téměř podprůměrný. Do toho groteskní pan Hrušínský, aby se nezapomnělo, že soudruzi myslí i na profese s vysokoškolským vzděláním. Z filmu sice vyřazuje pohoda, ale taková ta socialistická. Hravě si dokážu představit, jak na film chodily svazačky, které za frenetického jásotu a potlesku po promítání v socialistickém kině s tvrdými dřevěnými sedačkami a zápachu z neomítnutých zdí daly zašukat soudruhům z ústředí jako projev oddanosti své vlasti a socialistickým morálním hodnotám. Ani chytrý buřič Zdeněk Podskalský film nedokázal zbavit určité "komančské" podbízivosti, ačkoliv film je natočen řemeslně na úrovni a na svou dobu novátorsky. I tak se ptám, kde soudruzi udělali chybu, že mě tenhle film nikdy příliš nepobavil. 40% () (menej) (viac)
Je to sice rozšafná kravina ale kravina plná skvělého herectví. Hudba Liškova. První polovina je zcela úžasná, neboť Dr. Faust Miroslav Horníček je tak přepracovaný a intelektuální, že se stává paranoikem, depresivním psychopatem a zároveń schizofrenikem trpícím halucinacemi. Plně se s ním ztotožňuji, tam jsem se poznal. Rudolf Hrušínský je mu odborně na hovno, neboť sám se málem pomátne. Pak nastává běžná komedie pod vedením Sováka, který lidi kolem sebe nazývá buržoazními idealisty. Zvrtne se to do vztahu Horníček-Hlaváčová. Velmi pitomé, akční ale zároveň hezké. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (14)
- Na jedenom z miestnych statkov premaľovali filmári fasádu na zeleno, pričom takto viditeľná je tam dodnes. (Raccoon.city)
- MUDr. Faust (Miroslav Horníček) čte knihu „Rozum v koncích“ od Herberta George Wellse. Spisovatel v knize v podstatě láme hůl nad lidstvem. (sator)
- Natáčelo se v Praze a na hradě Pernštejn. Filmová obec pod hradem Pernštejn se točila na dvou místech, ve Zbudově a Petroupci (obě obce od sebe dělí 120 kilometrů). (M.B)
Reklama