Réžia:
Zdeněk ZelenkaScenár:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Bolek Polívka, Pavel Liška, Vilma Cibulková, Jan Dolanský, Jan Budař, Viktor Preiss, Václav Postránecký, Stanislav Zindulka, Klára Melíšková, Hana Seidlová, Daniela Ernestová, Jan Vondráček (viac)Obsahy(1)
Televizní film předního dramatika a scenáristy Jiřího Hubače vypráví příběh vyléčeného alkoholika, koncertního mistra a skladatele Františka Stáry. Po návratu z protialkoholní léčebny dochází velmi rychle k poznání, že jeho euforické odhodlání začít znovu je tragická iluze. Jeho žena se z bytu zatím odstěhovala a našla si jiného muže. Podobné fiasko ho čeká v bývalém zaměstnání a později i při krátkodobém působení v základní umělecké škole. V nejtěžší chvíli, kdy se Františkovi hroutí všechny jeho soukromé naděje i profesní plány a on rezignuje, mu nezištně pomáhá bývalý spolupacient z léčebny Eda Mandík. Tento člověk, sám slabý, nedůsledný a nezodpovědný, s nečekanou a sebezničující obětavostí rezignuje na střípky osobního štěstí a energicky vybičuje svou ochablou vůli k záchraně svého jediného kamaráda. Cena, kterou za tento svůj čin Eda platí, není malá, ale jeho oběť měla smysl. V Hubačově emocionálně silném a působivém příběhu si hlavní role zahráli Pavel Liška a Bolek Polívka, režie se ujal Zdeněk Zelenka. (Česká televize)
(viac)Recenzie (80)
U tohoto filmu se určitě nabízí srovnání s filmy Ikarův pád a Tažní ptáci stejného scénáristy. Tak tedy: Ikarův pád je velký, větší, místy největší TV film, Tažní ptáci byli trochu nudní. Hodina klavíru je skromnější, shovívavější a prospělo jí to. Stejně jako Bolek Polívka a Pavel Liška. Jan Budař je dokonale nesympatický. Akcentuji prezenci odlehčení některých vážných míst. C'est la vie! No a to poselství by se mělo tesat: Přátelství je nejvzácnější lidský cit, tudíž vzácnější než láska. ()
Takže tenhle film je v modrý barvě?! Tak to ode dneška přestávám brát tenhle server vážně, doopravdy. Už jenom, že je to dílo Jiřího Hubače stačí říct ... Tento film (o alkoholismu) má ke konci příšerně poutavou atmosféru, nápad a prostě vše, co film může mít a jsem moc ráda, že to pan Hubač přepsal a přehodnotil (kvůli smrti jednoho z herců) i pro Pavla Lišku, protože ten opět nezklamal, no nádherný film prostě. ()
Ano, film se mi líbil. Ikdyž byl hodně smutný a toho humoru (a to dost hořkého) tam moc nebylo. Film oprávněně staví na 2 hlavních představitelích Polívkovi (zde hraje převážně egoistu, který trochu procitne až na konci příběhu) a Liškovi (hrajícího stejného chudáka, avšak dost naivního a člověka, který touží po přátelství a je schopen se pro něj obětovat). A musím se přiznat, že Pavel Liška mě docela dojal (a to nejen svojí sebezničující trpělivostí s "domnělým" přítelem). Trochu mě mrzí to menší hodnocení zde, ale třeba si k tomuto filmu, který já osobně hodnotím 4*, někdo časem najde cestu. ()
Zaujímavé spracovanie príbehu dvoch alkoholikov, ktorí sa vyliečili a vracajú sa do normálneho života. Polívka je vynikajúci, ťahá väčšinu príbehu, je zaujímavé, že Liška sa sprvu strácal, ale napokon exceloval i on. Sú to títo dvaja a vynikajúce dialogy, ktorý robia tento film znesiteľným. Inak sa príbeh trieska o zbytočné epizódky ( stret sokov v knižnici ), alebo charaktery ( upratovačka ). Možno menej ( aj minutáže ) by bolo viacej. ()
Tento snímek má podobný problém jako snímek "Jak se krotí krokodýli". U obou dvou filmů jejich předchudci vznikli v době minulé. Od té doby uběhlo mnoho let. U obou dvou jmenovaných se bohužel nezačla "trojka" točit. U filmu, Jak vytrhnout velerybě stoličku, potažmo Jak dostat tatínka do polepšovny, mezitém zestárl Tomáš Holý, a ač byl scénář na světě už to nestačil natočit. U Tažných ptáků či Ikarova pádu bohužel zemřel Vladimír Menšík a už to taky nestačil natočit. Mezitím se změnila doba, lidi jinak komunikují, máme jiné prostředky atp, a původní scénář se přepracoval pro jiné představitele. Polívka s Liškou mohou hrát jako Bozi, ale nemohou nikdy nahradit "Menču" a "Bróďu". Ač to může fungovat jako samostatnž film, bohužel dojde vždy k srovnání. Ale narozdíl od výše zmíněných "Jak se krotí krokodýli" vyšel tento snímek se ctí a duchem původních filmů. Já vím, že je nemístné srovnávat Hubače s Poledňákovou. Ale musel jsem to zmínit s jistou podobnosté osudů těchto příběhů. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (4)
- Původní, neupravený scénář Jiřího Hubače „Zima poutníků“ najdeme v knize „Pocta Vladimíru Menšíkovi“ od Slávky Kopecké. (sator)
- Scénář od Jiřího Hubače se původně jmenoval „Zima poutníků“ a byl to třetí díl z trilogie „Ikarův pád a Tažní ptáci“. Hubač scénář odmítl realïzovat ve chvíli, kdy Vladimír Menšík zemřel. Po 15 letech ho však Bolek Polívka přesvědčil, aby dal svolení k realizaci. Scénář byl od původní verze zásadně pozměněn. (sator)
- Bolek Polívka na klavír nehraje. Ve skutečnosti zní hudba z playbacku a v detailu se po klávesách rozběhnou prsty profesionála, který Polívkovi radí, kdy se má do hry „opřít“ a jak vtěsnat nohu na pedál. (rakovnik)
Reklama