Mamma Mia!

Soundtrack Benny Andersson : 1. Honey, Honey ,2. Money, Money, Money ,3. Mamma Mia ,4. Dancing Queen ,5. Our Last Summer ,6. Lay All Your Love On Me ,7. Super Trouper ,8. Gimme! Gimme! Gimme! ,9. The Name of the Game ,10. Voulez-Vous ,11. SOS ,12. Does Your Mother Know ,13. Slipping Through My Fingers ,14. The Winner Takes It All ,15. When All Is Said And Done ,16. Take a Chance on Me ,17. I Have a Dream , (19.05.2011)

Panenko skákavá! Levná fondánová ozdoba na vánoční stromeček, která sice upoutá blyštivým obalem, ale po rozbalení a nakousnutí zeje prázdnotou s odérem prošlé spotřební lhůty. Tuze špatné po technické stránce (ke všemu zarážející televizním lookem), tuze prázdné obsahově, tuze rigorózní v choreografickém ohledu, tuze herecky mátožné, tuze a otužile bezpohlavní. Očekávaná zklamání naštěstí mírní skutečnost, že oheň slavné hollywoodské muzikálové tradice udržují jiní. (autor tohoto komentáře je sice hudebně tolerantní, ale předpojatosti vůči rozjuchanému seskupení ABBA se před projekcí neoprostil) (19.11.2008)

Hodne prijemnej muzikal, samozrejme hlavne diky pisnickam. Tech je tu narvana spousta a jsou to samy nejvetsi hity, tvurci v podstate na ty pisnicky nabalily jednoduchej pribeh o hledani taty a je fakt, ze vzdy kdyz zazni nejaka pisnicka, docela slovy do deje pasuje, takze tohle se povedlo na vybornou. Herci jsou taky super sympaticky, jak roztomila Seyfried, tak tri tatkove nebo vyvadejici Streep. Jen mi moc nesed pan snoubenec, takovy nevyrazny nagelovany hovadko. Skoda, ze zaverecna pulhodina uz je takova natahovana a uz to moc nezachranujou ani pisnicky. Ale vetsinu casu to je skvele sviznej a optimistickej komedialni muzikal, takze to ty 4* v klidu da. (23.12.2010)

Muzikál je tradičně brán jako lehký žánr, ale ve filmu, kde se Meryl Streep chová jako puberťačka, písně jsou jen odšťaveným stínem pravých ABBÁckých songů a choreografie či vizuální nápad neexistují, jde opravdu o průser. Navíc hlavní mužské trio je vyjma Colina Firtha opravdu tragické. A spojování ABBY a nějaké revolty, i nepřímo, je směšné, protože ona byla naprosto konformní pop a poslouchala ji hlavně střední třída. V reakci na MOROUSY jsem chtěl něco napsat o PLYTKÝCH LIDECH, ale radši toho nechám. 50%. (29.12.2008)

Mamma Mia! je v pravdě hodně velká hovadina, neskutečně ujetá, přeslazená až hanba (ke konci nebýt písniček tak už zcela nepoživatelná), kýčovitá až na půdu, ale na druhé straně neuvěřitelně chytlavá a veselá. Soundtrack od ABBY byl pro tenhle film obrovskou výhrou a já se chvílemi až divil, kolik jejich písniček vlastně znám, přestože si nepamatuju, že bych je někdy sám poslouchal (zřejmě mě jimi mamka, jejich velká fanynka, v dětství dost často a vydatně "krmila"). Druhou devízou tohoto snímku je Meryl Streep. Ostatní herci šli úplně mimo mě (překapivě bohužel i Colin Firth), ale tahle herečka mě opravdu fascinovala, kde jiní vidí skřepčení pomatené/sjeté stařeny, já vidím zatraceně vitální ženskou, která opravdu působí jak 40-cítka, hraje, tancuje a zpívá jako o život a já se nestačím divit. A jistě nezapomenu především na její podání The Winner Takes It All, což je teda taky paradox sám o sobě, na jedné straně famózní Meryl a na proti ní totální prkno v podobě Brosnana (to nepíšu proto, abych se zavděčil všeobecnému znechucení, on byl prostě k smíchu a já se zrovna u téhle písničky v žádném případě smát nechci). Jistě, bez výborného soundtracku by to ona sama neuhrála, ale takhle nemůžu jít pod 3*, za ni, hudbu a taky ten vtíravě pozitivní feeling z této prosluněné blbosti. (14.09.2012)