Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Majitel cestovní kanceláře zaměřené na extrémní sporty získá zajímavou zakázku – sjezd nebezpečné Černé řeky. Klient, který celou výpravu inicioval, má, zdá se, velmi vážný důvod, proč chce jet právě do oblasti, kde kdysi za podivných okolností zahynul jeden český vodák. Pro Sašu je téměř zapomenuté tajemství, spojené s dávnou rodinnou tragédií dlouholetým traumatem a teď nadešla šance dopátrat se pravdy. Nabídka atraktivního dobrodružství svede dohromady nesourodou skupinu nic netušících lidí, pro které je cesta jen zajímavým výletem. V následujících dnech si ovšem budou muset sáhnout nejen na dno fyzických sil, ale i vyjasnit si sami v sobě, co pro ně znamenají slova jako odvaha, férová hra, přátelství, láska i schopnost vyrovnat se pravdou, ať je jakákoliv. Rafting se stane soubojem s přírodou, ale i střetem se zákonem, s vlastními silami i vlastním svědomím. Cesta plná vypjatých situací změní každému z posádky zcela zásadně pohled na život.

Podle scénáře Josefa Urbana natočil režisér Filip Renč v produkci společností INfilm, Infinity a MediaPro Pictures napínavý snímek Na vlastní nebezpečí. Společnosti INfilm a Infinity stojí producentsky za divácky úspěšnými vieweghovskými adaptacemi - Román pro ženy (režie: Filip Renč) a Účastníci zájezdu (režie: Jiří Vejdělek). Filmy překonaly v českých kinech návštěvnost šest set tisíc, respektive osm set tisíc diváků. V produkci obou společností vznikla i další úspěšná komedie Jiřího Vejdělka Roming, do níž jako koprodukční partner vstoupila rumunská producentská firma MediaPro Pictures. Ta se jako koproducent podílí rovněž na snímku Na vlastní nebezpečí. Vzrušující příběh s tajemnou zápletkou slibuje dynamickou akční podívanou – skupina lidí se utká v nerovném souboji s divokým přírodním živlem, strážci zákona i hranicemi vlastních možností. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (398)

castor 

všetky recenzie používateľa

Reklama, muzikál, barevné obrázky.. a teď se Jirka Langmajer rozhodne zjistit, jak to kdysi bylo s jeho otcem. Ten se ztratil před dlouhými léty (proč až teď?) kdesi v balkánských peřejích. Má jen nahrávku (klišovitý zrnitý rastr tu leccos objasní a dost možná už leckoho nasere), tatíkův deník a vzpomínky. Záhada má být vyřešena skrze jednu cestovní „extrém“ kancelář, díky níž se vydá do nehostinné přírody a společnost mu budou dělat jeden drsňák-vůdce, slovenská naivka, zbabělý sobec a jeden profesor, přičemž tomu, kdo mu předával diplom, bych vyškrábal oči. Ale chyby hledat jinde. Ač by Renč točil třeba v Grand Canyonu, nebylo by mu to s tímhle prostinkým scénářem nic platné – je to smutný amatérismus nejhrubšího zrna, který je za hranicí snesitelnosti. Renč není soudný, když svůj snímek označuje jako akční dobrodružství. Je to výsměch, z kterého by byl otrávený i Steven Seagal. A je to velká škoda, protože Renč je jedním z mála českých tvůrců, kteří se NEBOJÍ. Ale tohle přehnal. Už úvod vypadá jako parodie, ale stále si pro uklidnění říkáme, že nás čekají ty okulahodící vodopády, sličné dívky, svižná akce.. jenže chyba lávky. Tuhle plácanou s pádly nezachrání ani vesnická děva s krásnou tvářičkou, která skočí hnedle k Langmajerovi do spacáku, natož balkánští vojáci, které tvůrci pojali coby tupé primitivy, kteří se tu prohání se samopaly a bezdůvodně kolem sebe střílí. A to je jen zlomek absurdit, které táhnou celý projekt ke dnu. Vyprázdněný obsah dalšího Renčova celovečerního snímku mají nahradit rádoby akční scény, jenže jsou suché jak Martini. Všechno, co měl předešlý Román pro ženy, tu schází. Únavných 90 minut jsem si jen klepal na čelo a to nekomentuju tu směšnou zpomalenou scénu pádu z vodopádu!! Ach jo.. ()

Faidra 

všetky recenzie používateľa

Bohové, to se zas jednou sešly okolnosti. Z dosud nevybalených věcí z každoroční štreky do Rumunska se ještě neodrolil karpatský prach, mysl kormoutil tesklivý čas posledního dne dovolené a týral rozhoupaný Damoklův meč následujícího dne v práci, na polici se svůdně leskla láhev bihorky a v televizi poblikával příslib připomenutí onoho blaženého času vzdáleného jen hodiny a přece tak daleko. Inu, jediný způsob, jak odolat pokušení, je podlehnout mu (měl jsi pravdu, Oscare) a já podléhám kolikrát dřív, než jsem se stihla začít prát. Tím spíš, že první půlhodina vypadala docela lákavě. Bohužel většina z nás ví, že sebelepší předehra není ani v nejmenším zárukou, že se dostaví orgasmus. Že jsem nebyla jediná, kdo podlehl, začaly brzy dosvědčovat textovky od dalších pravidelných členů našich výprav, a že už jsme všichni dokázali líp podlehnout jindy a jinde, dosvědčoval prakticky neměnný obsah všech SMS (jakýmsi pravzorem se stalo "co ten píp Renč u všech píp touhletou píp myslel, PÍP?!"). Že nepůjde o zrovna sofistikovanou podívanou, jsem tušila, konečně v jednoduchosti je síla a mně se celoživotně líbí jednoduché věci. Například chlapi. Jenomže na to, co bylo provedeno s potenciálem dobrodružného příběhu z balkánské divočiny, nestačí slova (gesta možná jo), Langmajer a Blažek se ze sympatických drsňáků mění před očima v karikatury mužů, jež by nepřelstily ani čajový pytlík (to bylo naposledy, co jsem vykradla Červeného trpaslíka, slibuju), Jiráček se Siposovou vydařeně nacvičovali post nejotravnějších hrdinů filmů Filipa Renče, akční atmosféra je zredukována na pár doma-to-nezkoušejte záběrů a jedině Krobotovy hlášky, které by byly ozdobou každé vogonské básně, to spolu s kamerou a hudbou udržely mimo nejnebezpečnější úseky a nad hladinou. A abych nebyla out módního trendu papouškování každé hovadiny, kterou je zde neustálé přirovnávání k práci Michaela Baye, přispěju svou troškou. To, že Renč i Bay natočili každý přesně jeden film, který se mi opravdu líbil, a zbytkem jejich tvorby s lehkým srdcem příští rok zatopím pod karpatským nebem, nemůže být náhoda. Inu, Krobot takovej válec nečekal a já taky ne. Ale kocovinu jsem nečekala taky a přitom vzhledem k Filipově tvorbě a množství zkonzumované kořalky jsem mohla čekat obojí. Omluvte mě, jdu sníst desátou dnešní česnečku. ()

Reklama

claudel 

všetky recenzie používateľa

Pokud to měl být pokus o akční thriller, tak ten se teda zatraceně nepovedl. A už vůbec se nepovedla zápletka s odhalováním tajemství z minulosti. Myslím, že i sebenepozornější nebo duchem slabší divák hlavní pointu odhalil poměrně záhy. Co vyzdvihnout? Krobota - bez něj bych se ani nenasmál, což se u akčních thrillerů úplně dít nemá. Pěkná příroda, jedna pěkná rumunská a jedna pěkná slovenská herečka. Toť vše, jinak je to na hranici s odpadem. A korunu trapnosti nasazuje nepochopitelný jazyk, kterým se česká výprava domlouvá s domorodci, to byl takový problém, aby rumunští herci mluvili rumunsky a nasadily se titulky? Musel z toho vzniknout dementní guláš a slepenec slovanských jazyků a z rumunštiny nezbylo nic? ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

!SPOILER!: "To sem takhle jednou na raftu přefik nevlastní ségru...", třeba touhle (pardon, trochu vulgární) větou by se dal vystihnout film Na vlastní nebezpečí. Těžko hledat něco dobrého, co by šlo na tomto snímku vyzdvihnout. Bohužel i můj oblíbenec Krobot mě zklamal, resp. debilita jeho postavy. Jinak i laika musí slušně trknout jazyková stránka, mě, jakožto člověka znalého základů ruštiny, tahle podivná směska několika řečí praštila kladivem do hlavy, ze začátku se tomu snad ještě šlo smát, ale postupem času jsem pořád více trpěl a modlil, aby radši všichni přešli do češtiny (nestalo se). Pointa docela lehce čitelná už při prvních významných pohledech, na odpad! mi nepřišla pouze technická stránka (kromě scény s mačetou a flashbacků, které se postupně staly otravnými), přírodu vůbec nebudu brát jako klad, tu najdete v každém trotlovském romanťáku podle Pilcherky a stejně je psychickému zdraví bezpečnější se koukat na pořady k tomu přímo určené. 1*, víc z toho opravdu nevykouzlím. ()

Hakha 

všetky recenzie používateľa

Fandil jsem Renčovy, že chtěl natočit akčně dobrodružný film, ale bohužel se mu pokus nepovedl. Krásná Raluca Aprodu, zábavný Miroslav Krobot a místy zajímavé nájezdy kamerou, ale to jsou jediné plusy na tomto filmu, jinak uměleckého řemesla zde vidění moc není. Film bez nápadů, atmosféry, napětí a s komickou a staticky natočenou akcí, a hlavně je to nuda. Mé hodnocení 1 hvězdička.... ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (12)

  • Hluk vodopádu, během natáčení vrcholné scény filmu, vyřadil téměř všechnu komunikační techniku. Pomocný režisér Jiří Kačírek tedy dával pokyny pro natáčení pomocí signalizace s využitím barevných praporků. (DaViD´82)
  • Na jedné lokaci v Bosně měli herci přesně vymezený prostor, kde se směli pohybovat, aby nešlápli na minu. (Cherish)
  • Miroslav Krobot (Kuznik) komentoval: "Já mám hrozně rád vodu. Divoká voda v Bosně a Hercegovině, možnost zajezdit si na raftu, to pro mě bylo nakonec tím rozhodujícím. Vím, jsou to mimofilmové důvody, ale i to někdy hraje roli." K samotné práci pak řekl: "Bylo léto, okurková sezóna, takže nějaké divoké historky asi byly třeba, ale celé natáčení probíhalo, aspoň pro mě, v neuvěřitelné pohodě. Nikomu se nic nestalo, tedy kromě Jirky Langmajera, což byla veliká smůla, ale jinak ani jedna zlomená noha! Pro všechny to bylo velice náročné natáčení: naše nezkušenost s vodou, krajina plná min, které tu zůstaly po válce, drsný kraj sám o sobě... Byla to docela pěkná výzva: plavat pod vodou, padat z vodopádu... A pro mě osobně zase jiná natáčecí technologie. Kamera na jednom raftu točí druhý raft, oba v pohybu..." A nejsilnějším zážitkem pro něj byla místní příroda: "To byla opravdu nádhera! Vím, že to bude znít jako fráze, ale tohle byl takový typ vody, u níž platí, že se k ní má člověk chovat pokorně. Stala se mi třeba situace, kdy jsem čtyřikrát opakoval dost náročný záběr, kdy raft padá ze dvoumetrové peřeje, nateče nám do něj voda, já skáču do vody, uplavu dvacet metrů a pak se jakoby zachytím nad vodopádem a po zádech do něj spadnu. Nebyl to samozřejmě vodopád, ale další dvoumetrová peřej, vodopád jsme pak točili jinde, ale i tak. Když takov záběr opakujete čtyřikrát a ještě se vám stane, že se napijete - a napijete se vždycky, i když máte zavřenou pustu, protože nos si ucpat nemůžete -, tak to už jsem měl skoro dojem, jestli se vůči té vodě nějak nerouhám. Najednou jsem měl k tomu živlu obrovskou úctu, najednou to pro mě bylo setkání mimo běžnou realitu a běžné vnímání světa." (NIRO)

Súvisiace novinky

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (viac)

Reklama

Reklama