4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je název pro rumunské mučidlo 21. století. Neláme kotníky, nestrhává nehty, nepůsobí totiž žádnou fyzickou bolest, zato náležitě otestuje divákovu psychiku a nechává krapet pracovat fantazii. Husté! Ideální aerobní cvičení na spalování tuku, tep se může vyškrábat až ke dvojnásobku klidovky a na této hladině se udrží dobrých 60 minut... (05.08.2008)

Vyprávěno z pohledu kamarádky hrdinky. Kdo film viděl před těma 13 lety, toho navždy zasáhl. Není natočen proti potratům, jen ukazuje tu realitu k čemu vedou. To je užitečné třeba dnes kdy v P Polsku vstoupil v platnost protipotratový zákon, že si můžem představit ty důsledky, kdyby nebyl. Je to nepolitický typ filmu, kde se všechno vyvíjí na základě velice přirozené dramaturgie, kdy osoby jednají pod tlakem. Přesně jak by se to stalo v reálu každá věc na sebe navazuje. Pracuje se s naprostou pravděpodobností a takovou úsporností. Film získal Zlatou palmu v Cannes, ale překvapivě nebyl vyslán na Oscary. Režisér je mistr , který do té situace dokáže vtáhnout.Odpudivý pokoje, konverzačka. Taková malá apokalipsa, kdy se hroutí komunistický režim. Je to Rumunská nová vlna - není to okázale atraktivní prostředí, ale vtáhne to na instinktivní úrovni. Jak se chovají lidi, kteří jsou v krizi. (22.11.2020)

Syrové, chladné, kruté, hořké, depresivní. To jsou přívlastky, kterými bych zhodnotil toto výborné rumunské drama a nejspíš bych přidal také autenticitu a opravdovost (i kamera tomu odpovídá), protože tvůrci filmu rozhodně nic nezkrášlovali. Sice je nosnou dějovou linkou vše kolem interrupce, ale jinak jde ve 4 měsících hlavně o přátelství, v tomto případě o tom, co je schopná udělat kamarádka pro druhou, ikdyž její úsilí není nijak doceněno (spíše naopak) a sama tím velmi riskuje. Závěrečný pohled do kamery je dost výmluvný, lépe to snad ani ukončit nešlo. A právě za konec, hlavní myšlenku filmu a za nestříhanou scénu s oslavou, hodnotím slabším, leč plným počtem (navíc bych neměl zapomenout na originalitu snímku). Smutné, opravdu smutné... (23.05.2010)

Veškeré thrillery jsou proti tomuhle rumunskému dramatu povídačky pro děti. Film je v některých momentech natolik intenzivní, že nenechá člověka ani nadechnout. Ponaučení, že být trochu sobecký a starat se jen sám o sebe, není v některých případech tak úplně k zahození. Otilia ukázala vůči usmrkanci Gabitě neuvěřitelnou obětavost. Díky výborné režiii jsem to spolu s ní celé prožil a věřte, že to nebylo nic hezkého. (21.12.2007)

Tenhle film sice není přímo moralizující, ale i tak bych ho pustila všem, kterým antikoncepce nic neříká a vůbec nepochybuju, že podobný situace se dějí i dnes- aborce po domácku. Záběr na mrtvý plod si budu pamatovat rozhodně déle než jen 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. Vidět tohle každý člověk, nymfomanie bude minulostí. Leč občas byl film až tak tmavý a dlouhý, že se vám může stát, že nepoznáte, jestli se díváte do zdi nebo na obrazovku/plátno. (01.02.2008)