Okrídlené bytosti

Chtěl jsem se tu točit na posttraumatické stresové poruše, ale ten pitomej Subjektiv už to tam samozřejmě má. Takže co teda. Film se příjemně veze na dvoukoláku s nápisem nezávislý filmový festival a hned ze začátku chytne za divácké oko. V dobrém. Pak se TO stane a divák si říká, že je to hezky bez patosu, ale najednou to oko začne utíkat. Když už to trvá moc dlouho a už si to říká o nějakou změnu, divák zjistí, že běží teprve dvaatřicátá minuta. Film pořád tvrdí, že ještě, ještě, ještě chviličku a už se to všechno ukáže, ale nakonec je z toho hlavně citové vydírání a trvání na faktu, že se z tak hrozné události všichni zblázní. Chtělo by to nějaký kontrapunkt. Neustálá oscilace mého ocenění mezi Odpadem a nehodnocením se po očekávatelném závěru kvůli jakés takés naději a pro jistou uvěřitelnost filmu i většiny hereckých výkonů ustálila na relativně smířlivé dvojce. Vyvolávat si vzpomínky a znovu a znovu bilancovat, co jsem mohl udělat lépe, můžu v pohodě i bez takových filmů. (13.09.2011)

Namísto filmu dostalo se mi zase jednou výčtu. Zde jde o neúplný výčet symptomů toho, co se v angličtině nazývá post-traumatic stress disorder. Někdo se vrací ke své závislosti - gamblingu, jiný propadá náboženskému poblouznění, další apatii, tamten zoufale hledá partnerskou oporu i za cenu pohození sebe sama i s tělem komukoliv. Ale nakonec se vyrovnají, protože život musí jít v americkém filmu dál a proud slz se musí zastavit. (10.11.2009)

Výborně napsaný příběh tragického hrdiny skvěle zahraného Forestem Whitakerem, ale bohužel to nestačilo. Zbylé dějové linky byly na můj vkus až moc klišovité, předvídatelné a takřka bez emocí. Snad jen Guy Pearce a Jackie Earle Haley měli něco do sebe. Jako vždy se mi ovšem líbila Zarvosova hudba a pochválit musím i postupné odhalování toho, co se vlastně stalo v bistru, s čímž si režisér vyhrál. (26.05.2013)

Absolutně nechápu, co mělo tohle znamenat. Tak ploché, tak nudné, tak suché... Jenom jediná scéna obsahovala emoce - když se ten chlápek na konci počural strachy. Ale jednu hvězdičku dám, Dakota totiž tu svoji bláznivou a děsně špatně napsanou roli zvládla - ostatně jako zvládla zatím všechno. 10% (01.01.2014)

Věřím, že někde tam hluboku uvnitř má v sobě námět filmu něco skvělýho, ale nepodařilo se to bohužel dostat do filmu. Na vině jsou především špatně napsaný postavy, mě to jejich chování po útoku přišlo děsně jednosměrný a ne příliš věrohodný a jelikož na tom celý příběh stojí, víc nemám co říct. Pokud bych měl film popsat záchodovou terminologií, tak úplnej průjem to není, ale poměrně velká várka bobků už ano. (23.01.2015)