Útek zo Sibíri

Sławomir Rawicz prožil cosi nepředstavitelného, proto nemám problém mu tolerovat tu jeho fikci. Poválečná generace potřebovala mnoho takových příběhů, aby dokázala přežít. Po první válce tu byla Anastázie, po druhé Útěk ze Sibiře. Jediný problém mám s příliš univerzální adaptací a příliš známými herci. Colin Farrell a Ed Harris? Ty jejich obličeje jsou prostě překážkou na cestě k uvěřitelným obyčejným postavám. (17.01.2023)

Spolehlivý filmař a velebený tvůrce Peter Weir se po dlouhých letech opět hlásí o divákovo srdce. Trvalo to, ale rozmáchlé drama, ačkoliv neobsahuje nějaké zásadní vyhrocené scény, jako celek rozhodně nezklame. Pestrá skupinka uprchlíků z gulagu tu putuje z hluboké tajgy stále na jih – až skončí v Indii. Příjemně táhlou atmosféru narušuje, vlastně asi jen u někoho, Weirovo nedramatizování situací, které naší původně sedmičlennou skupinku provází a po kterých by pětadevadesát procent tvůrců okamžitě skočilo. Hodně zjednodušuje, hodně diváka „obírá“ o dramatické momenty – takže skupinka sice plánuje velký útěk, ale vzápětí už prchá lesem (žádné dráty, žádné dramatické obcházení stráží a následně ani žádné pronásledování), pak slyší vytí vlků, ale k žádnému střetu nedojde, jeden z hrdinů sežene potravu, přičemž to okradený zřejmě koupil, ale divák nic nevidí, uprchlíky obklíčí mongolští jezdci na koních, ale vzápětí se zase odporoučí pryč, přijde písečná bouře, ale po střihu se zase pokračuje dál v cestě atp. Prostě nějakou vymazlenou, skutečně zapamatovatelnou scénu jsem tu postrádal. I tak to ale celé Weir drží pevně ve svých rukou a především čím dál je od gulagu, tím spíš se dostává postavám i divákům pod kůži. Navíc jsou tu dokonale obsazení herci, kteří případná klopýtnutí dokonale vynahrazují – vrásčitý Ed Harris, přesvědčivý mladík a vůdce Jim Sturgess, pomalu se pod kůži dostávající Saoirse Ronan nebo skvostně vyšinutý Rus Colin Farrell. Po technické stránce (kamera si mohla teda trochu víc hrát) bez výhrad, herecky taktéž, jen ten scénář mohl víc prahnout po emocích. Pak mohl Weir opět sahat k pěti hvězdám. (25.05.2011)

Rozpaky. A respekt. Respekt před těmi, kterým se povedlo Gulag přežít, případně z něj odejít. Rozpaky nad filmem. Chápu snahu přiblížit co nejvíce skutečnou událost, ale pro film jsem tam postrádala potřebnou hloubku, napětí, vyvrcholení, detaily. Cesta byla plná útrap, ne všichni to přežili, dalo se vnímat cosi jako proměnu, ale jen slabě naznačenou. Mohl to být zážitek, životní zkušenost a místo toho je to jen mdlá nastavovaná kaše. Je mi líto. (27.09.2014)

Možná trochu rozmělněné, ale už jen kvůli té nádherné přírodě stojí ÚTĚK ZE SIBIŘE za vidění. Špičkové herecké výkony - vévodí Colin Farrell jako zloděj Valka a Saoirse Ronan je jedna z nejtalentovanějších mladých hereček co tahle doba nabízí (navíc Irena mi připomínala někoho koho znám). Weir je jinak sice je skvělý režisér, ale myslím že to nevyšlo úplně na sto procent. I tak je to ale pořád hodně silný nadprůměr. A Dallwitzova hudba je nádherná. Ten svetr. Pletla ti ho babička? (08.04.2011)

Dávno pred kinopremiérou som dychtivo očakával nový film P. Weira. Po poniektorých slabších hodnoteniach som trochu vychladol, ale film som určite chcel vidieť. Film som videl na požičanom blueray disku a bol to pre mňa krásny zážitok. Nádherne čistý obraz a príroda vo všetkých farbách a podobách. Skutočne nad všetkým tým skvelým hereckým obsadením, zvlášť vyzdvihnem Eda Harrisa a C. Farrella, vyčnieva príroda ako ozajstný hlavný predstaviteľ. P. Weir dal postaviť tábor v skutočnej veľkosti a určite to mnohým veľmi pomohlo herecky sa maximálne ponoriť do svojich úloh. Jedinú veľkú výhradu mám k tomu ako rýchlo došlo k samotnému úteku. Určite si to pýtalo pár dramatických minút navyše. Niektoré scény sú strihnuté a ukončené práve v momente, keď čakáte, že budú pokračovať ako los v bahne či vyhladnutí vlci. Naopak esom v rukáve je Saoirse Ronanová, ktorá žiari v každej scéne a je na najlepšej ceste stať sa jednou z najobsadzovanejších herečiek. Pre niekoho možno bude film nudný a zdĺhavý, ale ja som naozaj hltal každú minútu a pomalé tempo rozprávania mi sedelo. Film dýcha ľudskosťou, túžbou po slobode a tisíce kilometrov o hlade a smäde nemôže byť prekážkou. Fanúškovia nemeckého Bieleho pekla, by si novinku P. Weira nemali nechať ujsť. Film stvorený pre veľké plátno alebo veľkú obrazovku s vysokým rozlíšením a kvalitným domácim kinom. 90%. (08.10.2011)