Výbuch

Zvětšenina a Rozhovor přežvýkáni pro diváky, kteří sledují filmy s popkornem v ruce. Ach, jsem na tuhle větu tak pyšná, že ji ani nezměním, i když není pravdivá úplně stoprocentně. Nějaké (zejména kameramanské) bonbonky se tam najdou, ale budu si stát za tím, že film je z této tématické trojice nejslabší. Hlavně proto, že narozdíl od ostatních dvou není o ničem jiném než o tom, co ukazuje. Přiblblé rozhovory Travolty s tou holkou jsou prakticky za trest a bohužel tvoří jádro toho, o čem režisér vypráví. Tady scenáristická rozpačitost dosahuje vysokých hodnot. Žádná existenciální postmoderní krize izolovaného člověka se nekoná, člověk se nechce jít po konci střelit do hlavy, protože život nemá smysl. Ale chce jít zastřelit Travoltu za to, co udělal. Prolínání práce na dokonalém výkřiku s hlavní linkou v průběhu působí trochu rozpačitě, ale ten konec zřejmě způsobí, že se nejeden pervert spokojeně usměje a nebude film považovat za ztracený čas. Jsem ráda, že jsem se zděsila i pousmála, moje milé osobnosti se zdají být v rovnováze. (24.07.2015)

Některé starší kousky z dějin americké kinematografie jsou tak výjimečné, že při jejich sledování ihned zapomenu na moderní vybroušená dramata a zběsilé akční filmy, které mám tak rád. Jiná starší filmová díla pak jsou i navzdory osvědčenému jménu režiséra nezáživně natočené, nudné události, které nezachrání ani zvuční herci nebo bezvadná atmosféra. Výstřel bohužel pro Briana De Palmu (od kterého jsem nedávno viděl perfektní Carlitovu cestu) spadá do druhé kategorie. Začátek se slušně rozjede, občas připomíná Travoltovo hledání pravdy nezapomenutelnou Zvětšeninu z roku 1966 - při které jsem ve scénách s vyvoláváním fotek tajil dech - ale pak nastane jakýsi podivný zlom, a zbytek filmu se zvrtne v ohromnou nudu. Je sice pěkné míchat thriller se špionážním dramatem, jenže když mě vyšetřování vedené hlavními postavami vůbec nebaví, asi je něco špatně. Od dvacáté minuty jsem na televizi koukal spíše ze setrvačnosti a zájmu o Travoltovo herectví, než aby mne opravdu zajímalo, jak to celé dopadne. 55% a perfektní konec. (02.10.2009)

Jeden z nejoceňovanějších De Palmových thrillerů ( mimo jiné patří mezi TOP 3 Quentina Tarantina ) mě zase tolik nenadchl. Pořád je to ten stejný napínavý De Palma, ale rozhodně není natolik zábavný jako Dvojník nebo Kainova výchova. Neškodilo by vyvíjet větší zájem o postavy. A na tu subjektivní kameru (kterou jinak miluju ) by si měl taky občas dávat větší pozor a brát více v potaz periferní vidění sledovaných postav. P.S. De Palma rád obsazuje Johna Lithgowa a ještě radši do role psychopatů (05.08.2006)

"Nechtějí detaily ani politickou vraždu ... jen nehodu." Tak nám zemřel budoucí prezident a to je vždy ideální čas pro nějakou tu konspirační teorii. Já mám konspirace rád, takže věřím, že kdyby do toho byl zapleten někdo mocný, tak okamžitě zmizí zvukař Jack, štětka Sally i fotograf Manny společně se všemi důkazy v nějaké sympatické spalovně či vrakovišti. Nicméně tohle je film, takže tu máme odhodlaného hrdinu a jeho boj za pravdu, což je sympatické. Prostě není těžké Jackovi fandit, užívat si technických vymožeností začátku osmdesátých let a doufat, že to dopadne jinak, než to dopadnout musí. (12.09.2018)

Vcelku zajímavý námět, vzdáleně inspirovaný (a hollywoodsky přetavený) Antonioniho "Zvětšeninou" dokázal De Palma po skvělém rozjezdu filmu coby krimithrilleru s nádechem spikleneckého dramatu rozmělnit v postupně stále více unaveném ději s až nelogicky jednajícími postavami, to celé završené v absurdních, klišoidně akčních závěrečných scénách, kde nějaká realističnost děje dostává na frak v časově nesmyslné honičce a neuvěřitelném (filmařsky až směšně zrežírovaném) >zásahu v pravou chvíli< . Do toho kvílivé zvuky smyčců - happy end jako největší možný hollywoodský kýč... A téměř pitoreskní oddechový >postzávěr< se šťastným Jackem, který konečně našel svůj křik... Ufuf... Škoda, tři a půl hvězdičky, které myslím film v podstatě zaslouží za ten závěr zaokrouhlím dolů. - - - P.S. Kdo si však z diváka opravdu vystřelil, je televize (při mém sledování konkr. Prima), která vám nabídne úvodní pasáž filmu s titulky ve formátu obrazu 2,35:1 - aby záhy ořízla obraz na formát 4:3 a vizuálně problematické pasáže (např. scéna na nádraží) naprosto stupidně obrazově zdeformovala!!! O blbém českém dabingu je pak už zbytečno hovořit... (07.08.2006)