Môj pes Skip

„Prečo si v detstve prajeme vyrásť čo najrýchlejšie?“ Vynikajúci Kevin Bacon ako vojnový veterán, vynikajúci Luke Wilson ako vojnový veterán, vynikajúca Diane Laneová ako veteránska mama a nostalgická atmosféra „dávnej doby“ á la STOJ PRI MNE!, plného krásnych scén (scéna z lesa napríklad). Nedá sa svietiť: napriek „tradičnému“ scenáru a „neprekvapivej“ réžii, otlačí MÔJ PES SKIP srdce trhajúcimi poslednými minútami svoje tľapky do srdiečka každého diváka, ktorý v detstve vyrastal po boku zvieraťa, pretože „zviera, ktoré sme v detstve milovali, nás do dospelosti veľa naučí o láske, priateľstve, smrti a láske“. (30.10.2004)

Po delší době viděno podruhé, v ranních hodinách svátečních, a opět příjemné potěšení, které neurazí. Gerecky i příběhově dobře zvládnuté, s patřičnou dávkou nostalgie i sentimentu, což je pro podobné "příběhy z dětství" naprostá nutnost. K 4* chybí opravdu jen kousek, mimo jiné důvod, vidět snímek znovu (když nepočítáme náhodu:)). (28.10.2009)

Přestože mám ráda filmy o dětství a s psím hlavním hrdinou, tento mě moc nezaujal. Možná na tom závisí momentální rozpoložení mysli, možná bych měla film vidět znovu, ale mně to připadlo moc kýčovité a jakoby dělané v Hollywoodu podle receptu vraž do toho malého kluka co nemá kamarády, jeho psa a válku ve Vietnamu...úspěch bude zaručen. Jako příběh ujde, každý si tam jistě najde něco pro sebe. (28.02.2015)

Som velky psickar, ako dieta som dlho po psovi tuzila a nemohla ho mat nakoniec som psa dostala, ked som mala 11 a neskor odisla tiez daleho za studiom, fenka mi umrela nanestastie z inych dovodov ako koli starobe. No momentalne mam skveleho jack russella uz 5,5 roka, ktoreho nadovsetko milujem a tento film...co vam poviem, som psickar na N-tu a preto som revala a revala. Ten kto psa ma a ma k nemu tak hlboky vztah jak ja, pochopi o com hovorim, ked si tento film pozrie a neolutuje, ze ho videl, skor sa zamysli nad tym, ake su to krasne a neuveritelne laskave stvorenia a ako strasne to boli ked odidu. Urcite odporucam !!!! (27.01.2013)

Pejsek je nejen nejlepším přítelem člověka, ale v mnoha případech bývá i nejlepším přítelem dítěte. Já jsem měl to štěstí, že jsem mohl vyrůstat spolu s jedním milým malým pejskem, a od té doby jsem skoro nezažil, jaké to je žít bez pejska. I teď, když píšu tento komentář, leží na mém klíně můj nejlepší psí kamarád. Proto nemohu a ani nechci být objektivní při hodnocení tohoto filmu. Film o jednom přátelství chlapce a pejska, o ničem jiném vlastně ani tento film není. No dobře, vzhledem k tomu, že se odehrává během války, jsou zde i charaktery, které se nějakým způsobem vyvíjejí na pozadí válečného konfliktu, ale vždy je to znovu jen o chlapci a jeho pejskovi. Film jsem viděl poprvé v dětství, když mi mohlo být nějakých 15 let, a poté znovu až nyní ve svých 30 letech. Napoprvé jsem na konci filmu brečel a zapřísáhl se, že kvůli tomu konci už film nikdy nechci vidět. Ale touha připomenout si tento film byla silnější, a po těch 15 letech na mě ten konec zapůsobil úplně stejně. Opět mě to rozsekalo. A jsem zvědavý, kolik let nechám uplynout mezi tímto mým druhým zhlédnutím a následným třetím zhlédnutím. Každopádně uděluji lepší čtyři hvězdy. (05.02.2017)