VOD (1)
Obsahy(1)
Maloin žije jednotvárny život bez nejakých očakávaní ako strážca v morskom prístave, kde monotónne zaznamenáva svet vôkol seba. Už rezignoval na pomalé a neodvratné zhoršovanie života okolo seba a svojej absolútnej osamelosti. Keď sa ale stane svedkom vraždy, nastane v jeho živote náhly obrat. Musí čeliť otázkam morálky, hriechu, trestu, keď sa ocitá na hranici medzi nevinou a účasťou na zločine. Táto situácia ho privedie k zásadnej otázke o zmysle a cene ľudskej existencie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (80)
Vizuálna neo-noirová chuťovka nakrútená ako noir v päťdesiatkách, len povedzme že s "trochu" dlhšími zábermi. Vzhľadom na látky, ktoré do Muža z Londýna Tarr nakrúcal, ide o dosť netradičnú tému a zápletku, avšak popasoval sa s ňou po svojom. Rozumej ide viac o jeho autorský film než o snahu preniesť na plátno predlohu. Počas sledovania filmu mi ale stále behalo hlavou, že by išlo o skvelý námet pre Kaurismäkiho, keď už tu máme tak svojrázne postavičky a prostredie. Trochu toho drsného severského humoru by totiž extrémne vážnemu Mužovi z Londýna mohlo prospieť. Ale ak sa pozeráme iba na výsledok a sme zároveň režisérovým fanúšikom a vieme, čo očakávať, tak vám film môže pôsobiť dokonca rýchlejší než by ste vopred tipovali. ()
Chtěný a povrchní pokus o noirovou atmosféru, který sází na pár vizuálně zajímavých obrázků a na kontaktem natáčené ruchy. Asi pět minut to funguje, ale noirovost se nedociluje 15minutovými záběry bez střihu. Určitě bylo náročné to skloubit, zahrát i natočit a zajímalo by mne, na kolik se jelo klapek a jak dlouho se zkoušelo. Jenže u výsledného díla jsou mi ukradené problémy zvoleného postupu. Srovnávat tento film s Tarkovského snímky je zhůvěřilost. Nejenom, že Tarkovský umí používat střih, ale když už použije dlouhý záběr, tak ten má meditativní charakter. V předchozích scénách nasekal divákům něco do hlavy, a ti teď mají možnost přemýšlet. Tady se nic nestane a dlouhý záběr mne nemůže nutit k ničemu jako přemýšlení, leda poposedávání si nudou na křesle. Tam, kde je v Simenonově knize přítomen psychologický prvek, zde je nahrazen dlouhými záběry ramen nebo dlouhým monologem, až to celé působí nepřirozeně. Ani jedna postava nestojí v nějaké normální lidské pozici, ale je nastylizovaná, až to bolí. Uvěřitelnost postav je proto nijaká a jejich osudy jsou mi ukradené. Na rozdíl od knihy, která staví právě na nejednoznačnosti vnitřních povah. ()
Skvela kamera a hudba, herci skveli, postsynchron a dabing des a hruza nevyrcena. Celkove jsem konsternovan. Rezijni tandem pojima celou latku s neuveritelnou tihou a az detinskosti. Zasnuby Georgese Simenona a Franze Kafky skoncili jako absolutni blamaz. Neproniknutelnost stranou madarske kinematografie u me tedy az na par vyjimek zustava. ()
Černá žluč melancholie rozlitá v bezčasovém prostředí na bezpředmětném místě. Postavy vzpírající se existenciální nutnosti volby. Tarr vytváří svůj koncept místa, kde čtvrtý rozměr naprosto ztrácí význam a zbývající tři si svoji integritu drží jen s vypětím všech sil. Táhlé expresivní záběry podbarvené hudbou Mihály Viga vytváří zcela novou dimenzi. Kamera se pomalu pohybuje, krouží a kličkuje mezi hlavními protagonisty tohoto halucinogenního světa a pozoruje, často se značným odstupem, okolní děj. Svou jednoduchou kriminální zápletkou inklinuje Muž z Londýna k noirovému sub žánru, čemuž by ostatně v hodně povrchní interpretaci odpovídalo i celkové ladění filmu. Tarr ale používá mnohem rafinovanější, nějaké vymezení přesahující, schémata. Mizanscéna každého jednotlivého obrazu je dokonalá a záběry se za velmi pomalého tempa spojují do kontinua. Čirý transcendentální zážitek. [PROJEKT 100 2010] ()
Béla Tarr a jeho Satanské tango mi stále leží zastrčené v šuplíku a bude asi trvat než se k němu dostanu. Muž z Londýna je skoro to samé až na to, že je to asi o sedm hodin kratší. Prostředí je nádherné, herci jsou mistrovsky vsazeni do děje, hudba je minimální, ale ta časová délka mě uspává. Než kamera projede celý přestupní dok z lodi do vlaku, už jsem skoro spal. Tohle nejsou filmy pro mě, ale strašně moc se snažím je vidět. Proč? Je to film, někdo to natočil a já filmem žiju. Ale teď už je čas jít spát Londýne. ()
Galéria (33)
Zaujímavosti (5)
- Druhá verze konce obsahovala záběr, v němž Maloin prochází opět uličkou kolem obchodu. Jeho dcera tam právě v tu chvíli umývá podlahu, stejně jako na začátku. Tento závěr naznačoval, že Maloinovo životní "vězení" se vůbec nezměnilo. (Rosomak)
- Muž z Londýna byl prvním maďarským filmem v soutěži MFF Cannes od roku 1988, kdy tu soutěžil slavný Hanussen (1988) Istvána Szabó. (Carodej_pes)
- Vznik filmu poznamenala sebevražda producenta Humberta Balsana, která v roce 2005 přinutila Tarra zastavit přípravy natáčení. (Carodej_pes)
Reklama