Harry Potter a Dary smrti - 1.

S odstupem času mám definitivně jasno. První část Relikvie smrti je druhým nejlepším filmem série po Vězni z Azkabanu. Pro nečtenáře je to sice znovu až překvapivě zkratkovité a rychlé nástupy na scénu některých postav jsou až úsměvné, ale díky Desplatovi se snímek může opřít o parádní soundtrack. Komorní pasáž putování ústřední trojice je slušně vyhrocená, dusnou atmosférou se velmi přibližuje knize a hlavně se v závěru ukáže Dobby. Tentokrát už jako největší frajer a finále na pláži je díky němu tou nejemocionálnější scénou z celé série filmů. Vzhledem k tomu, co se stalo, ale hlavně ještě stane, by možná nemělo být, ale Yates to do diváků nejvíce napálil právě tady. (09.08.2015)

Jedno velké "uffffffff" a nevěřícný podiv nad tím, že se i mistr Yates může utnout. Část 1 má pár režijně vytříbených momentů (úvodní cca desetiminutovka, Godrikův důl, příběh tří bratří), ale i ty jsou semlety Klovesovou neschopností funkčně adaptovat, která už Potterovi nehází jen klacky pod nohy, ale vyloženě ho zařezává. Netuším, jestli je Kloves skutečně takový hlupák a neschopa, že nedokáže předlohu osvěžit trochou vlastních nápadů, anebo jen ctí fanoušky s Rowlingovou a snaží se jim za každou cenu zavděčit, pravdou ale je, že jestli někdy nezvládl funkčně adaptovat, pak v tomto případě. Nevadí mi celková neakčnost, nevadí mi pomalé tempo a rozdělení na dvě části. Vadí mi, že musím dvě a půl hodiny sledovat trojici zadumaných teenagerů v lese, přičemž zásadní postavy série umírají mimo obraz a o jejich skonu se dozvídáme mimoděk. Vadí mi, že pokaždé, když se rozběhne akční scéna, je o deset vteřin později utnuta, aniž by se řádně rozjela a stihla vygradovat. A vadí mi, že musím polovinu filmu poslouchat jalové "stanové" dialogy, které naprosto nic neřeší, aniž bych věděl "co se chystá tam venku?" Proč se nemohlo na pár minut odbočit do Bradavic (Neville si to dává v pouhé jedné scéně s takovým přehledem, že Potter a spol. z dálky závistivě čumí), zaskočit k Voldermortovi na kafe, anebo omrknout partyzánské plány zbytků Fénixova řádu? Výmluvy typu "protože v předloze sledujeme ústřední trojici" jsou k ničemu. Pokud píši scénář o zrodu fašistické společnosti, je záhodno, abych ukázal, jak vlastně funguje. Ne že nechám zaznít dvacet jmen zesnulých z rádia, rozházím všude létáčky s Harryho obličejem a tím to pro mě hasne. V závěru si navíc bere dovolenou i paní logika a selský rozum, což ve světle všudypřítomné vážnosti působí snad ještě směšněji, než scéna zničení medajlonku, a naivněji, než infiltrace na Ministerstvo. Zkrátka a dobře, Potter teď bude mít až do konce cejch série, která těsně před finále padla o řádný fous dolů... a moc nevěřím, že se s druhou části výrazně zvedne. Ne když vím, jak rádoby sofistikovaná, nablblá a nechtěně legrační byla druhá půlka knihy. P.S.: Desplat nezklamal a už poněkolikáté dokázal, že svou ukolébavkovou hudbou zvládne uspat kohokoliv. Spolu s Klovesem, prosím, postavit ke zdi a zmáčknout spoušť. P.P.S.: Po druhé projekci většina výtek zůstává (hlavně druhá půlka je scenáristický fail o velikosti koňského přirození), ale pravdou je, že jsem se ani jednou nenudil a první polovina mě dokázala velmi často emocionálně ždímat. Jaké z toho plyne ponaučení? Příště na půlnočky kašlu... (18.11.2010)

Dospěl jsem do věku, když jsem sice všechny Pottery četl, ale už tak dávno, že si pamatuju už jen základní zápletku a konec. Yates pochopil (studio pořád ještě ne), že většina fanoušků už pěkně zestárla (já osobně jsem se s Harrym a jeho kamarády seznámil v deváté třídě základní školy a od té doby řekou protekla pěkná spousta vody) a začal od pětky pomalu, ale jistě měnit trochu drsnější pohádku na temnou fantasy, která nám, přestárlým dětem, dnes vyhovuje lépe. Sedmý díl má ještě tu výhodu, že se od svých mladších bratříčků radikálně liší už v tom nejzákladnějším. Už nejsme zavření na hradě, ale začínáme pobíhat celým širým... no dobře Velkou Británií. Vizuální stránka první půlky RELIKVIÍ SMRTI je úchvatná (moře) a ano myslím tím i geniálně pojatý vložený příběh o třech bratřích. Desplatova hudba je po božském Williamsovi asi tou nejlepší náhradou. Herecká posádka ze sebe vydává to nejlepší (za ty roky prostě mají svoje charaktery v malíku) a tím rozdělením na dvě půlky se nabízí spousta místa, kde se můžou předvést. Snapea si očividně šetří na finále a Voldy je konečně opravdu démonický. Bylo zajímavé, že děj nikam nesprintuje a přesto jsem se nenudil. Vlastně to ve mě probudilo chuť vidět finálovou polovinu a možná si znova přečíst knížky. Někdy. Tak za půl roku naposledy pane Pottere. (28.11.2010)

Nepochopiteľný úpadok. Nikdy som žiadnemu HP nedal nižšie hodnotenie ako 8/10. Tejto debilne (a tým myslím fakt debilne) napísanej, ultranudne zrežírovanej, afektovane zahranej, neznesiteľne naťahovanej, do seba zahľadenej a fantasy bľabotaním vyplnenej nezáživnej sračke nedám viac ako 3/10, aj to bude 2,9 bodu za Príbeh troch bratov. Zlatý Twilight, zlatý Posledný vládca vetra, zlatá Narnia. A to myslím celkom vážne. Pokúšal som sa to pozerať trikrát, na tretí pokus som to s najvyšším sebazaprením a znechutením teda dorazil, ale mám dojem, že mi to zobralo silu na rok života. (30.04.2011)

Videl som prvých štyroch Potterov, ďalší ma už ako ne-fanúšika nelákali. Deathly Hollows Part I som zhliadol iba pre lákavé "Dark-Knight-Style" billboardy. A k smrti som sa nudil. Začiatok série oboznamoval s postavami, s pekným filmovým prostredím, a v prípade Cuarónovej trojky bol aj osobitým, úžasne temným filmovým dobrodružstvom s množstvom režijných vychytávok. Filmy mali vlastný príbeh, diváka vždy niekam posunuli. V kontexte k nim je Deathly Hollows Part I iba nastavovanou onanistickou kašou, otrocky, bez akejkoľvek kreativity sfilmovanou predlohou, ktorej kvality nepoznám, ale ak sú obdobné, tak amen tma. (18.11.2010)