Kanibali

Jeden ze základních stavebních kamenů mého hororového fanouškovství. Když mi bylo asi tak 14, sestřenka provozovala videopůjčovnu, takže jsem měl to štěstí, že mi byl tento - grc - snímek - grc - bez problémů zapůjčen. No, nepoblil jsem se, ale docela mě perverznost a brutalita poznamenaly, no na druhou stranu mi bylo jasné, že když jsem ustál tohle, ustojím toho hodně. Pokud si tohle pustíte, počítejte, že jdete do nejhoršího a že si to budete dlouho pamatovat. Doporučuju jen těm nejotrlejším. 75% (26.02.2013)

Film se mi dost líbil, to musím říct hned na začátku. Ne, že bych se někdy nějak vyžíval v násilí nebo ho vyhledával, ale nezatratím něco jen proto, že se tam ukáže pár galonů krve nebo metrů střev. Pravda, násilí tu zobrazují dost naturálně a dokonce opravdu zabijí i několik zvířat přímo před kamerou. Ale já se ptám, komu to vadí? A proč vůbec? Co je horší, sportovní střelec, kterej zabíjí zvířata jen kvůli trofejím nebo filmař, kterej je zabije kvůli filmu a mrtvolky jsou následně všechny snězeny? Co tedy říkáte na všechny ty možné různé kosmetické přípravky, viagry, parfémy a jiný zbytečný sračičky zkoušený na zvířatech (ajo, tamto nejsou želvy ale jen vobyčejný psi a kočky a králíci a je to pro dobrou věc). Co byste řekli, kdyby před kamerou chytili rybu, zabili a vykuchali? Nebo lapli králíka, dali mu jednu za ucho a pak zařízli? Nebo zakroutili slepici krkem? Hnus, jak tady mnoho ostatních uživatelů píše, jsem pravda vůbec necítil. Tedy takto, necítil jsem ho při zabíjení zvířat. Proč? Jsem masožravec a i já pár zvířat na jídlo zabil. Hnus jsem cítil spíš ve spojení s lidma a jejich činama. A občas nedůvěru, protože některé násilnosti na lidech páchané vypadaly opravdu jako skutečné, přestože nemůžu říct, že by si je ti čtyři zmetci nezasloužili a že bych jim to nepřál. Za skvělej považuju nápad, že v první části filmu profesor Monroe hledá celou skupinku dokumentaristů a vidí důsledky jejich chování a až potom, co bylo příčinou. Taky je zajímavý srovnání "civilizovaných" a divochů. Občas jsem netušil, kdo je kterej. Film to určitě není pro děti, ale za nedůležitej ho nepovažuju. Poselství přeci jen nějaký nese, a to abychom se na sebe mohli podívat do zrcadla bez uzardění, abychom se chovali jako zvířata a ne jako lidé. Protože zvířata nikdy nejednají ve vzteku, nenávisti, hlouposti, malichernosti, sobectví nebo z nudy. Zvířata nezabíjejí pro radost, neukájejí se sledováním násilí a reality v televizi, neznají nic z toho špatného, co znamená být člověkem. a přiznejme si, existence člověka přináší vesmíru spíš to špatné. (27.08.2006)

Je pravda,že triky jsou dost reálné,dobře zahrané,zvířata se fakt zabíjeli,páchání brutality a znáslňovaní žen se mi sice hodně líbilo,ale to kecání okolo mě fakt nudilo. Co se týče brutalit chápu,proč to vyvolalo rozhruch,ale jinak nuda. Škoda,že Francesca Ciardi nikdy nehrála v pornu nebo aspoň nějakém erotickém filmu,měla by rozhodně talent a možná,že by si mi to líbilo více než Kanibalové. (09.05.2006)

No ale... Odpad? Nebo tři? Nebo pět?! - - - No právě... Tenhle film... UPŘÍMNĚ BEZ HODNOCENÍ... - - - P.S. Nechápu, proč se vám chce pánové a dámy nad touto kontroverzní provokací mrhat časem nějakými hlubokomyslnými rozbory a mudrlantskými diskusemi. Je fakt, že i čistě filmařsky je tento film o ničem, takže zbývá už jen ta provokativní snaha šokovat. Jasně, proč ne! Každému, co jeho jest... . . . Já osobně jsem tuhle materii měl možnost vidět poprvé někdy v půlce osmdesátých let u kohosi na videu - a víc než film mě šokovalo, že se našli debilové, co věřili tomu, že se dívali na autentický záznam reálných scén. K tomu měli ještě energii o tom diskutovat. Takže - zdá se, že tato provokace i po čtvrtstoletí od natočení naráží na úrodnou půdu... Nedávno za stopade kaček koupil jsem si na dvd a podíval se znovu. Na dalších dvacet let mám zase klid. To je asi tak všechno, k čemu je tohle dílko dobré. Podívat se (říká se tomu >ze studijních důvodů< že...) a odložit ad >fuckta< kamsi do regálů... Howgh. (17.02.2006)

To je skutečný filmový humus. Nejsem zrovna nijak pruderní ani útlocitný, ale Kanibalové jsou přesně tím filmem, který otevřel dveře dnešní postmoderní touze šokovat za každou cenu a pakliže tvůrce postrádá relevanci a hodnotu v obsahu svého díla, nahrazuje neexistující kvalitu své výpovědi šokem a strhnutím mediální pozornosti. Viděl jsem tenhle film už dávno a tehdy mi přišel jenom odporný. Uběhl ale nějaký čas a následovníci Cannibal Holocaustu (už jen ten název je tak primitivně laciný a za každou cenu rádoby senzační) se začali drát z přítmí nezájmu béčkových (chce se mi spíš napsat céčkových) projekcí do hlavního mainstreamového proudu - dnes je každý druhý americký horor plný podobných nechutností jako zobrazovali Kanibalové. Doba přitvrdila a divácká percepce si holt žádá čím dál silnější a drsnější podněty. Otázka je ale, zda je to dobře? Nebojíte se, že při běžném sledování takovýhle filmů za chvilku citově vyhoříme? (píši to s vědomím, že je nutno rozlišovat, vysoce třeba oceňuji kontroverzně obdobný Kubrickův Mechanický pomeranč či Pasoliniho 120 dnů sodomy...) (07.07.2007)