Opilí slávou

Klasika. Úchylný Buscemi s černými vlasy zase rozjíždí svoje ksichty. Bavil jsem se docela dobře. Pěkný pohled do myšlení lidí v top šoubyznysu. Hereček, zpěvaček, herců a veškeré špíny okolo, kteří se na nich živí. Herecky dobře zvládnuto, hlavně můj oblíbený Buscemi pod DiCilliem šlape. Každopádně film pro Nikonisty :) (24.08.2009)

Čekala jsem to mnohem lepší, ale i tak je to dobrý, řekla bych celou dobu takový průměrný film o novinářích a jednom bezdomovci, který se zamiluje do zpěvačky a má štěstí. Vylepšil to pouze Steve Buscemi, který je pro mě přímo úžasný, ať už hraje v jakékoliv roli a zde měl skvělou vizáž. Na 4. hvězdě má kromě Steva zásluhu také výborný konec, jinak je to totiž takové o ničem a nic mě nějak extrémně nezaujalo. (15.04.2012)

Že je showbussiness a všechno kolem něj povrchní, to ví asi všichni. Přesto se o tom dá mluvit pořád a pořád a někdy dokonce i trochu jinak a tedy zajímavě. Tohle tenhle případ bohužel nebyl, ale dost možná to byl i účel. Celý snímek a všechno, co se v něm odehrává, překypuje povrchností a banalitou, asi stejně jako Hollywood sám. I přes možný režisérský záměr se nemůžu zbavit pocitu, že být do hlavních rolí postaveni např. Mandy Moore či Lindsay Lohen a nějaký fešný mladík (s pouhou špetičkou hereckého talentu, jehož nedostatek je ale bohatě vynahrazen překypujícím šarmem a sex-appealem), posunul by se tenhle film do úplně jiné kategorie. To, co z tohohle filmu dělá nepitomou slátaninu jsou akorát „nezávisláci“ Buscemi a DiCillo, protože příběh na to vážně nemá (a že by film oplýval božskou hudbou, kamerou či střihem, to se taky říct nedá). (18.07.2010)

Je libo sestoupit do spodních pater šoubyznysu? Rychlovýtah Buscemi vás tam dopraví coby dup. Úloha Lese, fotografa s šakalím charakterem, připraveného parazitovat úplně na čemkoli, byla Buscemimu psána snad přímo na tělo a ten svou příležitost využil naplno. Lesův protipól Toby, bezmezně dobrotivý světec bez domova, neustále rozdávající duchovní útěchu na všechny strany, už mě tolik nenadchnul, ale řekl bych, že za to mohl spíš scénář, než Michael Pitt. Od doby, kdy jsem četl Solženicynův Jeden den Ivana Denisoviče, totiž nechovám důvěru k lidem, kteří po ostatních vylizují misky — přinejmenším se nedá věřit tomu, že přežijí dostatečně dlouho. Natož aby si zachovali kondici, svěžest a luzný zjev. Ale budiž. Grungeový fešák si v tomhle filmu prožije svůj příběh z červené knihovny a já nehodlám nic namítat, snad jen to, že jsem se tak trochu nudil. Já vím, že to byla satira se vším všudy, přesto mě banální fešanda Alison Lohman moc nedostala, Pittovy kukuče taky ne a tak celý ten jinak docela milý a příjemný příběh pro mě stál celý hlavně na tom Buscemim. Budu dnes trochu přísnější a pro jednou zaokrouhlím dolů. (26.09.2010)

Nezávislý guru Tom DiCillo, platící za kultivované hollywoodsky protipólné snímky, nám s dosti ironickou nadsázkou představuje dvojici neukotvených outsiderů, které hrají talentovaný Michael Pitt a zejména pak nezávislý talisman Steve Buscemi přesně tak, jak ho máme rádi (pochopitelně i s jeho nehollywoodsky křivými zuby a vytřeštěnými oči). Jeho newyorský paparazzi se ujme mladíka bez přístřeší, který však padne do oka popové barbíně a postupně se stane obletovanou hvězdou soap opery. Zábavné i milé to bezpochyby je, některé vtipné dialogy a scény nakonec bohužel nedopadnou tak, jak byly podle všeho ve scénáři zamýšleny. Po Bouchačích a bouchačkách jde však v mých očích o další rozpačité dílo mého oblíbeného tvůrce. DiCillo chytře balancuje mezi několika žánry, původně Jarmuschův kameraman ale nedosahuje kvalit svých předešlých filmů. Kdo však zaručeně potěší je Buscemi, oku pak lahodí manažerka Gina Gershon. (07.04.2008)