Sherlock Holmes a záhada hodvábnych pančúch

Rupert Everett je opravdu jeden z nejhorsich Holmesu, co jsem kdy videl. Jak se na nej nehodi, tak se to snazi dohnat snahou napodobovat Bretta, takze v konecnem dusledku vypada jako zoufala karikatura. S vizazi upira z Twilligt, vyrazem Mr Spocka a mluvou Mr Mackeyho. A Watson neni o moc lepsi, cele to pusobi jak parodie, ale bez vtipu. Pribeh by mohl vyuzit napad s dvojcaty, snad by se dala odpustit i ta nemistna daktyloskopie, ale stejne tam jsou diry. (03.05.2014)

Za mlhou hustou tak, že se v ní dají krájet nožem prostitutky a škrtit silonkami ženské z vyšší společnosti, leží kanape a na něm zfetovaný Sherlock Holmes. Jeho představitel sice nepostrádá charisma, bohužel se po celý film tváří, jak by měl v zadku zaražený vystřelovací deštník... rozevřený. Scénář příliš nereflektuje na dílo A.C. Doylea ani na historická fakta a jestli se těšíte na zdlouhavé tápání, kdo je vlastně vrah, tak doporučuji sledovat se zavřenýma očima a se špunty v uších. Michaeli, ty chlape s ksichtem nacisty, nadabovaný lehce psychopatickým tónem, ty v tom hraješ taky? Tak jak tě odhalí a proč to vlastně děláš? Střídavě jsem sledovala film a z hecu četla "Janu Eyrovou", aniž bych se byla schopná rozhodnout, co si zaslouží méně mojí pozornosti. Film je přinejmenším relativně krátký, zatímco romantickým pidlofilozofováním Charlotte Brontëové se budu ztěžka prodírat nejméně několik dní... Měla jsem to obrátit, Sherlocka Holmese číst a panenským vzdycháním, viktoriánskými lokýnkami a volánky znovu profičet ve filmové verzi, Fassbendera bych očumovala tak jako tak. 50% (16.11.2018)

A toto malo byť čo? So Sherlockom Holmesom C. Doyla nemá tento film spoločné skoro nič. Rupert Everett je herec, ktorého mám veľmi rada a napriek tomu, že sa tu snaží, jeho Sherlocka mu proste neveríte. Ten by sa totiž nikdy takto nesprával. Dr. Watson je tu za ešte väčšieho hlupáka ako inokedy, plus je strašne nesympatický. Na konci celé rozuzlenie ako aj záverečná scéna vyznie trápne až smiešne. Žiarivý príklad toho, akoby film o SH vyzerať nemal. (08.03.2008)

Příběh dovedně maskovaný londýnskou mlhou, která je na svou významnou úlohu náležité hrdá a neúnavně mlží a mlží, aby všem zúčastněným dle očekávání zkomplikovala pátrání. Nicméně na Sherlocka Holmese a jeho pověstnou dedukci si nepřijde. I když ... případ je sice bez závažnějších problémů teoreticky vyřešen, leč v praxi si bídný vrah klidně unáší další mladičké aristokratky - navíc tak činí velkému detektivovi přímo pod jeho velkým nosem, což je přece jenom poněkud tristní. Následné zachraňování situace pak nemá s logickým uvažováním mnoho společného, neboť se zakládá víceméně na náhodně získaných stopách. Přesto musím říct, že DALEKO tristnější je samotná postava hlavního hrdiny. Do stylové historky se stylovou atmosférou nijak zvlášť nezapadá, je celá taková ... OSTŘE HRANATÁ - jiný výraz mě nenapadá, neboť to, co snad mělo být uhrančivé, je pouze nevhodně humpolácké a svým způsobem odpudivě výstřední. Dobové detaily řešit nehodlám, takže s lehkým sebezapřením přihazuju do placu slaboučké 3* (23.08.2017)

„Utržena v rozpuku, neměla by padnout v temný hrob..“ Více mlhy než měli Darabont s Carpenterem dohromady, ale nebude se krájet, nýbrž škrtit hedvábnou punčochou. Jonesův Junkie Sherlock Holmes na stopě foot fetišisty s velkým F představuje jakýsi můstek mezi klasickým zpracováním a populární sérií dvojice Gatiss, Moffat, teda alespoň co se týká detektivovy sebestřednosti. No a když se můžou na začátku 20. století kouřit v Londýně cigarety s filtrem, proč by se nemohla porušit i nějaká ta pravidla pátera Knoxe.. Výkon anémického Everetta je přijímán rozporuplně, ale za mě dobrý. Jen jsem čekal, kdy Watsonovi prokousne aortu.. (15.11.2018)