Odříznuti

Není nic horšího než užvaněný chlap. Omyl! Horší jsou dva užvanění chlapi a to, jak nad nimi určitá část publika hýká blahem. Kdykoliv, v každé hospodě, uslyším stejně trapné plky a nikdo to nepovažuje za "umění". Ale uznávám - představa artu se různí - mě prostě toaleta ozdobená růžemi ani vyvržená kráva ve výstavní síni nenadchne. (28.05.2015)

Skutečně moc rád bych tu společně se svými velectěnými kolegy pěl slavnostní ódy a hystericky, se zvlhlou prostatou, tam sázel pětihvězdí, ale existují hned tři potenciální důvody, proč tomu tak nebude. Buď jsme každý koukali na něco jiného a já si omylem stáhl konverzační homoporno, nebo jsem na to nebyl zrovna úplně nejlíp naladěn, páč ten den mi při venčení psa kamion přejel babičku, a nebo to byla prostě sračkoidní pičovina! Pozor, uznávám, že asi jednou nebo dvakrát se můj hluchej papoušek jemně pousmál, nebo si jen usral, kdoví, ale byla to slabota. Takovej španělskej Kameňák, modelově ohrané vtipy násilně a nelogicky naroubovány jeden za druhým bez širších souvislostí do úst dvou retardů. Zábavnější dialogy byste bezpochyby slyšeli i v hospodě u našeho stolu, byť by u něj nikdo neseděl. (31.03.2014)

„Přemejšlím, že bych napsal scénář.“ - „K čemu? K filmu?“ - „Myslel jsem, že bych napsal román, ale ne. To by nefungovalo.“ - „O čem by byl?“ - „Já nevím. Mám pár nápadů, ale hlavně o životě a lidech.“ - „Jeden z těch filmů, kde se nic nestane?“ - „Přesně. Takovej film. Lidi spolu mluví. Brnkačka.“ - „Mohla by to bejt pěkná sračka.“ Ta se však nekonala a zároveň tenhle po divákovi pomrkávající dialog dokonale shrnul celý film. Dva kamarádi spolu proberou snad všechna myslitelná témata (od jídla přes počítačové hry, filmy masturbaci až po převtělování), a já si tenhle jen lehce přerušovaný nekončící rozhovor náramně užil. A přestože se často řeší hlavně hovadiny, já se upřímně bavil a v duchu si „zafilozofoval“ společně s nimi. Pánská jízda rychle uteče a vám se s touhle dvojkou ani nechce loučit, rádi byste je poslouchali dál. Za mě silné 4*. „Hele, když nevidíš, tak seš slepej. Když neslyšíš, tak seš hluchej. Ale co když nic necejtíš? Co potom seš?“ - „Čistej?“ - „Slepý, hluchý, němý, bezruký, ale co ti, kteří necejtí? Nečichací? Jo, nečichací.“ (27.09.2020)

Ze začátku to vypadá, jak kdyby film Odříznutí natočil nějakej amatérskej filmař. Hodně rychle jsem se ale hodil do tóniny těch dvou přivandrovalců, kteří se rozhodli okupovat Francouzův dům a zábava mohla začít. Poté následovala neuvěřitelná salva vtipných dialogů, která nebrala konce a musím říct, že na hodinu a půl mě nedokázala odtrhnout od obrazovky. Škoda, že film končí tak klasicky po Španělsku. Po zkušenostech z práce mám poslední dobou pocit, že španělský stereotyp je Španěl sedící, nic nedělající, čumící do prázdna a dělající cosi, co vůbec nedává smysl. Popřípadě nedělající nic. A to mě také donutilo nedat filmu pátou hvězdičku. (01.12.2015)

Kluci si tam v jednu chvíli řekli: "Všimnul sis, že probíráme samý hovadiny?" A přesně o tom to je, ale já byla místy mrtvá smíchy, jaký kraviny je napadlo rozebírat. Bezvadnej konverzační nářez ze Španělska, kde jsou jen dva kluci a jedna kamera a úplně to stačí k tomu, aby jste si dáchli od těch vážnějších trablů našich životů. To se nedá komentovat, to se musí vidět :-) Asi je to film na jedno kouknutí, ale myslím, že to za to stojí. (27.01.2015)