Špatně rozdané karty

Typický depresivní film, který má tu výhodu, že aspoň ten hlavní hrdina je sympaťák a lze mu fandit, na rozdíl od všech ostatních strašných hovad (extrémní zlosyn Bjorn Floberg, to snad i ten Ahmed Zeyan co by záporák číslo 2 Pákistánec Khuram nebyl tak hroznej). Je to naturalistický, drsný, špinavý a násilný a k "odlehčeným" scénám patří učení bratra s Downovým syndromem karty nebo oblékání na pohřeb otce, takže tak. Viděla jsem hodně filmů s touhle tématikou - kterak se chudák do ještě většího průseru dostal a nevěděl, jak z toho ven. Nic proti nim nemám a je-li tohle režijní debut Aksela Hennie, tak je dost povedenej. Jeho přirozený herectví mě nadchlo už v Hodejegerne a i tady je prvotřídní, člověk mu věří úplně všechno. K tomu super hudební doprovod (scéna běžícího Davida do nemocnice za umírajícím otcem). Uvítala bych přece jen trochu jiné zakončení, ať už pozitivnější nebo negativnější, ale pochopila jsem, co se tím snažil autor říct a beru to. Škoda, že Aksel nic dalšího (zatím) nenatočil, mohlo by to být dost zajímavé... (27.12.2016)

Nórsko ma svojimi filmami zatiaľ nikdy extra nesklamalo. A o Akselovi a jeho hereckom výkone sa dá povedať to isté. Šikovný chalan ... a ešte aj réžia mu ide. Výborný film, skvelá hudba ... a chlapec, ktorému život rozdal naozaj karty o ničom. (filmová výzva 2017 - emma53) a Videné v rámci 30 dní so svetovou kinematografiou (marec 2017) (30.03.2017)

Je tohle vize budoucího světa? Nebo už je to tady? V Oslu a jiných metropolích? Svět, ve kterém vlastní prospěch a vlastní zákony určují chod společnosti? Kde dohoda, kompromis, empatie, nemají žádné místo. Kde se lidé sdružují jen proto, aby tvořily gangy (dokonce národní - Pakistánci), které dočasně vedou k pákovému efektu? Film nám nic jiného neukazuje - ovšem až na rodinu Aksela Hennieho (scénář, režie, hlavní role - CV: graffitista, zatčen, prozradil pachatele, po propuštění ostrakizován), která je, nebo se snaží být, "tradiční" a problémy řešit cestou smíru. Prostředí bodybuilderů, jak ho známe i z jiných filmů, je takovým snahám bohužel nepříznivé. Pozn.: Film má značnou naturalistickou sílu už proto, že herci působí skutečně "jako živí" (na rozdíl třeba od Hitchcockovy Marnie, kterou jsem viděl předtím). (13.08.2018)

Výstižný názov, len čo je pravda. Špinavá, surová realita súčasného Nórska, presiaknutého cudzincami, pochybnými živlami, násilím a kriminalitou, a zároveň krásna ukážka života rúcajúceho sa ako domček z kariet. Ústrednou postavou je ničím výnimočný, obyčajný mladý muž pracujúci v posilňovni, ktorý sa dostane do kolotoča postupných hromadiacich sa problémov, až je to už nezvládateľné a on je definitívne v absolútnych sračkách. Vynikajúca severská dráma o vzťahoch, priateľstve a skutočnej povahe ľudí. Druhé stretnutie s fantastickým Henniem, ktorý si tentoraz narozdiel od Tyldumových Lovcov hláv, v ktorých som ho videl po prvý raz, zasadol aj na režisérsku stoličku, a výsledkom je pôsobivý obrázok pouličnej špiny, ktorej je Oslo plné. Hennie sa u mňa pomaly začína radiť na stupienkoch severských hereckých koncertmanov vedľa Mikkelsena a Thomsena. 100% (14.01.2014)

Moc Aksela neznám, ale tady byl jedinečný a já mu Davida maximálně věřila. Celkově má hlavní hrdina David v životě pech, doma to nestojí za nic a ještě se mu podaří dostat do problému, z kterého je cesta hodně nejistá. Výborné drama a já si dám určitě Aksela Hennieho do hledáčku, protože tady byl rozhodně excelentní a na jeho režijní debutní snímek to bylo velmi příjemné překvapení. Soundtrack je v Uno minimální a když už, tak to byl přesně můj šálek kávy......a to, že čerpal i ze svých osobních zkušeností je určitě velkým bonusem. (13.10.2013)