Angst

Film „Angst“ se snaží o propojení psychologie s brutalitou, která je relativně otevřeně ve filmu zobrazena. Tohle dohromady tvoří celkem depresivní pohled na celkové dění, pohled, který vede k tomu, že se můžete propadnout do tíživé atmosféry. Sám film ale v mnoha ohledech nevyniká a představuje to, co od podobného snímku očekáváte. Přesto je natočen dobře a svůj efekt má. (11.05.2016)

Režisér realistickou formou zobrazuje niekoľko hodín zo života psychopatickej mysle, jej pohnútky, myšlienky a vnútorný monológ, ktorý vypĺňa celú, nie príliš rozsiahlu, minutáž snímky. Príbeh je veľmi jednoduchý a záverečných 30 minút sa už len čaká na finálne a očakávané vyústenie. Technická stránka ponúka mnoho zbesilých kamerových záberov, ktoré dopĺňa pôsobivá hudobná zložka a všetko je korunované výborne zahraným hlavným partom, pán Leder si skutočne zaslúži uznanie za svoju mimiku a odvážny prejav, no pár zvyšných postáv, ktoré sú len do počtu, resp. bábky v Lederových rukách, sú svojím neherecko - apatickým prejavom skôr na smiech. Chlad, naturalizmus a enormnú pôsobivosť badať len v jednej veľmi pôsobivej a drastickej scéne a preto filmu viac ako *** dať nemôžem. (17.04.2009)

Austrian extremity. Ojedinelý pokus o nonkonformnú, otvorene brutálnu štúdiu psychopata a 24 hodín v jeho živote. Myšlienkovú opozíciu voči tematicky spriazneným dielam Krzysztofa Kieslowskiho (Krótki film o zabijaniu) a Fritza Langa (M) mení, sníma z nej bremeno štatútu verejnej obžaloby a povyšuje na unikátne explicitnú a šťavnatú kameramanskú exhibíciu (výškové snímanie, prestrihy na detaily a tie najnepríjemnejšie pozičné uhly) so sugestívnym story-tellingom cez voiceoveri predčítané Robertom Hunger-Bühlerom. Realizmus, naturalizmus a animalizmus vo výbuchu nespútanej maniakálnej agresie, ktorá sa pozvoľne, dômyselne gradujúc vymyká kontrole a zmieta narušeným vrahom, čím zneisťuje diváka v otázka, či svoje dielo vôbec dokáže dokonať. Rybczynskiho kamera je bezkonkurenčná a Schulze je považovaný za jedného z priekopníkov elektronickej hudby 80. rokov, takže písať ódy na jeho adresu je úplne zbytočné. Polopatistické okienko je u konca, čas na finálny verdikt. 100% (17.09.2014)

,,Strach v jejích očích a nůž v hrudi. To je má poslední vzpomínka na matku. Věděl jsem, že se to stane znovu, musí, ale tentokrát mě nedostanou!" Psychologická studie vyšinuté osobnosti, která našla vzrušení ve strachu druhých, mučení a zabíjení. Chladná hudba K.Schulze, neklidná kamera, často jakoby přilepená k hlavní postavě, dialogy nahrazené vnitřním monologem a gejzíry krve ve vrcholné scéně sebeukájení. Jen mi přišlo, že hlavní postava je kromě naprostého vyšinutí také totální magor. Představitel, E.Leder, chvílemi opravdu vypadal jako smyslů zbavený (od poloviny filmu pořád). Během natáčení si asi chudák zacvičil, jelikož vláčet tolik těl sem a tam, to chce pěknou fyzičku. Jen mi uniká označení horor, což ale nevadí. Snímek se blíží až dokumentu. Občas jsem si říkal, proč ten magor je tak neschopný, proč nepředvídá, ale to byl zřejmě záměr. Bohužel hlubší stopu to vě mně nezanechalo.... (zajímavostí jsou detaily - na začátku čte muž v kavárně noviny s palcovými titulky:WAR, na konci filmu mají na titulní straně napsáno: PAX) (06.01.2013)

Jedno z nejvěrohodnějších vyobrazení řádění vraha na plátně vůbec. Snímek byl ve své době zakázán ve většině zemí Evropy, tudíž si na sebe nevydělal a režisér skončil v dluzích, které splácel ještě několik let poté natáčením reklam a do dnešního dne nenatočil žádný jiný celovečerák, což je kurevská škoda, protože režisérský talent z filmu přímo sálá. Film se dostal k veřejnosti během 90. let díky VHS a později na DVD a Blu-ray discích díky Cult Epics, kteří jako první vydali film s anglickými titulky. Předtím byl k dispozici jen s francouzskými. Zasvěcení od první sekundy poznají, odkud pramení umělecký styl Gaspara Noého, který film často zmiňuje v rozhovorech jako hlavní inspiraci. Dekadentní umělecký zážitek do nitra vyšinuté mysli schizofrenního vraha. (25.11.2018)