Náš príbeh

Film má určitou podobnost českýmu snímku Katapult. Absurdita je zde približně na stejný úrovni jako u Blierova podobně nelogickýho snímku Studený bufet.Robert roztříská sousedův dům na padrť, před nim svede jeho ženu a sousedovi to vůbec nevadí. Je tudíž jasný, v čem jsou Blierovy snímky, ač se to nezdá, komediálními, i když humor je zde velmi kontroverzní a ne každý k němu přilne. (26.06.2009)

Viděl jsem už několik filmů, které byly anoncované jako komedie a po skončení filmů jsem měl pocit, že jsem se díval na úplně jiný film. To očekávání komedie (je jedno jestli komedie, tragedie, detektivky apod.) pak úplně zkazí dojem z celého filmu. Člověk pořád něco čeká a ono to nepřijde. Ten film nakonec zase nebyl až tak špatný. Tomu, kdo to anoncoval jako komedii bych dal maximálně jednu hvězdičku a poslal bych ho kopat kanály a ne psát upoutávky na filmy. Film pak celkově vidím za 3. (18.03.2012)

Zasmála jsem se jednou. Občas mě bavila ta vrchovatá míra absurdity (zástup sousedů, prapodivné reakce protagonistů a Michel Galabru), místy jsem cítila silné rozpaky a celou dobu jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Alain Delon jako alkoholik…zahrál to dobře, ale co to vlastně mělo znamenat?! Chápu, že za to dostal Cézara, být akademikem, taky mu ho radši dám. A skončím s pivem. (21.03.2011)

Těšil jsem se na drsný realistický drama o nešťastný lásce, kde můj oblíbenec hraje vožralu. Místo toho jsem viděl frašku, která nebyla ani vtipná natož drsná, kde se přimotá spousta postav, které mají velký prostor a přitom sledují prapodivné chování hlavní dvojice, která nemá ponětí co vlastně chce. Určitá kvalita zde je, ale čekal jsem prostě trochu větší vážnost a smysl. (14.04.2019)

Film, který nejprve začíná jako Robbe-Grilletovská metahra, kde hlavní postavy (muž a žena) nepřetržitě popisují to, co se v danou chvíli dějě na plátně. Pak ale snímek začně hemživě bobtnat do snového dobrodužství, kde není nouze o situace, které z běžných východisek přerostou do absurdní grotesky. Lednice, křeslo a Delon se spoustou piva. Postupem času ale začne v Našem příběhu převládat opravdové zoufalství, a zvláštní nekašírovaný stupor, ztrnulost, kdy se Delon nemůže své unikavé ženy-přízraku domoci. Závěr je dojemný. Film není rozhodně dokonalý. V poslední třetině se už docela vleče. Nicméně to, jakým způsobem ukazuje snovou práci je, myslím, jedinečné. Můj nejoblíbenější Blier. (24.07.2019)