Strings

První loutkový celovečerní film, co jsem pokud si dobře vzpomínám viděl, a hned tak skvostný kousek. Asi nemá smysl chválit očividné nádherné provedení loutek, jejichž tváře jakoby opravdu hrály široké množství výrazů v závislosti na naprosto mistrovském vedení. To vám umožní vnímat dění jako zdánlivě reálné a na neobvyklý koncept si velmi záhy po začátku zvyknete. Ano, fantastický příběh je velice předvídatelný, místy patetický a zdaleka ne tak dojímavý, jak byl zřejmě zamýšlen, nu a už vůbec ne originální. Originalita ale není požadavek, který bych kladl na kterýkoliv film a už vůbec ne na snímek žánru fantasy. Ten chápu - přinejmenším v tomto případě - jako převyprávění archetypálních příběhů z mytologie a jejich znovuvybudování v nové, současnější formě, ovšem zároveň jako zřetelnou poctu svému originálu, a tuto charakteristiku snímek Strings, domnívám se, naplňuje. Bonusem pro ty diváky, kteří mají rádi filmová Star Wars, pak bylo velké množství vizuálních a dialogových citací (hlavní hrdina vysí za nohy v ledové jeskyni v záběru, který až podivně podezřele připomíná podobný z Impérium vrací úder, dočkáte se i variace na povstání Dartha Vadera nebo pohřeb Padmé Amidaly z Epizody 3, variací na kultovní repliku "použij Sílu!" je "použij Lásku!" a nespočet dalších aluzí). Stále jsem neozřejmil, proč tedy ony ovace.. Důvodem je naprosto jedinečné kouzlo filmu, které je výsledkem do posledních detailů vycizelovaného, přitom výsostně fantastického, cizího diegetického světa. Nejde o tradiční loutkový film, který by napodoboval realitu uvnitř svého média, ale tento animační postup - toto médium, si film String oproti tomu plně přiznává a dosahuje jeho reflexe. Šňůry jsou v mytologii diegetického světa pohybovány bohy (?) na nebesích. Tomu se přizpůsobuje vnitřní vybudování celého světa až po zmíněné detaily. Pro příklad detailu uvedu třebas to, že loutky starých osob při pohybu vržou. Nápadité bylo i kamerové zpracování, které se konceptu přizpůsobilo rovněž a využilo ho k obohacení obrazové stránky filmu - kamera například snímá scénu skrze otvor v trupu loutky apod. (12.01.2008)

originální a emotivní severská záležitost, která může zezačátku možná vyvolat trochu rozpaky a úsměv, ale když se na vlně nití trochu rozkoukáte, budete si taky připadat jako loutka v moci poetického, byť dost čitelného, příběhu, jeho fantastického zpracování a nádherného hudebního podkreslení... nebudu zastírat, že v několika momentech málem ukápla. krásné. 80% (04.04.2010)

Pokud si během sledování nedokážu vytvořit k žádné z postav vztah, znamená to, že mě snímek tu více, tu méně minul. Strings mě minuly totálně. Plytký příběh a vzhledem k absenci mimiky minimum emocí mě sžíralo natolik, že i těch pětaosmdesát minut trvalo zhruba stejně jako stoletá válka. Nitky zažily svůj vrchol ve Woodově bijáku Plan 9 from Outer Space. A za tímto smutných faktem si stojím. 25% (17.10.2010)

Příběh rozhodně není to, na čem je film postaven. Jde samozřejmě spíš o hudbu, atmosféru, výtvarné pojetí a vyhrání si s loutkami. A to všechno se určitě povedlo. Alespoň mě film nadchnul a oslovil. Těšila jsem se na něj už dlouho (asi tak dva tři roky), od chvíle, kdy jsem si o něm přečetla v jistém filmovém časopise. Teď jsem si ho sehnala a nezklamal mě. Líbily se mi nápady smrti a narození, vězení a vzájemné propojenosti. Přestože mají loutky stále tytéž výrazy v obličeji, připadaly mi pokaždé jiné - když měly být smutné, viděla jsem v jejich tvářích smutek, když se rozzuřily, byly pro mě rozzuřené. To všechno závisí na práci s hudbou a hlasem. Závěr s ptákem byl hřejivý a povzbudivý. (20.03.2008)

Hned mě upoutala hudba, ta mi jako první utkvěla v paměti a musím říct, že je dost povedená! Celkově ten film mě velice mile překvapil, byl takový fakt hezký. Ty loutky udělány s precizností, příběh sice ne moc novátorský, ale moc mi to nevadilo. Zase další příjemná změna ve světě 3D animáků. Neříkám, že nejsou dobré, ale člověk je jich už přejezený a tohle mile překvapí a prostě uchvátí! (26.06.2013)