Zlomené kvety

Geniální minimalistický Bill Murray v kombinaci s " pomalým vypravěčem " Jimem Jarmuschem, to je pro mě něco jako dát si FANTASTICKY upravený 300g steak a zapíjet to kvalitním vínem. p.s. pouze s dovětkem, že už tak silný zážitek ještě umocňuje brilantní kamera v kombinaci s výbornou hudební složkou ( jak je u Jarmusche pravidlem ). Nalaďte se na pomalé tempo vyprávění a nechejte se pozvat na " exkurzi " k bývalým Donovým milenkám ( mimochodem excelentně zahranými všemi představitelkami ) a pokud vydržíte do úplného konce, uvidíte, jak si s vámi ( námi ) Jim Jarmusch pohraje ( viz projíždějící auto s klukem v teplákovce- umocněno ještě faktem, že se jedná o Murrayho skutečného syna..... Synem může být kluk, kterého pozvu na sendvič, zrovna tak to může být kluk náhodně projíždějící autem kolem nebo kluk, co mě zrovna náhodně minul na rohu, nebo taky úplně někdo zcela jiný.......Broken flowers není snímkem ( pouze ) o hledání syna, je to především o hledání sebe sama...... (04.01.2007)

Kolik netušených zážitků, podivných příběhů a výletů za minulostí může přinést do poklidného života jedno anonymní růžové psaníčko. Zvolna plynoucí film. Stejně zvolna, nenápadně a tak nenávratně každému z nás utíká čas. To mě na filmu zaujalo nejvíc „Minulost je pryč...... to vím...Budoucnost...... ještě nepřišla...Ať je to cokoliv. Takže...... vše co je, je tohle. Přítomnost.“ (15.01.2006)

Bill Murray je looserovský génius. Moc toho nenamluví, nemá výraznou mimiku, ale je neuvěřitelně lidský. Takový průměrný samotářský chlap ve středních letech, který se nenamáhá za každou cenu vypadat jako polonahý gigolo z předních stran ženských časopisů. Je jen obyčejným člověkem žijící jeden docela obyčejný život. A i když by dějová linie mohla svádět režiséra udělat si ze všeho legraci, nakonec se dočkáme příběhu, kde nechybí místo pro drama, komedii ani filosofii. Je to taková podivná směska (ostatně jako život), kde se hrdina místy cítí trapně, místy se baví. Místy je v koncích, místy nad věcí. Hlavně ale putuje životem a je v letech, kdy si chce dokázat, že to, co dělal, nebylo úplně zbytečné. Z původního nezájmu o život svých minulých partnerek se postupně stává skutečná touha poznat syna vidíce ho v každém klukovi, který mu zkříží cestu. Touha vědět, že přece jen nakonec není na tom světě asi tak úplně sám. (16.09.2007)

Dříve jsem si s Jarmuschem příliš netykala (na základě zážitku s pozérským Mrtvým mužem), ale díky Zlomeným květinám a hlavně skrze jeho upírskou báchorkou Přežijí jen milenci vím, že má i smysl pro humor. Jen to není humor pro všechny. A cože je tak báječného na Zlomených květinách? Bill Murray samozřejmě. A celá kohorta nádherných zralých ženských. Něžná Julie Delpy, velice sexy Sharon Stone, křehká Frances Conroy, rafinovaná Jessica Lange a v neposlední řadě divoká Tilda Swinton. Takto si lze představit nádhernou paralelu s dnešním The Private Life of Don Juan. A jako jen výjimečně sdílím pocity předepsané v režijní explikaci. Mám ráda pomalu doznívající filmy. (05.06.2017)

Don Johnston se (nerad) vydá za svými starými láskami, aby mezi nimi našel autorku anonymního sdělení o jeho otcovství. Jak už to bývá, původní záměr nalézt je pozvolna zastíněn objevem hledání samého. "Jeho" ženy mají podivné rodiny, podivné profese (Sharon "pořádá" skříně, Jessica je komunikátorka se zvířaty), ale na rozdíl od apatického Dona ŽIJÍ. Nakonec se prvotní nezájem o synovu existenci mění v potřebu vidět ho v každém kolemjdoucím klukovi a konečný záběr na Billa Murraye mluví za vše. Ne tak filosofické a omamné jako Cesta Samuraje nebo Mrtvý muž, ale pro mě opět velké potěšení z laskavého fimu, který nikam a na nikoho nespěchá. (14.12.2005)