Maraton

[Druhé zhlédnutí] Po pár letech od prvního zhlénutí musím ty dvě hvězdy ubrat. To co mi prvně přišlo jako krásně melancholické a hlavně citlivé drama o autistovi mi teď přišlo tak do očí bijící nedorozumnění. Prostě tuctový Rainman, kterého jsme viděli už trilionkrát + obyčejná sportovní historka. Existuje něco méně originálního? Opravdu jsem nečekal, že se budu takhle napodruhé nudit - to se mi ještě u korejského filmu nestalo. 60 % (19.09.2010)

Výborný film, kterému nechybí vtipné momenty ani chvíle velkého emocionálního napětí (scéna v metru mě téměř přiměla k slzám, a to jsem jedna z těch, kteří ani jako děti vůbec necítili potřebu uronit slzu u E. T. Mimozemšťana). Hlavní představitel zvládl roli autistického Cho-wona úžasně, až to bralo dech. Nesmím opomenout zmínit ani krásnou hudbu. Je škoda, že se k nám v záplavě mnohdy brakových amerických snímků nedostanou podobně nádherná díla neamerické kinematografie. (18.09.2009)

Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). (13.03.2023)

Pozitivní, veselý, optimistický, reálný, skutečný, neuvěřitelný. Nádherný film. Je mi z něj dobře. Příběh o chlapci trpícím autismem, který má rád zebry, těstoviny, koláče a běhání je hezký. Je odhodlán za přičinění maminky trénovat pod vedením zprvu nedůvěřivého bývalého běžce a nakonec běží i maraton. A když se k závěru přidá poznámka skutečného příběhu, rozveselý a závoreň dojme celý příběh ještě víc. Herecké výkony byly neuvěřitelné. Seung-u Jo byl neskutečně roztomilý tím, jak vše opakoval svým šišlavým způsobem, jak uměl poslouchat na slovo. Oproti americkému Rain Manovi, byl ten korejský něčím víc dojemnější. Asi to bude tím Cruisem, výkon Dustina Hoffmana byl excelentní, to je bez pochyb. Snímek pro každého, komu se aspoň trochu chtějí číst titulky a je citově založený. Tisíce zeber žijí v harmonii s antilopami... (20.03.2009)

Nechci Marathon srovnávat s jinými podobně zaměřenými filmy, protože každý z nich mě oslovil nějakým jiným způsobem. Při tomhle příběhu jsem si uvědomila, že je cosi posvátného, čeho je třeba si vážit a to jsou matky, které projevují sebeobětující lásku o své postižené děti, ať se jedná o autismus, Downův syndrom nebo cokoliv jiného. A mnohdy jako tady mají i výčitky svědomí, že snad nedělají všechno tak dobře, aby jejich dítě bylo co nejšťastnější. Za tu obrovskou dávku emocí, která se na mě vychrlila hlavně pak v té finální druhé části marathonského běhu, kdy Cho Won (skvělý Seung-u Jo) nabral druhý dech i díky obrazům z jeho života, musím dát nejvyšší ohodnocení. Když si navíc uvědomím, že se z velké části jedná o film podle skutečné události, tak to byl opravdu velmi intenzivní zážitek. (08.06.2013)