Producenti

Tohle zpracování muzikálu je spíš divadlem než filmem, často velice statická kamera není moc zajímavá a třeba na Moulin Rouge z tohoto hlediska prostě nemá. Ale tady jde o parodii, čemuž odpovídá i herectví všech zúčastněných. V čem jsou ale Producenti zajímaví, je ten neustálý proud nových a nových humorných situací a vtipných dialogů („don’t be stupid, be a smartie, come and join the Nazi party...“). Nutno ale dodat, že některé scény už zavánějí trapností a nevkusem (např. tím utahováním si z homosexuálů). Prostě ne vždy ty vtípky zafungují tak, jak bylo zamýšleno. Ani po hudební stránce nejsou Producenti ničím výjimečným. V písních se víceméně opakuje již vyřčené a neposouvají děj nikam dopředu. Písně lze vnímat spíš jako hudební vložky než jako nosnou konstrukci. Asi nejlepšími hudebními scénami jsou v úvodu I Wanna Be A Producer a pak především vlastní provedení představení Springtime For Hitler. I přes některé slabší chvilky, kdy film balancuje na hraně trapnosti je to přece jen povedený snímek, který nikoho neurazí, ale ani nějak moc nenadchne. Dobrý průměr. (29.06.2006)

Hned v prvních sekundách příběhu se divák ocitá na Broadwayi, mezi svítícími neony, v úvodním oslnivém hudebním čísle. Muzikál producenta Maxe Bialystoka (jméno jako parafráze na mocnou kliku evropských uměleckých imigantů) Funny boy (adaptace Hamleta!) se stává totálním propadákem a starý lišák se musí poohlédnout po něčem novém Elementární příběh shánění peněz a představitelů pro nový (nejhorší) muzikál se stává lehce plynoucí fraškou tu a tam proloženou hudebními čísly. Producenti jsou životním projektem Mela Brookse – kromě filmu z roku 1968 existuje i broadwayský muzikál z roku 2001. Brooks napsal scénář filmu, hudbu i texty zpívaných čísel a celý film také, jak jinak, produkoval. Rukopis zkušeného autora filmových parodií je na Producentech velmi znát. Herci celou dobu dokonale přehrávají (všechny postavy filmu jsou pouhé karikatury, načrtnuté podle několika základních vlastností), občas se objeví nějaká ta citace (muž na střeše – Ghost dog, scéna u soudu – Tanec v temnotách, Kafkova proměna jako scénář k muzikálu), film je naprosto nekorektní k často tabuizovaným tématům (nacismus, homosexualita, staří lidé), některé scény jsou absolutně nekoherentní k veskrze pozitivní, usměvavé a „dokonalé“ hollywoodské muzikálové tradici. Neonacistický muzikál Jaro pro Hitlera s ultrazženštilým homosexuálem v hlavní roli je ostatně příkladným pro všechy zmíněné kategorie. Hudební čísla jsou do detailu propracovaná, choreograficky originální (bíle natřená kancelář, účtárna, pochod babiček), s velmi dobrými texty (časté opakovaní elementárních struktur, slovní hříčky). Celý film se vnímat jako sarkastický pohled na chod showbyznysu i jako parodii typických prvků daného žánru. Především je to ale „rozesmívající“ dílo, jehož ztřeštěným fyzikálním zákonům se krásně podléhá. (27.03.2006)

Ano, s MelBrooksovou klasikou se tohle opravdu nedá srovnávat, přesto je to tisíckrát vtipnější a řemeslně zpracované, než totéž na prknech karlínského divadla. Ale stejně si nemůžu nevzpomenout na skvělou hitlerovskou kreaci Willa Ferella. Nebýt té rozvleklosti, mohl film dostat i 3*, takhle o jednu méně. (18.03.2008)

S původními Producenty Mela Brookse se to samozřejmě nedá vůbec srovnat už jen proto, že byli první a tohle je remake. Ale přesto je to celkem zábava a to i kvůli hereckým výkonům hlavních hrdinů. Je to vlastně spíš opereta, a to se všemi nešvary, který se snažil vymýtit už Oldřich Nový. Za ty nešvary považuju přílišnou barvitost a křiklavost, snahu o co nejvíc podbízivé pozlátko na plytkém příběhu, plno postav, líbivou hudbu, která neposunuje děj filmu kupředu, ale jen do nekonečna opakuje předchozí děj. Přesto to má něco do sebe, dobré a mnohdy i vtipné dialogy, herci, ta přeplácanost... Neříkám, že bych se na tento žánr dokázal dívat každý den, ale jednou za čas to bodne. Ale pravda je, že je to hodně dlouhý, a to aspoň o půl hodiny. Prostříhat to, hned by to na žebříčku postoupilo. (13.02.2006)

Nejsem zrovna fanouškem muzikálů, ale dokáži ocenit ty lepší z nich. Tohle je však naprostý průšvih. Nesmyslný paskvil s odpudivými ksichty a laciným scénářem. Možná by si snad zasloužil jednu hvězdu za Umu Thurman, ale bohužel. Tohle je něco tak silně odrazujícího, co už v životě nepotřebuji znovu vidět ani letmým pohledem z letadla. 0% (22.02.2019)