Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hubatá, rázná Plajznerka (J. Bohdalová), jíž hraje v těle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štěstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z něj byl „pracovitej a poctivej muskej“, který by se uměl pořádně ohánět s kovářem u kovadliny i v Plajznerčině malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny světské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl (J. Moučka) z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako člověk na tom bude mnohem lépe než jako starý, opelichaný čert… Báchorku Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert napsal v roce 1960 Jan Drda. Od té doby se stala na českých divadelních prknech jednou z nejoblíbenějších. Vypráví o vesnici, ze které už mnoho let nepřišel do pekla jediný hříšník a jediný čert široko daleko už dávno pověsil své řemeslo na hřebík. Peklo tedy musí zasáhnout a přivést dalskabátské obyvatele opět k hříchu. Jestli se jim to povede se můžete podívat v televizní adaptaci tohoto půvabného příběhu z roku 1976. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (92)

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Původní pohádka komunistického spisovatele Drdy je mnohem hezčí, přímočařejší a vynikající krásou českého lidového jazyka. Nicméně, i pozdější divadelní hra a tato televizní adaptace mají něco do sebe. Jiřina Bohdalová tu sice hraje dobře, ale Bába Plajznerka by měla být starší. Komunista Moučka se svým typicky retardovaným výrazem by se na čerta sice hodil, ale musel by být lépe namaskovaný. Komunisté Větrovec a Prokoš se jistě vyžívali v postavách faráře-čerta a kostelníka. I další role byly herecky dobře obsazeny. Po opakovaném zhlédnutí jsem přidal hvězdičku. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Pozemšťanské čertovství, které je vždycky tak trochu v opozici vůči pekelné vrchnosti luciperů, mefistů a dalších "věrchušek". To je původní východisko, tak blízké lidovému tradičnímu pohledu na svět, v jedné z nejlepších pohádek dnes zapomínaného českého spisovatele Jana Drdy. Scénář i režie tuto složku Drdova pohledu akcentují v ještě větší míře s jasným přitakáním lidovému světu malých řemeslníků, drobných rolníků a ne vždy solventních chalupníků a zahradníků (to jsou starobylé výrazy pro nejchudší rolníky na vesnici), o čeledi nemluvě. Postupné zpozemšťování starého čerta, energicky přesvědčovaného jadrným ženstvím, pro něž jakoby se Bohdalová narodila, jsou hlavním prostředkem režijního záměru. Vznikla pohádka, jaké se dnes už netočí, pohádka osobitá, vskutku lidová, přestože tak umělecky (uměle) pojatá. Pohádka teplé jako pohlazení, příběh jakoby stvořený pro dlouhé zimní večery, když videa došla, DVD se opotřebovala a mrcha proud ne a ne pustit bednu k vysílání pořadů všeho druhu a většinou jediné kvality: nenudit, ať to stojí, co to stojí. Tou jadrností a tím pozemšťanstvím vlastně dílo pozoruhodně silné, na které se nezapomíná. Ani po desetiletích. ()

Reklama

EllienPM 

všetky recenzie používateľa

Nadržená Plajznerka tu touží po hřmotném mužském (ofšem kdo z nás ne, že?) a možná se ho i dočká, ne však tak (o něco více nadržená) zámožná mlynářka. Tohle peklo papundeklového provedení se dá přežít jen díky geniálnímu scénáři a hereckým hvězdám. Malým dětem nedoporučuji, ani já jako malej tuto "konverzačně situační komédyji" nebýval sto ocenit. Obnaženým výstřihům zdar. ()

pytlik... 

všetky recenzie používateľa

Škoda, že se režisérovi nepodařilo omezit Trepifajxlovu koktavost, film by se významně zkrátil, což by spousta lidí přivítala s nadšením. Navíc by se Moučka tolik neobjevoval na scéně a divák by tak měl víc času na regeneraci z jeho nechutnosti. Konci pohádky by prospělo o něco míň zmatenosti, minimálně já ty reje kovářky a falešného knížete něak nechápal. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Přijde mi, že herci zde neuvěřitelně přehrávají a to hraní je snad ani nebaví. Nemá to šmrnc, je to takové unavené, ospalé, a ke konci už skutečně skoro hloupé a selankovité. Jak tu někdo napsal, být to povídka z Dekameronu, možná, ale takhle? Má to pohádkové motivy, proč ne, ale nejsou nijak více zapracovány a využity, mi přijde. A ty hrátky s nevěrou, taky to asi nějak moc neříká a nedává, v této souvislosti. ()

Galéria (3)

Súvisiace novinky

Květa Fialová 1929 - 2017

Květa Fialová 1929 - 2017

26.09.2017

Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 88 let herečka Květa Fialová. Narodila se v české kolonii u slovenského Fiľakova do rodiny plukovníka letectva. Spolu se sestrou Blankou navštěvovala katolickou školu… (viac)

Zemřel herec Jaroslav Moučka

Zemřel herec Jaroslav Moučka

27.12.2009

Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (viac)

Reklama

Reklama