Réžia:
Rob MarshallScenár:
Robin SwicordKamera:
Dion BeebeHudba:
John WilliamsHrajú:
Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Kódži Jakušo, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Júki Kudó, Suzuka Ógo, Togo Igawa, Mako, Samantha Futerman, Elizabeth Sung, Tsai Chin (viac)Obsahy(1)
I gejša môže milovať... Nasledujúci príbeh sa odohráva v exotickom svete, ktorý si dodnes uchováva svoje čaro. Zachytáva obdobie pred Druhou svetovou vojnou, kedy je malé japonské dievčatko odtrhnuté od svojich chudobných rodičov, aby pracovalo ako gejša. Napriek tomu, že má v dome nebezpečnú rivalku, ktorej sa takmer podarí zlomiť jej vôľu, z malého dievčatka vyrastie legendárna gejša Sayuri. Naučí sa, že gejša nesmie dať priechod svojej láske, snom a citom. Jej učiteľka, legendárna gejša Mameha, pozná hranice intímneho vzťahu k zákazníkom a naučí Sayuri, aby svoje city držala pod kontrolou. Krásna a skúsená Sayuri síce očarí kohokoľvek, ale vo vnútri ju sužuje tajná láska k mužovi, ktorý je pre ňu nedosiahnuteľný. Nedokáže zabudnúť na okamih nečakanej nehy, ktorý s ním prežila v mladosti. Spomienky na osudnú chvíľu na ňu pôsobia ako balzam na dušu a počas ťažkých rokov sú jej oporou... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (506)
Předností Gejši je neokoukané prostředí. Marshall to věděl a vsadil na to. Až moc. Protože kromě světa japonských společnic jeho film nemá co nabídnout. Je citově plochý - a závěrečná scéna kvůli tomu vyznívá hloupě až trapně (nehledě na to, že japonská motivace "nemohl jsem udělat to a to, protože dlužím to a to svému příteli" západnímu divákovi moc neřekne). Je nevýrazně zahraný (s čestnou výjimkou Michelle Yeoh). Jeho příběh je prostinký (což by nevadilo, kdyby ho režisér dokázal náležitě prodat). A taky aspoň na mě působí levně. Nemohla jsem si nevšimnout, že ulice, kterou na začátku běží dvě děvčátka je ta samá, kterou později projížní americká vojska. On se vůbec ten film odehrává v několika dekoracích, které snad nikdy kamera nevezme v celku, takže Gejša pak působí jako televizní film. Třeba scéna v japonské zahradě pod rozkvetlou třešní - jiný režisér by do mrtě využil těch růžových lístků, co létají všude kolem. Marshal zůstane a trapného "máš něco ve vlasech, tak ti to vytáhnu". Ach jo. ()
Nenarodila se jako gejša. Tak, jako ještě mnohokrát v jejím neobyčejném životě, zasáhl osud. Narodila se v roce Kohouta a bylo jí 9 let, když ji rodina prodala. Bylo lepší zapomenout na všechno co bylo, protože se z ní měla stát umělkyně.... . Tanečky, cupitání, zpívání, intriky a krásné barvy – to vše na vás čeká. Ale bohužel bez nějaké větší akce (i když, co by tak asi akčního mohli dělat? Hmmm, ale to by byl asi jinej žánr). Takže nuda. Pokuď se teda zrovna nechystáte vstoupit do kurzu. Jsou však pasáže, které jsou krásné. Třeba Ziyi Zhang. Je to však zoufale málo. Gejša by měla dát víc. A nemusí to být vůbec mizuage. I když.... ()
Moc jsem se po těch nepříliš nadšených ohlasech na Gejšu netěšila, navíc když jsem četla knihu, ale možná právě proto mě filmové zpracování dost mile překvapilo. První dvě třetiny byly dokonce nádherné, bohužel od požáru šla kvalita dolů a následovala změť neuspořádaného zrychleného děje. Pravda je, že pak už ten příběh gejš nebyl moc zajímavý ani v knize. Zhang Ziyi mě poprvé opravdu zaujala svým výkonem a výborně si s rolí poradila i její dětská představitelka. Dokonce i Sayurin předseda byl takový, jak jsem si ho představovala. Možná to bylo trochu hollywoodsky podané, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. ()
Je to celkom dobrá historická dráma z americkej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o dievčati, ktorá je v detstve predaná, aby sa stala gejšou, s čím vôbec nie je spokojná, ale časom pochopí ich pravú podstatu a chce sa stať tou najlepšou vôbec, ale na tejto ceste ju čaká mnoho problémov, či už krutá konkurentka alebo láska. Spracovanie je celkom slušné, film sa po celý čas nikde neponáhľa, takže tempo má pomerne pomalé, ale s tým nemám problém, dej je takmer po celý čas zaujímavý, úvodných štyridsať minút sa venuje detstvu hlavnej hrdinky, ktorá so svojim osudom nie je zmierená a tak robí len problémy, ale potom sa jej to zapáči a začne najlepšia časť filmu, kedy je už dospelá, postupne sa vypracováva až na vrchol a zaujme tématika s predávaním nepoškvrnenosti, ale posledná polhodina po vojne síce tiež nie je zlá, ale ani ma moc nezaujala, za predchádzajúcim dianím výrazne zaostáva. Ale tento film má jeden veľký problém, točili ho američania, ktorí evidentne nič nepochopili a tak to aj dopadlo, film sa venuje japonskej tématike gejší a pritom som za celý čas ani na okamih z filmu nepocítil nič japonského. Herecké obsadenie je diskutabilné, na jednej strane som s ním veľmi spokojný, v hlavných úlohách trojica mojich veľmi obľúbených herečiek Ziyi Zhang, Michelle Yeoh a Gong Li a k tomu mnoho dobre obsadených vedľajších postáv ako Ken Watanabe, Cary-Hiroyuki Tagawa a podobne, ale zároveň točiť film o japonských ženách a obsadiť ho čínskymi herečkami, tak to už prekračuje akékoľvek hranice zdravého rozumu. Réžia síce vizuálne film zvládla, pekne sa na to pozerá, je tu vydarená kamera, ale z filmu omnoho viac cítiť čínsku atmosféru ako japonskú a to nemyslím po stránke obsadenia, dokonca ešte aj hudba je čínsky ladená, takže réžiu moc chváliť nemôžem, ale technická stránka je prvotriedna. Keď maximálne prestanem využívať rozum, tak tento film chválim, príbeh, herecké výkony, vizuál, to všetko je na tom dobre, ale točiť japonský film takto čínsky, to skutočne dokážu len američania. 73% ()
Gejša jako hollywoodský velkofilm asi těžko mohla dopadnout lépe. Kdyby se však zbavila angličtiny, čínských hereček, hollywoodského melodramatu, líbila by se mi bezpochyby víc, nebo by aspoň působila autentičtěji. Ta studiová umělohmotnost a hollywoodská šablonovitost tu na můj vkus příliš trčí. Po stránce čistě filmařské jde ale určitě o nadprůměr. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (29)
- Osobní auta, kterými jezdí japonští vojáci během evakuace města, jsou vozidla typu GAZ 69, která vyráběl Sovětský svaz a to až od roku 1953. (partyzanka)
- Na postu režiséra se v průběhu příprav produkce Gejši vystřídali Steven Spielberg, Brett Ratner či Spike Jonze. (imro)
- Výpravné kostýmní drama stálo 85 milionů dolarů a během úvodního víkendu (9.-11. 12. 2005) si z amerických kin odneslo 682 504 dolarů z osmi kin. Poté se dostalo do širší distribuce, kde se obrat vyšplhal na 57,5 milion. Ten celosvětový pak byl 162,2 mil.. (imro)
Reklama