V ako vendeta

Utopická historka o romantickém mstiteli. Výzva k revoltě proti řádu. Provokativní karikatura dnešního světa. Tím vším "V for Vendetta" chce být. Prvním je, díky skvělému Weavingovi a slušné Portman. Druhým chce být až příliš. Třetím by mohla být lépe, kdyby byly reálie propracovanější. Celkově je "V for Vendetta" skvělým filmem s mnoha zápory. Hlavním záporem je syndrom bratrů Wachowských – jednoduché a působivé podobenství pokud možno rozkošatit, rozvést všemi možnými směry a ztratit cestu, která vede k cíli. Taková je střední pasáž filmu, kde se skvělý nástup úvodu doslova rozprskne do všech směrů a slepit se film podaří až v pěkném finále. Nevadí mi aktivistický nádech, prvoplánové provokace. Je to taková roztomilá anarchie, navíc podpořená hlavním hrdinou, v němž se spojují černobílé dobrodružné filmy s postmoderními komiksovými superhrdiny. Vendettě nechybí velká vnitřní síla, přesvědčivost. Chtělo by to větší propracovanost a lepší scénáristy, bohužel. I tak: potvrzení pravidla, že komiksové předělávky nakoply komerční kinematografii zajímavým směrem. (23.04.2006)

Dějově silné, podnětné, se spoustou otázek a nejednoznačných odpovědí. Je opět vidět, že scénáristé (bratři Wachovští) mají talentu a nápaditosti na rozdávání a že akční scifi kult Matrix nebyl náhoda. I Vendeta je žánrově těžko zařaditelný film, ale funguje výtečně. Akce je solidní a líbivá (sekvence v BTN, kdy maskovaný hrdina vyřídí v kontaktním souboji tři nebo čtyři strážné, je neuvěřitelně nasnímaná), ovšem ne na všech místech se povedla na sto procent. Závěrečný bullet time je vyložene otravný. Nejde ale ani tak o vizuál, jako spíše o obsah, s kterým si tvůrci vyhráli ještě o něco více. Vložky typu "život lesbické ženy" jsou neuvěřitelně emocionální a už samy o sobě mají sílu. Rýpání se v režimech je už jen taková nenápadná meziřádková kritika naší doby. A zda je vyhazování budov do povětří to pravé ořechové je v konečném součtu jaksi irelevantní. (20.12.2006)

Stejnojmenný komiks, jehož autorem je Alan Moore, je považovaný za jedno z nejslavnějších komiksových děl stojící na pomezí mezi klasickým superhrdinským a alternativním komiksem. Svého času jsem neodolal a zakoupil ho do své knihovničky, abych byl následně pořádně zklamaný, přestože z výtvarného hlediska jde o zdařilou věc a řada postav nebo motivů je rovněž zajímavá. Komiksová Vendeta ale u mě selhává ve dvou velmi významných bodech, a to je především nevěrohodné zobrazení autoritářského státu, jeho vznik, opory, celý systém a konečně i jeho pád. Na příběhu je zkrátka znát, že tuto distopii psal příslušník národa, který už někdy od první poloviny 17. století nepoznal skutečnou tyranii. Ten svět je prostě neživotný a nevěrohodný. Druhé negativum pak spočívá v romantickém hrdinovi, který uprostřed města prošpikovaného špicly a kamerami nosí divadelní kostým a masku, díky kterým vypadá jako uniformovaný policista, který chce inkognito proniknout do zločineckého gangu. Filmová verze je, aspoň pokud jde o o první problém, daleko lepší, protože film stojí nemalé náklady, a tak je potřeba z komerčního hlediska divákovi mnohé usnadnit a scénář je tedy více vysvětlující a logičtější než jeho literární předloha. Zůstává ale druhý problém, tedy onen tajemný hrdina schopný sám porazit diktaturu. Komiksová předloha umožnuje pojmout snímek jako akční nářez, ale naštěstí se tvůrci vydali druhou cestou - ostatně i ty dvě akční scény, zvlášť ta finální, kde do sebe mstitel nechá nejprve napumpovat zásobníky 15-členného policejního komanda, aby je poté rozsekal noži, vyznívá hodně hloupě, jako z těch nejtupějších akčních snímků. Slabiny filmu jsou vlastně slabinami svojí komiksové předlohy. Natalie Portman v hlavní roli je po herecké stránce jen průměrná, ale pochopitelně stále hezká a se slušnou dávkou osobního kouzla. No a Hugo Weavinga pod maskou nikdo ani nepozná. Celkový dojem: 55 %. Mimochodem, komiks i film se přes základní dějovou linku v mnoha ohledech přece jen liší. Postava šéfinspektora Finche je sice i v komiksu zásadní, ale více mnohavrstevná a ve svém důsledku tragičtější. Je to člověk, který sice pochopí, že sloužil mizernému systému a špatné věci, ale nedokáže překročit vlastní stín. (08.01.2010)

Not bad, but not good either. McTeigue je dle mého pouhopouhý rutinér, který má podobně jako Eli Roth kliku, že se kamarádí s někým, kdo ho může procpat, kam se mu zlíbí. Scénář Wachowských možná byl zábavný, ale v McTeigueově podání je z Vendety akorát přetažená nuda, v níž se mezi sebou perou ucházející dialogové scény, tahané nahoru herci, s akcí, u níž jsem si až na dvě výjimky málem vyrval zíváním pusu z pantů. Mooreovy komiksy jsou asi vážně nezfilmovatelné. Minimálně ve stejné kvalitě. (12.06.2006)

Film ktery mohl z nametu vytezit vice nez jak se stalo. Nejvice mu podle me uskodil fakt ze tvurci se az moc snazili vykreslit co nejlepe postavu V a Evey, kdyby se jim to povedlo podobne jako v Potomcich lidi tak bych nic nenamital. Jenze nepovedlo. A vysledek je ze totalita v anglii je zajimavy napad ale tvurci ho nacrtli jen povrchove. Postavy se sice snazi byt lepsim nez jsou ale jen snazi. V je charismaticky, nekdy az moc. Par akcnich scen je opravdu vydarenych, hlavne se mi libila prvni v televizni stanici. Ale treba scena s veznenim Evey se mi zda nejak neumela a zbytecne dlouha. Ale i pres tyto nedostatky sem se docela bavil hlavne diky V. Na 5* to neni a 4 jsou asi taky moc, ale budiz. (28.12.2006)