Warholka

Factory Girl dopláca trochu na to, že sa rozhodnutím vytvorenia hlavnej postavy z Edie Sedgwick neubránilo rozdeleniu postáv na kladné a záporné. Edie je samozrejme tá kladná, čiže obeť, ktorá ako keby ani nevedela, čo robí, keď si prvý krát šlahá na party drogy. Bob Dylan všetkému dobre rozumie a zdá sa byť jej záchrancom. Naopak tí z Factory sú jednorozmerné sebecké figúrky bez charakteru a Warhol to schytáva najviac. S nejakou hlbšou sondou do jeho duše neurobí nič ani Guy Pearce, pretože to nemá v senári. Ale jeho hláškovanie aspoň občas pobavilo. Pokiaľ máte tohto umelca radi, Warholke sa radšej vyhnite. Ilúzie si samozrejme o tejto skupinke umelcov vôbec nerobím, dramaturgický zámer obeť vs. vlci je ale zrejmý. Inak som si ale film užil, dobová atmosféra je skvelá, Sienna sa do úlohy skvele hodí a imponoval mi aj Christensen ako Bob Dylan. (13.03.2019)

Herci byli dobře vybráni, svých rolí se také zodpovědně zhostili, zvláště Sienna Miller do své role krásně (typově) zapadla, příběh Edie Sedgwick byl také docela poutavý, ale to zpracování... Já měla celou dobu pocit, že se dívám na film a ne, že prožívám nějaký příběh, bylo až příliš poznat, že je to prostě "film". A tak by to být nemělo. A co ta krásná 60-á a 70-á léta? Po celou dobu sledování na mně vůbec nesálala žádná atmosféra tehdejší doby, všechno mi to přišlo takové až moc umělé a nepřirozené, jakoby se to odehrávalo dnes. I charaktery postav byly dělané příliš z povrchu. Nejvíce mi na tomto filmu chyběla přirozenost. (30.08.2008)

Warholka selhává už ve svém prvotním záměru natočit životopisný film o dobové hvězdičce americké popkultury 60. let, která se záhy předávkovala drogami. O nic víc než zachytit životní příběh lehkomyslné holčičky z bohaté rodiny scénář neusiluje, jenže to je proklatě málo. Edie Sedgwick nepředstavovala nějakou výraznou osobnost, není zkrátka dostatečně zajímavá jako ústřední hrdinka filmu. Tohle by fungovalo řekněme u Janis Joplin, ale v tomhle případě měl být film spíš než o bezvýznamné oběti drog o Warhol Factory, bizarním prostředí newyorské umělecké komunity nasáté drogami a jejich snobské klientele. Takhle je jediným plusem přítomnost Sienny Miller, které to opravdu sluší, i když už jí drogy nezadržitelně táhnou ke dnu. Tady si člověk uvědomí, čím se inspirovala móda heroin chic style v 90. letech. Nic víc už na tomhle kousku zajímavého není. Celkový dojem: 35 %. (09.07.2013)

„Kdo byla Edie Sedgwick? Edie Sedgwick byla kombinací všech žen postižených tragédií, které přišly před ní.“ S biografickými snímky bývá často potíž. Dopad na diváka je často minimálně rozporuplný, ani George Hickenlooper (holt, každý nemůže být Forman) nenašel ty správné skulinky, jak se k divákovi dostat. Natož odvahu se do tématu pořádně obout. A samotný Warhol se z téhle rutinní, povrchní sondy oprávněně obrací v hrobě. Neřízená střela Edie, jinak krásná a perpektivní dcerka bohatých rodičů, odešla do New Yorku, aby se stala obletovanou hvězdou. Osud však s ní měl jiné plány. Setkání s undergroundovým guru, nesmělým a zakomplexovaným experimentátorem Andym Warholem jí udělalo „jen“ múzou. A brzy i sebedestruktivní troskou. Odpovědi tak našla v drogách, které se jí staly osudné. Zemřela záhy. Myslím, že precizně vyšperkovat scénu autentickými kulisami, ušít dokonale padnoucí dobové kostýmy a zvolit správné úhly kamery (i když kameramana Gradyho pochválit musím) nestačí. Factory Girl trpí veškerým klišé biografických snímků, valí si to na dost nudné vlně, utápí v nicneříkajících dialozích a stejně tak disponuje i dost směšnými vedlejšími postavami (nelíbila se mi ani už dlouhá léta nezajímavá Mena Suvari coby Richie, natož absolutně – a už po několikáté – nepřesvědčivý floutek Hayden Christensen). Na Sienně Miller se mi naopak moc zamlouvá, jak dokáže být všude jiná. I když i tady (přes nesporné herecké kvality) jí Hickenlooper spíše schovává za všechny ty šílené účesy a výrazné líčení, ale když jí to scénář dovolí, je radost jí sledovat. Škoda, že to samé neplatí o práci režiséra!! (20.04.2008)

Obyčejně natočený film o neobyčejných lidech. A v tom je asi hlavní problém Warholky. Umělec kalibru Andyho Warhola by si určitě zasloužil nekonvenčněji zpracovaný film. Děj je svázán jakousi retrospektivní životopisnou zpovědí a velice tím omezuje potencionální možnost působení, kterou by takový film neměl postrádat. Film to není špatný, dokonce je místy docela zajímavý a určitě zručně natočený, ale celému dějovému konceptu chybí kostra, která by film ve slabších pasážích podržela. Výsledkem je tak nevýrazný dojem z výrazného umělce a jeho přítelkyně. (13.09.2008)