Misia na Mars

Do kin přichází film podle legendární hry, která změnila herni svět do podoby jak ho známe dnes. Legenda Doom se vrací a tentokrát na filmovém plátně uvidíte největší jízdu v dějinách. Krev, příšery, všechno na Marsu a všechno v hlavní roli s ROCKEM!! Wrestlerem, kterého milujete a který si půjčí B (ig) F(uck) G(un) a prožene nepřátele po stanici na mrasu. Poprvé uvidíte natočený film z perspektivy první osoby jako v počítači!!!To všechno v kinech od prvního dne tohoto měsíce... Nepřipomíná vám to něco? Ty obvyklé lži a bombastičnosti a mnoho superlativů o filmech, které jsou většinou jasnými propadáky a jen poslední tonoucí se snaží stébli zachránit. Tak už to prostě bývá a na nás je jako vždycky odhalit pravdu, která popře celý horní odstavec a ukáže pravdu o zfilmování legendární hry. Nejde o zfilmování prvních 2 dílu, ale až posledního atmosféricky nejsilnějšího (a hardwarově nejnáročnějšího:D)dílu. Kdo čekal Peklo a nebo nějaké démony musí si nechat zajít chut jako já. Mutace přidaným genem, který pozná dobré a špatné lidi a podle toho z vás udělá bud Boha nebo impa. Když už ten poslední herní díl byl tak atmosférický, že by byla snaha o horror?Ale no tak! Jde o další trapnou akční slátaninu natočenou v česku za kterou bych nedal ani 20kč(to radši hama v Mekovi). Proč jsem tak rozzuřen po tom filmu? Proč se ptát stačí se podívat. Postavy pojmenované třeba Riper nebo podobně stupidně se daj překousnout, kdby aspon umřeli během pár minut. ALe oni se s vámi vlečou půlku filmu než se objeví první pořádný záporák(tím myslim někoho agresivního). A co potom? zase nuda a rozluštění trapné pointy, kterou jsem prozradil, ale stejne by vás v kině po ní čekalo jenzklamání tak proč to komplikovat. Pohled z první osoby ano opravdu tam je!! Asi nějakých 5 minut tam trapně běháte a zabijete nějakého Impa dokud nepotkáte malý prasátko z vozejkem(že by náš kamarád doktůrek zmutoval?Proč vypadal tak hodnej ...). Co dál? přeci nemůže chybět bitka s největši hvězdou filmu. A jak to celé zakončit? Kdo dohrál nějakou hru na pc určitě to zná.... (Q4 v poslední době nejlepší důkaz :-)) (05.01.2006)

Doom mohl být zpracován buď jako nenáročná, ale chytlavá řežba s hromadami hrozivých příšer ala Doom 1, 2, nebo jako atmosferický survival horror typu Doom 3, místo toho však film nemá se svou herní předlohou téměř nic společného. Jedná se o prachsprosté akční béčko s triviální zápletkou, provařeným a nezajímavým dějem, kde se první polovinu jakože "buduje atmosféra" v nijakém stylu jen proto, aby později stejně nebyla využita, neboť vše eskaluje v akční řež... Ovšem díky bohu za ni, střet Rocka a Urbana je mocný, film dostává konečně nějaký náboj a svou adrenalinovou akcí z první osoby (vynikající nápad!) může konkurovat i akčním filmům první třídy. 5/10 (07.07.2009)

Skoro dokonalé filmové zpracování této herní legendy. Holt se pozná, kdo hru hrál a kdo ne....jednoduše řečeno se Bartkowiakovi podařilo přenést atmosféru třetího dílu Dooma na plátna kin, zpočátku je nám zlo skryto a dostává se nám pouhých indícií, že mariňáci ve vědeckých laboratořích opravdu nejsou sami => ke konci se rozjede drsná řežba korunovaná pětiminutovou FPS scénou (kde se nezapomíná ani na legendární motorovou pilu) a tvrdým fightem....tím myslím opravdu tvrdým ;) Jeden z nejlepších filmů podle herní předlohy(a že jich není hodně), který jsem viděl. (04.11.2005)

Bóóóže, zač mě trestáš? Nejsem fanatická vyznavačka slavné FPS "DOOM" či jejích pokračování, ale tohle znesvěcení si dávný kult počítačových her skutečně nezasloužil. Neoriginální scénář bez špetky nápadu, absolutně nesympatické postavy, stereotypní prostředí, NUDA... Pár záběrů akce "z vlastního pohledu" bylo celkem fajn a za to také dávám jednu hvězdičku, ovšem podobný zážitek si mnohem radši dopřávám u PC her. Opravdu zklamání, úroveň filmu jako u nejhorších exkrementů od Uwe Bolla. 15% (10.04.2009)

Ve tmě černé tak, že ji nešlo snad ani prostřílet, se pohybovala skupina vojáku s baterkama a snažila se sejmou něco s velkým Ň. Moc jsem toho tedy neviděl, ale to je patrně jedno, protože boje s přítulným čtyřiadvacátým chromozomem byly poměrně fádní a tradiční řídnutí skupiny se snad ani nesnažilo nikoho překvapit. Samostatnou kvalitou byly rozhovory hodné steroidových borců z posiloven, při kterých jsem se potutelně usmíval, ale raději nenápadně, aby na mě někdo nenamířil tu big fuck gun a neustřelil mi palici. Abych jen nehaněl, tak závěrečná herní palba byla velmi slušná, ale zachránit tuhle misi už nemohla. (14.11.2013)