Zločiny budoucnosti

S politováním jsem nucena konstatovat, že s tímto příběhem jsem se zcela minula a je to můj první Cronenberg, který mne nezaujal a po pravdě ani nebavil.. Svět mužů bez žen na mě působil cize, chladně, sterilně a prkenní herci tomu nepomohli.. Absence hudby mi nebyla příjemná a zvuky jsou vyloženě otravný.. Dávám jednu hvězdu za to, že jsem to přežila a neslezly mi vlasy.. (08.04.2023)

Crimes of the Future vypadá tak trochu jako barevné pokračování o rok staršího Sterea - sice zde už nejde o pokusy s telepatií, avšak děj se, stejně jako ve Stereu, odehrává ve velké izolované budově a je opět - mírně řečeno - dosti bizarní. Podivná, znovu lehce depresivní atmosféra, je v první polovině skvělá, leč pak pomalu ztrácí na intenzitě (stává se spíše docela vtipnou) - závěr je však velmi podařený. V tomto filmu je navíc, narozdíl od Sterea, ještě prvek s obrazem celkem nesouvisejících zvuků a ruchů, které tu a tam proniknou skrz clonu ticha (nutno podotknout, že obraz a zvuk jsou zde opět, jako u Sterea, odděleny a k divákům znovu promlouvá vypravěč). . . . . Nemůžu si pomoct - pod 4* u tohohle roztomilého bizarního experimentu jednoduše jít nemůžu - protože tohle se prostě jen tak nevidí. (15.10.2006)

Zatímco David Lynch by ze svého vzdáleného bratříčka mohl mít radost, já nikoliv, a to mám jak Lynche tak Cronenberga rád. Jakkoliv zní premisa zajímavě, není dobře využita, tenhle film člověka nijak neobohatí a už vůbec nepobaví. I v hodinové stopáži se najde hromada hluchých, resp. přímo němých míst - a fakt ne, nejsou to místa určená pro myšlenkové přemítání, nevypráví obrazem, ani nevyužívají obrazových metafor, či metonymie... Crimes of the Future je vyloženě studentská práce zajímavá možná tak na poli amatérského filmu a to u mě osobně ani pár sekund dobře využitých zvukových efektů nespraví. 2/10 (27.11.2009)

Aj Cronenberg nejako začínal a vôbec sa nečudujem, že zrovna tomuto svojmu filmu chcel dať nový šat, pretože sa nie je príliš na čo pozerať. Odosobnená architektúra vytvára celkom pôsobivú odľudštenú atmosféru, ale bez dialógov a s komentárom to pôsobí ešte viac chladne. Podobne bola nakrútená aj Rampa, ale keďže bola kratšia a ešte viac experimentálna, stala sa z nej klasika. Nápady a svojský autorský štýl je už jasne cítiť, len bez tej explicitnosti to proste ešte nie je ono. (21.12.2022)

Vize budoucnosti se světem, v němž přežili po nákaze planety pouze muži: Několik z nich na vlastní nebezpečí hledá v laboratoři nové způsoby rozmnožování, jiní také zkoušejí nové bizarní možnosti společného sexuálního vzrušení. Jde o hodně bizarní snímek, který mě upoutal svou komorní, minimalistickou atmosférou, stejně jako velmi propracovanou a originální výtvarní stránkou v rovině futuristických kulis i nevšední kamery. Je to dost pozoruhodná vize budoucnosti, která však v rukou tenkrát začínajícího undergroundového filmaře ani nechce být ničím jiným, než onou vizí – a tak celých 63 minut filmu téměř celovečerního působí spíše jako prodloužený úvod k filmu, který po nejnapínavějších okamžicích velmi brzy i skončí, ačkoliv se klidně v další hodince mohl překlopit do souvislého napínavého příběhu. Rozhodně velký potenciál na neotřelou sci-fi tak zůstal využit jen zčásti, zbyl experiment na jedno zhlédnutí a i kdybych rád udělil vyšší hodnocení, asi dvě zdlouhavě nudnější pasáže kdesi v polovině mi při tak krátké stopáži brání. Přesto mi tenhle raný kousek Davida Cronenberga sedl mnohem víc, než leckteré pozdější a zde lépe hodnocené filmy pana režiséra jako Videodrom či Nahý oběd. [70%] (01.11.2022)