Pátá ofenzíva: Bitva o Sutjesku

Jak jsem již několikrát napsal, obdivuji se balkánským národům a mám rád patos jejich hrdinství a sebeobětování se v průběhu mnoha staletí. Film je bohužel příliš rozvláčný, utahaný a naivní, obsahující nedokonalé, často až hloupé, bojové scény. Sutjeska může vzdát hold obdivuhodnému úsilí největšího partyzánského hnutí pouze svou délkou, nikoliv však zpracováním. Vysoké hodnocení dávám opravdu jen z úcty k lidem bojujícím v této kruté válce, jenž se odehrávala v drsné krajině Dinárského pohoří. (06.07.2020)

Mimořádně propagandistický a schematický snímek, ztělesňující Tita (Richard Buton) jako oddaného otce vlasti, který je oporou i tomu nejposlednějšímu vojákovi. Tita prezentuje jako mimořádně silnou osobnost, kterou se zdráhá zabrat kamerou přímo, ale situuje ji spíše do podhledů. Mimořádným kladem snímku je (kromě vcelku zdařile natočených bitevních scén) především mimořádně kvalitní hudba Mikise Theodorakise (Řek Zorba), jíž dominuje především silný budovatelský motiv Tita. Film sám je vcelku na velmi dobré řemeslné úrovni a nepokulhává ani za dnes již klasickými snímky jako např. Bitva v Ardenách. (10.02.2004)

Sutjeska je kráný příklad zkombinování propagandy s válečnou tematikou a hrdinnou postavou maršála Tita v boji za nezávislost Jugoslávie. Jugoslávský vůdce Tito je vyobrazen jako silná charismatická osobnost, ovšem jeho zásluhy nezastiňují zásluhy ostatních partyzánů. Oproti tomu Němečtí vojáci působí jako nelidská, chladná síla, která se vyžívá v krutostech. Pozorovatelé z Anglie jsou zde tak nějak navíc a celou dobu dokazují svým chováním, jak byly západní mocnosti v pomoci Jugoslávii neaktivní a neochotné se zapojit. Samotná závěrečná scéna se starou ženou, podtrhává propagandistiskou stránku tohoto filmu. Celý snímek mi přijde, že ničím zvláštním nevyniká a jeho nejvýraznější stránkou je hudba a Richard Burton v roli Tita. (20.12.2007)

Sutjeska připomíná jeden z klíčových okamžiků 2. světové války v Jugoslávii. Na jaře 1943 byly početné partyzánské jednotky obklíčeny na poměrně rozsáhlém území, jejž lemovaly hory obsazené perfektně připravenou a vyzbrojenou stotisícovou armádou Osy. Díky chybě ofenzivy se podařilo většině partyzánů probít přes Sutjesku na severozápadě. Tři brigády vojáků a polní nemocnice s tisíci raněnými však zůstaly obklíčeny a všichni byli pobiti. Na rozdíl od Bitvy na Neretvě je zde hlavní postavou Tito (ztvárnil ho slavný britský herec Richard Burton), ke kterému všichni vzhlíží a jehož slova a rozkazy jsou zákonem. Ikoničnost jeho postavy je spjata se silnějším ideologickým nábojem, než jaký vnímáme při sledování Neretvy, kde díky fyzické nepřítomnosti vrchního velitele vynikají více jednotlivé charaktery a čisté hrdinství partyzánů. Celkově tak snímek trochu ztrácí na naléhavosti a přesvědčivosti. Stísněnou atmosféru obklíčení střídají nádherné letecké záběry přírodních scenérií, bitevní vřavu pak dokumentuje dynamická ruční kamera. (31.08.2013)

Sutjeska je po Bitvě na Neretvě asi druhým největším jugoslávským válečným filmem a přestože tentokrát nebyl natočen v koprodukci, byla do filmu opět obsazena zahraniční hvězda první velikosti a to přímo do role Josipa Broze Tita – Richard Burton. Ten zde vystupuje s perfekcionismem a důstojností sobě vlastní. Sutjeska má bohužel podobné zápory jako Bitva na Neretvě (nakonec Stipe Delič tam působil jako druhý režisér) a navíc jí schází jistá řemeslná brilance a poutavost. (19.01.2013)