Dravé ryby

Dravé ryby jsou filmem s charakteristikou stylizované zábavy pro chlapce s nádechem výrazu mužnosti. V současné době je komerční filmová produkce plná podobných kousků. Výtvarná stránka je výrazně osobitá, pohrává si s kompozicí, piplá se s detailem, laská se s dynamikou, s nadšeným zápalem si užívá kreativní rozvernosti stylizované vizualizace. O umění snad nelze ani mluvit, Francis Ford Coppola si byl velmi dobře vědom své přednosti efektního vypravěče příběhu a svou veškerou energii vráží do vizuální podoby a drobné náznaky uměleckých principů jsou naplánovaným pohybem osobního stylizování obrazu. Hovořit o sociální tématice, či niterné rozpolcenosti nemá význam, Dravé ryby jsou žánrovou zábavou a svou formou inklinují k toužebné značce kultu. Stylovým hrdinou zábavného žánru pro dospívající chlapce je Rusty James (snaživý Matt Dillon), horkokrevný mladík. Superman je pokrevně příbuzným vzorem, ale pro obyčejného smrtelníka jsou snahy o vyrovnání se s nadpozemskou silou přespříliš ambiciózní, pokaždé se narazí na metafyzické limity lidské podstaty. Žárlivý vztek žene vpřed. Supermanem s apatickou melancholií je The Motorcycle Boy (stylizovaný Mickey Rourke), starší bratr Rusty Jamese a hrdinný vzor rebelující mládeže. Mimozemské schopnosti se ve světě obyčejných smrtelníků otravují nudou. Hlavní ženskou postavou je Patty (příjemná Diane Lane), slušná dívka ze spořádané rodiny s chvějící se slabostí přitažlivé náklonnosti pro Rusty Jamese. Rebel je lákavým symbolem, ale čisté romantické představy a vlastní důstojnost mají přednost. Výraznější postavou je otec bratrů (stylizovaný Dennis Hopper), alkoholik s bystrou myslí. Osamělost duše se osvobozuje v oparu lihovin. Významnou postavou je Steve (sympatický Vincent Spano), Rusty Jamesův kamarád již od útlého dětství. Neústupný vztek kamaráda ho fascinuje natolik, že ho stále věrně následuje. K výraznějším postavám patří také Cassandra (příjemná Diana Scarwid), lehce nešťastná a halucinačně povznesená intimní známost Motorcycle Boye. A je zde také Smokey (sebevědomý Nicolas Cage), Rusty Jamesův kamarád ulice i jeho rival v oblasti intimního přání. Z dalších postav: Rusty Jamesův prostoduchý kumpán drsnější chuti ulice BJ Jackson (Chris Penn), posel drsné ulice Midget (Laurence Fishburne), tvrdě neústupný policista v aktivním stavu bdělé pohotovosti Patterson (William Smith), ctižádostivý rivalský rváč ulice Biff Wilcox (Glenn Withrow), svérázný provozovatel nálevny s kulečníkem Benny (Tom Waits), Pattyina mladší sestra Donna (Sofia Coppola), ctihodný ředitel střední školy Harrigan (Michael Higgins), či dva nemilosrdní násilníci v tmavé uličce (Tracey Walter a Lance Guecia). Dravé ryby jsou žánrovou filmovou zábavou. Stylizace je velmi karikaturní a zesměšňuje samu sebe. Navíc se zdá, že neplánovaně. Rozumím, že si stylizovaná zábava nalezne moře příznivců, mě se to, naštěstí, netýká. (24.07.2019)

Zdejší vysoká hodnocení skutečně nechápu... Francis Ford Coppola je dobrý režisér, ale tohle se mu vážně nepovedlo. Je to film absolutně o ničem s poměrně tuctovou zápletkou a bez jakékoli nezapomenutelné scény. Zaujmou snad jen některé výkony tehdy ještě velmi mladých pozdějších hollywoodských hvězd Matta Dillona, Mickey Rourka či Nicolase Cagea. (27.08.2008)

To hlavní co mě na tomhle filmu bavilo byla kamera, která opravdu neměla chybu a třeba záběr na kulečníkový stůl těsně před rozstřelením koulí byl famózní a opravdu musím pochválit výběr herců. Sice o Mattu Dillonovi si nemyslím, že by byl nějaký extra herec, ale tahle role mu sekla náramě. Stejně tak i Rourke a Hopper byli naprosto uvěřitelní. Jenže podle mě tomuhle filmu jedna důležitá věc chyběla a to byl spád. Na to, že Dravé ryby trvají jen 94 minut mi to utíkalo nějak podezřele pomalu. (13.03.2010)

Stylově vytříbená Coppolova studie lidské omezenosti, tuposti a pochybných zásad, které jejich nositele zbavují veškerých šancí o podnětnou sociální interakci. Film je to sám o sobě dobrý (hodnotím-li tedy prostředky čistě filmové: kamera, načasování hudby, vedení herců), nicméně postrádající kvalitnější rovinu literární či, chcete-li, příběhovou. Ne, že by Coppola neuměl vyprávět, na Kmotrech nám ostatně dokázal, že tohle rozhodně mezi jeho slabiny nepatří, zde však o rozvíjení příběhu vůbec neusiluje, koneckonců neusiluje ani o příběh. Proč? Jeho film je v první řadě o nudě a neschopnosti vymanit se z radostí a požitků (touha po boji a vzdoru, kterou hrdinové naplňují při soubojích gangů (tímto motivem je rozvinut jediný náznak děje, který se ve filmu objevuje: konfrontace nezkušeného Rusty Jamese a jeho bratra, který na rozdíl od Jamese již něco prožil, nějakou dobu pobýval v Californii a poznal "svět za zdí" a nyní se snaží svému bratrovi otevřít oči jak vyprávěním a přibližováním nového světa, který poznal, tak už svojí přítomností) a sexuální život, který je ve filmu rovněž vykreslen velmi jednostranně a ploše), které jsou však ve skutečnosti jen imitovaným stereotypem, jenž může nějakou dobu bavit, ale dříve či později se v něm člověk utopí a ztratí coby mentálně smysluplná osoba význam - a to ať už si svoji situaci uvědomuje nebo ne, jelikož snaha cokoli s ní udělat, cokoli změnit, bude takřka bezvýjimečně neúspěšná a bezzubá. Coppola dokonale nastínil podobu takového světa (vizuálně), podařilo se mu své hrdiny uvěznit do nervy drásajících kulis a černých mračen, nepodařilo se mu ovšem vytvořit pro tento svět sdostatek bezvýchodných situací a neřešitelných momentů. A zde se opět dostáváme k příběhu, který zkrátka chyběl. Cokoli ve filmu vykonaného bylo totiž poměrně donebevolající, vizuální preciznost nestačila k tomu, aby hrdinové vzbudili u diváka jakékoli emoce. Všechno bylo prázdné, zbytečné. Takříkajíc nicneříkající. (17.04.2011)

80s byly plné filmů o dětech a Coppola udělal jeden poněkud netradiční. Pojal to artově, takže film je B&W, obsahuje plno krásných/netradičních záběrů či se využívá expresionistického vizuálního vyprávění (po rozchodu odejde bývalá přítelkyně do mlhy vzpomínek). Osobně mi jsou sympatičtí i Matt Dillon a mladý Mickey Rourke, jehož frajerský úsměv mi svou nenuceností připomíná mladého Bruce Willise.  Scénář však nedosahuje takových kvalit, které by si látka žádala. Jednak to není zrovna dramaticky zacílené, ale uznávám, že je to podmíněné hlavním motivem filmu. Jestliže by však témata byla aspoň rozpracovanější a dialogy autentičtější, tak by to emocionálně fungovalo lépe a působilo by to celé dotaženěji. Takhle mě to nechalo poměrně chladným. (29.10.2023)