Podivná pohostinnost

Podivná pohostinnost od začátku tak trochu koketovala s o pár let starším Scottovým Hladem. Byla to ale jen moje přebujelá fantazie, v které jsem se zamotala ještě beznadějněji než naše mladá znuděná dvojice v uličkách divukrásných Benátek. Atmosféra slibující něco "zakázaného" vyšla skoro naprázdno, stejně jako Walkenovo charisma. Kromě přiznání dámy ze spřáteleného páru, že se na spící dvojici, která ráno postrádala oblečení, jen dívala, se dohromady nic nestalo. Ani stížnosti na bolení zad nevyústily ve vplétání do kola! Takže 3* - za Benátky a za to, že se filmu dařilo mě 107 minut nestydatě balamutit. (09.08.2007)

Vskutku velmi podivuhodný a zvláštní film. Zároveň také místo mého prvního setkání s hereckou osobností jménem Rupert Everett, jehož jméno jsem si doposud spojovala s filmem s okouzlujícím názvem "Dellamorte Dellamore". Tím nejkrásnějším, uprostřed toho labyrintu podivností, italských uliček, jednoho velkého, krásného domu a historek o otci, pro mne byla andělská Natasha Richardson. (29.05.2009)

Walken a jeho až do omrzení opakovaná vousatá historka ftw! Tihle lidé jsou vždy podezřelí a možná i nebezpeční, jelikož kromě špatné krátkodobé paměti existuje i reálná možnost, že chtějí touto taktikou dosáhnout něčeho nekalého. Everettovi to přes nakynuté trapézy bohužel nedocvaklo. Jinak je to jeden ze slabších benátských filmů, přestože Schraderův cíl vytvořit hustou atmosféru je zde cítit mohutně, navíc neustále zdůrazňován sytě orchestrální Badalamentiho kompozicí. Oceněníhodný je, především v účesech a oblečení, hezky zachycený styl raných devadesátek - kdyby byla Podivná pohostinnost natočena o takové dva tři roky dříve, rozhodně by byla esteticky nepříjemnější. Jednotlivé snahy filmu se bohužel průběžně navzájem vyrušují, některé zajímavé náznaky jsou rozvedeny a jiné ne, takže nakonec opět vznikla klasická schraderovská naondulovaná ani ryba ani gondola. A Zvonice sv. Marka násilně zakomponovaná do každého záběru v okolí Walkenova balkonu byla dost otravná (jako upozornění na Benátky zbytečné, jako falický symbol příliš očividné). (12.12.2020)

V tomto erotickém thrilleru bude mladý anglický pár na dovolené v Benátkách podléhat svádění záhadného, staršího páru. Mary a Colin přijeli do Itálie, aby si vyjasnili budoucnost jejich vztahu, který se potýká s problémy. Brzy se seznámí s Robertem, záhadným majitelem pitoreskního baru. Ten je velkoryse rozmazluje spoustou vína a baví barvitými historkami ze svého dětství, které strávil s brutálním, dominantním otcem. O něco později, opilí a ztracení v labyrintu starobylého města, se pár znovu setkává s Robertem, který je ubytuje ve své velkolepé vile. Seznámí se také s jeho ženou Caroline , která trpí strašlivými bolestmi zad a zjevnou emocionální nestabilitou. Colina a Mary tento okouzlující starší pár fascinuje, a i když je zneklidňují jejich zjevné problémy, postupně se zapojují do jejich emocionálních a sexuálních her, které však náhle vyústí v násilí. Paul Schrader natočil tento snímek podle scénáře Harolda Pintera, jenž je adaptací románu Iana McEwana. Natasha Richardson si do té doby zahrála například ve Schraderově filmu Patty Hearst, jenž je portrétem dědičky novinového deníku, z níž se stala teroristka (07.08.2007)

Natasha Richardson bez podprsenky. Tím pozitiva zase končí. Podivnost, které nijak nepomáhá nepasující dabing (Vašinka na Walkena, bože, Jagelka...). Atmosféře se nějak nepodařilo vyhrabat, a motivace postav je trochu zastřená. Hodně zastřená. Pokud tvůrci chtěli něco naznačit nebo dokonce říct, měli to udělat. (03.10.2015)