Reklama

Reklama

Napoleon sa vracia z vyhnanstva na ostrove Elba a vládne ešte posledných sto dní. 18. júna 1815 utrpí pri Waterloo osudovú porážku od časti vojsk koalície európskych panovníkov, ktorá znamená koniec napoleonských vojen. Sovietsky režisér Sergej Bondarčuk, ktorý svoj cit pre veľkolepé epické látky preukázal už svojim legendárnym spracovaním románu Vojna a mier, nakrútil film o Napoleonovej poslednej bitke historicky verne, s hviezdnym hereckým obsadením a mnohotisícovým komparzom. (RTVS)

(viac)

Recenzie (148)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Bondarčuk co se velkoleposti a důrazu na detail týče má konkurenci jedině sám v sobě. A to je svým způsobem chyba, protože Waterloo je v zásadě naprosto stejně pojaté i servírované jako třetí část Vojny a míru s bitvou u Borodina. Od režiséra Bondarčukových kvalit bych přeci jen čekal něco jiného než co již jednou nabídl. A že to umí i jinak dokázal právě ve Vojně a míru, kde co bitva, to zcela jiný šálek kávy. Aby ovšem nedošlo k omylu, toto mé hnidopišské povzdechnutí bere za své ve světle neskutečné práce kamery a celé druhé poloviny s bitvou samotnou. Naprosto geniání je především "strategický" nadhled. Podivuji se, že to snad až na Stonea v Alexanderovi nikdo nezopakoval. Opravdový problém je tedy pouze v Rodu Steigerovi, který Napoleona příliš nezvládá. V abdikační předtitukové scéně zbytečně teatrálně tlačí na pilu a je tak mnohdy spíše karikaturou Bonyho než jeho nejlepším představitelem. I když i on rozhodně má své silné momenty. Krom toho naprosto nechápu jak jde dohromady "rovnice" Bonaparte + Bondarčukova snaha o naprostou historickou věrnost i toho nejposlednějšího stébla trávy + angličtina(!). Přesným opakem Steigera jsou pak Welles (navzdory minimu času na plátně) a Christopher Plummer, který již od začátku nemohl být lepší. ()

Ampi 

všetky recenzie používateľa

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Môže si hovoriť kto chce čo chce, ale o Napoleonovi Bonaparte sa dodnes vyučuje na vojenských školách. Zároveň môžme smelo tvrdiť, že Francúzsko už väčšiu slávu od jeho čias nezažilo... Bol som prekvapený, ako historicky verne sa tu vykresľujú dôležité momenty tejto bitky, dokonca vrátane niektorých výrokov. Netvrdím, pár chybičiek alebo slabších miest by sa tu našlo, ale v rámci celku to nebolo nič strašné. Čo sa týka spracovania, ohromila ma predovšetkým veľkolepá výprava, aj keď som bol na ňu vlastne pripravený, keďže u S. Bondarčuka je niečo také veľkolepé a davovo masové úplne normálne (ako napr. v jeho cykle Vojna a mier). Opäť som mohol na tom oči nechať. Silný nadpriemer. 85/100 ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Waterloo je jednou z mála ukážok výhodnej vzájomnej spolupráce medzi Východom a Západom a schopnosťou vycibriť jednotlivé dovednosti navonok odlišných civilizácií. Už z názvu plynie jasnosť a prehľadnosť tématiky, ktorá sa bude dopodrobna rozpitvávať : Napoleon začína rokom 1812 upadávať (nemyslím morálne, to začal už nástupom na trón) a svojou drzou neústupčivosťou znovu vytiahol desaťtisíce vojakov na istú smrť u dnes už slávnej bitky u Waterloo. Bondarčuk tento konflikt vlastne postavil pred pomerne zvláštnu výzvu, kde dejiny, ako ich poznáme sú tu podstatné iba z časti, viac "nás trápi" dobré počasie, dostatočná tvrdosť pôdy, mentálna príprava, presun vojsk, zásoby atď. Steiger je eso, čo viackrát potvrdil, potešia aj ďalšie západné hviezdy, ale určite najviac nenormálna megalománia a kooperácia samotnej bitky. Tá trvá bezmála 3/4 hodinu, kde vidíte komparzistov, ktorých by všetkých spolu nezachytilo niekoľko kamier navzájom. Ďalej nás sprevádzajú letecké zábery, obkolesenie dymu, u mužov pýcha vlastenectiev vs. strachu o život... Ale hĺbkovou precíznosťou ako Sergejov debut Osud človeka tento veľkofilm samozrejme nedosahuje. Je to kvalitné, to áno, ale po určitý dispozičný mantinel. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (14)

  • Režisér Sergej Bondarčuk musel mať stále k dispozícii anglického, talianskeho, francúzskeho a srbochorvátskeho tlmočníka. (classic)
  • Nino Rota ve filmu pracuje s nápěvy francouzské a německé státní hymny. V obou případech však jde o anachronismy. „Marseillaisu“ jako francouzskou hymnu zrušil v roce 1805 sám Napoleon a Haydnova píseň „Zachovej nám hospodine“ byla původně hymnou rakouskou. (L_O_U_S)
  • Pro film bylo vyrobeno 29 000 kostýmů. (ČSFD)

Súvisiace novinky

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm

11.11.2009

Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (viac)

Reklama

Reklama