Sid a Nancy

Těžko se mi to hodnotí, protože Sex pistols byli samozřejmě nedotknutelnou ikonou každého rebelujícího dítěte a teenagera, které se domnívalo, že vytaseným fakáčem, chlastem a vohulenou muzikou lze vystoupit z těch dobytkáčů, které ho vezou k nekompromisní realitě směr nudně projebaný život v práci, rodině a konzumní společnosti. Na druhé straně i tady je patrný, že realita anarchisty té doby nebyla jen o svobodě a zábavě, ale taky o depresi a strmém heroinovém sjezdu do pekel. Je to nepříjemný film, kde nemá smysl za vztahem Sida a Nancy hledat romantickou lásku až za hrob, ale pouze a jen závislý a patologický pakt dvou labilních smažek, páč fetka k fetce sedá a chorá a poškozená bytost se zahákne zase jen na podobného invalidu, s nímž to pak samozřejmě může skončit i společným ufetováním. V případě Sida dokonce vraždou pod vlivem drog a následně vlastním předávkováním. Atmosféra je hodně ponurá, místy nudné a zbytečné pasáže trampot dvou fetek, s kterými se těžko sympatizuje a k jejichž sebedestrukci lze dodat jen okřídlené "kdo chce kam".. A nebudu vám nic nalhávat, Sid rozhodně nebyl geniální muzikant. Vlastně to byl totální vymaštěnec, ale byl ve správné době na správném místě, aby z té kombinace demence, absolutní absence zábran, chlastu a originální schopnosti provokace vytvořil symbol nihilistické generace. Na pět hvězd je unikátní výkon jak Oldmana (My way v jeho podání nemá daleko k Sidovu originálu) tak Andrew Schofielda (brilantně zahraný Johnny Rotten!). Další plus jsou pistolí songy, které máte možnost zažít ve filmu v atmosféře, jaká asi tehdy na jejich koncertech panovala. Potud je to skvělé. Ale Nancy ať klidně shnije v pekle, to byl kus nemožné vagíny.. (15.02.2014)

Což o to, punkovou rozjívenost a provokativnost film zachytil věrně. Některé životopisné snímky mají tendenci uhlazovat kontroverzní rysy svých hrdinů, aby předešly sporům se "strážci odkazu" a nekritickými fanoušky idolů, o kterých točí příběhy. V případě Sida Viciouse to ale nejde. Pokud pominete Sidovo chuligánství, žádný další opěrný bod, žádný jiný rozměr jeho charakteru už nenajdete. Životopisné snímky fungují nejlíp tehdy, když mohou nabídnout složité vícevrstevené charaktery, jenže Sid byl prosťáček bez hudebního talentu, který si sám se sebou nevěděl rady. Nehodil by se ani do pouličního gangu - ty vyžadují po svých členech kázeň, loyalitu a schopnost se porvat, kdežto Sid byl slaboch. Skutečnými tvůrci úspěchu Sex Pistols byly frontman Johnny Rotten, který skupině dal výraz, energii a ideologii, a především manažer Malcom McLaren coby manipulátor a marketingový stratég. Sid se do skupiny dostal pouze proto, že Rotten potřeboval svého Pátka a Viciousova zanedbanost a divoký projev zapadaly do image zlobivých kluků, o který skupina stála. Pokud by měl vzniknout film o fenoménu Sex Pistols, v centru dění by se musela pocitnout postava Rottena, který se stal tváří celého punkového hnutí. Ale zpátky k filmu - trefou do černého bylo angažování Gary Oldmana, který dal postavě Sida daleko větší charisma a osobitost, než měl Sid ve skutečnosti. Chloe Webb je o celou dekádu starší, než byla Nancy Spungen, a ve filmu to bylo dost znát, nicméně na nervy umí Chloe lézt stejně efektivně, jako to uměla Nancy. Johnny Rotten se podle mého nepovedl vůbec. Do rozpadu skupiny, kdy se zároveň vypráví příběh Sex Pistols, je snímek zajímavější, pak už jde jen o nevyhnutelný a poněkud stereotypní sešup až ke dnu. Film by mohl být dalším z řady snímků, které varují před drogovou závislostí, jenže ty nejlépe fungují tehdy, když ukazují pád nevinné oběti, kdežto neřízené střely Sid a Nancy patří k tomu zlomku promile, který ke své zkáze spěje s nevyhnutelností a tím pádem divákem neotřese. Tak nějak máte pocit, že si to ti dva i zaslouží. Jednou se Sid a Nancy vidět dají, ale není to typ snímku, který by lákal k opakovanému zhlédnutí. Celkový dojem: 55 %. (05.09.2018)

Necelé dvě hodiny sledovat sebedestruktivní počínání dvou feťáků se dá vydržet. Ale necelé dvě hodiny poslouchat uječenou Nancy, jejíž hlas se podobal umrčenému a rozmazlenému spratkovi, bylo moc i na mě. To se pak není čemu divit, že Sid v podání Gary Oldmana (btw jeho herectví tady klobuk dolů!) jednal tak, jak jednal... Nicméně, film, který si vezme za úkol zobrazit drsné punkové prostředí let sedmdesátých, a přitom nemá vůbec "koule", to je chyba naprosto fatální! (16.08.2009)

Pomerne zaujímavý životopisný snímok mapujúci punkovú éru prostredníctvom Sida Viciousa, basgytaristu dnes už legendárnych Sex Pistols. Musím povedať, že hoci punk nikdy nebol tak úplne mojou "šálkou kávy", film ako taký mi pripadal pomerne zaujímavý. Teda aspoň do určitého okamihu, presnejšie zhruba do polovice - po rozpad kapely. Páčilo sa mi to najmä kvôli samotným Sex Pistols, ich hudbe, koncertným záberom atď... No skrátka absolútne najväčšou prednosťou tohto filmu je pre mňa jednoznačne zachytenie dobovej atmosféry a celkovej nálady, aká v tom čase u britskej mládeže panovala. Keď sa film prehupol do druhej polovice, tak už to bohviečo nebolo a po chvíľke sa mi to aj dosť zunovalo, kvôli čomu som to ani nezvládol dopozerať na jeden šup, bol som totižto znudený. Prišlo mi to príliš monotónne, stále sa nesúce na jednej a tej istej vlnovej dĺžke, ktorá ma po pravde ani nejak extra nezaujímala - zhruba hodinu vkuse pozorovať dve drogovo závislé trosky a ich "zmysluplné" dialógy, tak to naozaj nie, to už neospravedlní ani ten punk... Keď už, tak snímkov zaoberajúcich sa drogovou tematikou by sa našlo hneď niekoľko a to omnoho kvalitnejších. Preto Sida a Nancy vnímam viacmenej iba v tej životopisnej rovine, ktorá však mohla (a mala!) byť poňatá radšej trochu inak - aj keď chápem, že vzťah Sida a Nancy bol asi v čase vzniku skutočne horúcou a často diskutovanou témou vhodnou na sfilmovanie (inak mladý Gary Oldman svojim výkonom vcelku aj zaujal, lenže Chloe Webb bola podľa mňa fakt príšerná - a jej český dabing bol ešte dvakrát tak neznesiteľný a to už je čo povedať!). Občasná snaha o spestrenie nejakými tými umeleckými scénkami (Sidov "vražedný" sólo koncert niekde uprostred filmu atď.) mi bola síce sympatická, avšak že by boli nejak prehnane kvalitné, to sa taktiež povedať nedá. Takže ak by som mal tento môj chaotický komentár (keď punk, tak punk!) nejak zhrnúť, vizuálna stránka filmu ďaleko predčila tú obsahovú, čo je podľa mňa vcelku škoda. Keby bol scenár trošku prepracovanejší, snímok by totižto mohol u publika rezonovať kľudne aj dodnes. Takto to asi zaujme viacmenej len tých, ktorí na Sex Pistols vyrastali a majú s danou kapelou už nejaké tie roky odžité. To však môj prípad nie je ani zďaleka, takže za mňa len taký (slabší) priemer. A aj to len kvôli tomu, že film ako celok je punk asi vo všetkých možných (aj nemožných) ohľadoch. 3/5 (08.10.2014)

Parádní vystoupení kapely Plexis na Starák Festu v Říčanech ve mně vyvolalo vlnu punkové euforie, kterou následné zhlédnutí Sida a Nancy změnilo v cunami. Scénář možná mohl být lepší, naštěstí jeho nedostatky bez problémů zakrývají výborná atmosféra a výborný Gary Oldman. V podstatě mám pouze jednu výtku, nebo spíše jen takovou poznámku. Přišlo mi, že Oldman ztvárňuje Sida jako o něco větší trosku, než jak Sid působí na různých dobových videozáznamech. Patrné to je třeba při srovnání videí s písní My way. Zatímco skutečný Sid sice vypadá lehce zmaštěně, ale celkově vystoupení zvládá a ještě se přitom i baví, v Garyho podání to působí, že místy neví, která bije, a že může každou chvíli zkolabovat. Ale možná je to jen takový můj dojem... (22.08.2019)