Sand Land: The Series

Sand Land je za mě odpovědí na otázku, jak by vypadal anime Mad Max, říznutý trochou toho fantasy a sci-fi z rukou bohužel již zesnulého autora Dragon Ball série. Že jde o dílo Akiry Torijami se dá poznat především ze stylu humoru, ale také z dialogů a vůbec celkového ladění, které mi v lecčem připomínalo právě původní Dragon Ball. Obě části seriálu jsou poměrně jednoduché a přímočaré, mnohé se dá očekávat a odtušit, přesto seriál ani na chvíli nenudí. Postavy jsou dostatečně zajímavé, ty hlavní i poměrně sympatické (nejlepší je za mě ostřílený bojovník a nynější šerif Rao). Co mi moc nesedlo je animace, CG animace postav, která většinou působí jako takové 2,5D někdy vypadala slušně, ale občas těžkopádně (v některých soubojových sekvencích) a nepřirozeně (třeba vlasy Ann) a já se neúspěšně snažil si na ní celou dobu zvyknout – moc se mi to ale nepovedlo. I ten potenciál světa mi tu nepřišel naplno využitý, nevzbudil ve mně dostatečný zájem na to, abych o něm chtěl vědět víc, nebo abych si chtěl seriál třeba v budoucnu znovu pustit. Za mě zkrátka fajn podívaná na jedno shlédnutí, takových 6/10, pro fanoušky Akiry Torijami asi povinnost a počítám, že si seriál užijí mnohem víc než já… (01.05.2024)

Jo, je tam všechno - démoni, vojáci, legrační figurky, písečný drak, tanková bitva, hříchy z minulosti, kyborgové, bojoví roboti, princezna, která řídí odboj, tajemný zdroj neuvěřitelné síly, obří létající pevnost s paprskem smrti, andílek metající blesky, táta Satan a tak dále, prostě neuvěřitelný mix fantasy a sci-fi motivů, který jako by vypadnul ze šedesátých let. S tím souvisí i černobílé rozdělení postav na jasné klaďasy a šílené záporáky, a takové ty archaické zápletky typu musíme zachránit lidi, kteří strádají bez vody, a následné musíme zabránit padouchům v získání ultimátní zbraně, kterou chtějí vyhladit nevinné obyvatele. Pro jedenáctileté kluky to musí být naprosto perfektní dobrodružná jízda, pro nás odrostlejší je to spíš už hůře stravitelný kočičkopejskovský dortík s poněkud předvídatelným dějem a dětinskou záměnou mýtického dobra a zla (démoni, zde ještě navíc nazývaní zloduši, jsou ti hodní, kdežto anděl je ... chvilka napětí ... ano, padouch). Kresba je hodně specifická, ale k tomuhle typu vyprávění se dokonale hodí. Čtvrtou hvězdu dávám výhradně kvůli postavě šerifa (a bývalého generála) Rao, tenhle badass dědek to celé neuvěřitelně tahá nahoru. (17.05.2024)