Divá Bára

Vlasta Fialová a její kozy, Vlasta Fialová a její boky, Vlasta Fialová a její nohy, Vlasta Fialová a její obličej a zase ta Fialová. Jo, a ještě trošku starých hřbitovů, křížů a dostavníků. Ale ten děj fakt slabý. Přitom to tak dobře začalo. Hororový úvod doprovázený strašnou bouří, která kácí stromy. Při bouřce do jedné dřevěné chajdy v lese zavítá stařena, strom spadne vedle domu, rozbije okno a v tom se narodí Bára. Jenže to je tak všecko zajímavé po dějové stránce. Ono to co se četlo v 19. století už neláká ve filmu v 21. století. K tomu je film hodně poupravený od samotné povídky. Chybí asi první třetina povídky, kdy Bára s Eliškou byly děvčata. Nejvíce je poupravený konec v márnici. [2826. hodnocení, 82. komentář, 76%] (25.01.2020)

Okouzlující krajina Šumavy a v ní překrásná Vlasta Fialová jsou skvělým základem filmu o závisti, pověrách a životu na vesnici. Kněz je vedle Báry jedna z mála kladných postav věřících nejenom v Boha ale i v rozum a přírodní zákony. Zajímavé je porovnání s o deset let novější Ďáblovou pastí, kde je tomu tak nějak všechno naopak. (12.02.2021)

Filmová koncepce se po únorových událostech změnila v předem stanovené šablony, které se opakovaly především v dobových schematických veselohrách a patosových historických freskách. Režijní debutant Vladimír Čech přišel do tohoto ovzduší se starým romantickým příběhem z dob vrcholné fáze českého národního obrození, nejvýrazněji zastoupeného emancipovaným ženstvím Boženy Němcové. Z původně řadové povídky, která ve spisovatelčině díle zaujímala spíše panoramatickou, než jinak významovou součást tvorby, se díky mimořádně citlivému přístupu tvůrců podařilo vytvořit čistý romantický příběh bez falešných a umělecky nahodilých gest. Trojským koněm se stala tehdy vlastně neznámá dvacetiletá opavská herečka Vlasta Fialová, typově přesně odpovídající autorské představě o dívce, bořící chatrné mantinely úzkoprské morálky. Odvaha, s jakou Fialová vstoupila mezi zkušené matadory filmové praxe, je namnoze podobná osudu hlavní hrdinky a doba, která měla přijít rozhodně nepodporovala herecký individualismus a jakékoli projevy výjimečnosti. BÁRA však není úspěchem pouze titulní představitelky, hozenou rukavici pozvedli i další vynikající umělci. Jana Dítětová v postavě Eliškovic farářky vytváří nádhernou paralelu k spontánní a živelné Báře, toužící sice po vlastním životě, ale jen stěží sbírající odvahu k uskutečnění svých plánů. Jednu ze stěžejních rolí své rané filmografie tu vytváří Robert Vrchota, který tehdy vyplňoval mezeru v mužských ideálech první republiky a okupace, a na kraji vesnice usazený myslivec se nakonec stává opravdovým zachráncem Bářina života. Groteskní figurku namyšleného panského správce tu pomocí sarkastického humoru a karikaturní nadsázky vynikajícím způsobem sehrál Jan Pivec, vděčnou postavu venkovského faráře, pěstujícího kromě své botanické vášně takřka otcovský vztah k všemi nenáviděné Báře, ztvárnil Jaroslav Vojta. Naopak sázkou na jistotu bylo obsazení Gustava Hilmara do role zatvrzelého a hrubiánského rychtáře, vůdčí osobnosti vzpoury proti volnomyšlenkářství titulní hrdinky. Zcela výjimečný snímek, který dodnes neztratil nic ze své působivé, lehce hororové atmosféry, spoluvytvářené kameramanským mistrovstvím Václava Hanuše, náleží k trvalým hodnotám naší národní kinematografie, k skutečně posledním odkazům svobodné tvůrčí vůle, jež měla být v krátkém čase nahrazena kolektivní poslušností slepých ignorantů. Ve filmu, jakkoli i jinde, stále platí, že štěstí přeje připraveným. Audentes fortuna iuvat. (05.10.2008)

Vlasta Fialová působí proti ostatním jako zjevení; nádherná, nespoutaná holka, která se odmítá přizpůsobit. Jana Dítětová se snaží, ale Vlastu Fialovou nepřekoná. Detailní záběry na vesničany jako by vypadly z pozdějších Passoliniho filmů. Poněkud směšně působí naondulovaní herci (Kemr, Vrchota). Škoda, že celý film nebyl natočen v reálu. Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Napadlo mi, o čem by asi psala Němcová dnes... (13.09.2009)

Divou Báru zahrála Vlasta FIALOVÁ jedinečně. Byla herečkou opavského divadla a v tehdejším castingu (jak se dnes říká) to vyhrála absolutně. Robert VRCHOTA jako myslivec, musel čelit ve vesnici hloupým, pověrčivým a nepřejícným lidem, ale protože byl vzdělaný a byl "pánský myslivec", tak měl ve vesnici respekt. Pravdou ovšem je, že to byl velmi hezký člověk a že se na VRCHOTU chodilo do biáčku. Ten kdyby hrál " vrbu u potoka", tak bylo zaručeně vyprodáno. Velmi hezký film a i dnes by měl mládeži co říci (kdyby se ovšem v kinech nebo Tv hrál). V září 2009 vyšla na DVD "Divá Bára " a světe div se ! Myslivce tam hraje podle seznamu na DVD JOSEF Vrchota !!!! Nepochopím, jak takovou chybu mohou přehlédnout ! (Ne na obalu, ale na filmu !) Říkám si, že se to opravdu u FILMEXPORTU hemží "filmovými odborníky ! Ale co dělá výstupní kontrola ? Ta už dnes u výrobků neexistuje ? (08.10.2007)